Pohádkový muzikálový film Sněhurka je hranou předělávkou Disneyho animované klasiky Sněhurka a sedm trpaslíků z roku 1937, což byl vůbec první celovečerní animovaný film v historii kinematografie. Slavné animační studio tehdy dosáhlo vrcholu technologických možností v animované tvorbě a na ohromný úspěch své dlouhometrážní prvotiny, jež volně vycházela z díla bratří Grimmů, navázalo v letech 1940-1941 filmy Pinocchio, Fantazie, Dumbo a Bambi.
 |
| Zdroj fotek: Falcon |
Držitelem Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film se letos stal brazilský
snímek Navždy s vámi režiséra Waltera Sallese, jenž natočil v rodné
Brazílii na přelomu tisíciletí několik dramat, která rezonovala na světových
festivalech (Hlavní nádraží z roku 1998, Motocyklové deníky
z roku 2004) a později se s mnohem menším úspěchem pokoušel prosadit
i v USA (horor Temné vody z roku 2005, road-movie Na cestě z roku
2012). Po mnohaleté režijní pauze nyní vybojoval Brazílii prvního Oscara za filmové
drama, pro nějž nalezl inspiraci v knize spisovatele Marcela Paivy, který
v ní vylíčil skutečný příběh svých rodičů a dalších členů své rodiny v období
brazilské vojenské diktatury na počátku 70. let minulého století.
 |
| Zdroj fotek: Aerofilms |
 |
| Vítězný film - Vlny |
NEJLEPŠÍ FILM
Amerikánka
Mord
Od marca do mája
Vlny
Zahradníkův rok
NEJLEPŠÍ REŽIE
Adam
Martinec (Mord)
Jiří Havelka (Zahradníkův rok)
Jiří Mádl (Vlny)
Martin Pavol
Repka (Od marca do mája)
Viktor Tauš (Amerikánka)
Název českého filmu Moře na dvoře zní, jako kdyby to byla nová
televizní inscenace od Jiřího Vejdělka, podobně jako Ruce v záruce nebo
Ledviny bez viny. Ve skutečnosti jde o další snímek režiséra a
scenáristy Martina Horského (Ženy v běhu, Srdce na dlani) a
producenta Tomáše Hoffmana (Bezva ženská na krku, Sladký život),
kteří v Ženách v běhu nalezli recept na úspěch a od té doby se
jej marně snaží zopakovat tím, že pořád dokola variují tutéž šablonu
spočívající v multigeneračním vyprávění se spoustou postav s osudy vzájemně
propletenými do příběhu, jehož srdce tvoří vícero romantických zápletek.
2.jpg "Moře na dvoře – Recenze") |
| Zdroj fotek: Bontonfilm |
 |
| Vítězný film - Anora |
Nejlepší film
Anora
Bob Dylan: Úplně
neznámý
Brutalista
Čarodějka
Duna: Část druhá
Emilia Pérez
Konkláve
Navždy s vámi
Nickel Boys
Substance
Nejlepší režie
Brady Corbet (Brutalista)
Coralie Fargeat (Substance)
Jacques Audiard (Emilia Pérez)
James Mangold (Bob Dylan: Úplně neznámý)
Sean Baker (Anora)
Mohlo by se zdát, že americký film Opice je horor. Strašidelný plakát i znepokojující upoutávka lákají na natahovací plyšovou mechanickou opičku, která když zatluče paličkami na buben, tak někdo příšerným způsobem zemře. Oba zdroje zmiňují jména Stephena Kinga, autora hororové literární předlohy, Jamese Wana, producenta jedněch z nejúspěšnějších hororů poslední dekády, a režiséra a scenáristu Osgooda Perkinse, jenž loni způsobil mezi fanoušky žánru rozruch svým atmosférickým thrillerem Longlegs. Film Opice je ale ve skutečnosti hororová černá komedie, v níž absurdně přehnaná a morbidně nápaditá úmrtí některých postav působí naschvál legračně. Krom toho snímek Opice obsahuje komediální gagy a řadu vtipně stylizovaných postav, což trailer vyloženě zamlčuje.
9.jpg "Opice (The Monkey) – Recenze") |
| Zdroj fotek: Bontonfilm |
Americký film Brutalista režiséra Bradyho Corbeta, nominovaný na
Oscara v deseti kategoriích a oceněný Zlatými globy za nejlepší drama,
režii a herecký výkon Adriana Brodyho v hlavní roli, vypráví příběh
fiktivního maďarského židovského imigranta Lászla Tótha, jenž coby přeživší
koncentračního tábora přijíždí po druhé světové válce se spoustou dalších
uprchlíků začít nový život v Americe. Ve své vlasti býval úspěšným
architektem, jenže na novém kontinentě je zprvu odkázán na pomoc příbuzných a charitativních
organizací. Zatímco vykonává různé dělnické práce, jeho žena a nemocná neteř
stále dlí uprostřed Evropy na hranicích a čekají na povolení k přesídlení.
Pak ale Lászlův talent ocení bohatý magnát, jenž si u něj, spokojen s jeho
prací na rekonstrukci své čítárny, vytvoří zakázku na obrovskou stavbu
definovanou jako víceúčelové komunitní centrum.
 |
| Zdroj fotek: CinemArt |
Americký film Společník (byť příhodnější název pro něj by byl
„Společnice“) je sci-fi thriller, jehož mladá hlavní hrdinka Iris (Sophie
Thatcher) na sebe hned v úvodu prozradí, které dva dny byly
nejšťastnějšími v jejím životě. Prvním byl den, kdy se poprvé setkala se
svým přítelem Joshem (Jack Quaid), a druhý den nastal, když Joshe zabila. Po
tomto vypravěčském prologu však následuje skok zpět a skoro celý děj filmu se
odehrává v době, kdy byl Josh ještě naživu. Dá se nicméně tušit, že příběh
se bude ubírat poněkud nevšedními cestičkami a bude obsahovat všelijaké netušené
zvraty, takže nejlepší způsob, jak film Společník vidět, je nezjišťovat
si o něm dopředu vůbec nic. A pokud možno se nedívat ani na trailer.
 |
| Zdroj fotek: Vertical Entertainment |
 |
| Vítězný film - Amerikánka |
NEJLEPŠÍ FILM
Amerikánka
Ještě nejsem, kým
chci být
Vlny
NEJLEPŠÍ DOKUMENT
Dajori (režie Martin Páv, Nicolas Kourek)
Hranice Evropy (režie Apolena Rychlíková)
Ještě nejsem,
kým chci být (režie Klára
Tasovská)
„Zlatovláska“ je původně kratičká pohádka Karla Jaromíra Erbena, jejíž
nejznámější filmovou adaptací byla doposud televizní hudební verze Vlasty
Janečkové z roku 1973 se spoustou písniček a s Petrem Štěpánkem a
Jorgou Kotrbovou v hlavních rolích, častokrát reprízovaná nejen během
vánočních svátků. Novou velkofilmovou adaptaci podle dlouho odkládaného scénáře
Lucie Konášové (Anděl Páně) měl původně točit Václav Vorlíček. Poté se
však projektu ujal dokumentarista Jan Těšitel, jenž debutoval na ploše
celovečerního filmu svým autorským snímkem David v roce 2015. Zlatovláska
je nyní jeho druhým filmovým počinem.
 |
| Zdroj fotek: Bioscop |
Ve čtvrtek 23.
ledna byly vyhlášeny nominace na ceny Oscar za rok 2024. Nejvíce nominací
(celkem třináct) bylo uděleno francouzsko-belgickému kriminálnímu muzikálu Emilia
Pérez, pojednávajícímu o právničce, která dostane za úkol zařídit vlivnému
šéfovi mexického drogového kartelu změnu pohlaví. Deset nominací na zlaté sošky
obdržely dva snímky – drama o životě maďarského architekta Brutalista a
výpravný fantasy muzikál Čarodějka. Na třetím místě v počtu
nominací skončily s osmi zářezy také dva filmy – hudební drama Bob
Dylan: Úplně neznámý o počátcích kariéry známého hudebníka a Konkláve,
komorní thriller o volbě nového papeže.
Celkem se o
ocenění v kategorii Nejlepší film společně popere deset snímků. Kromě již
zmíněné pětice se do těchto nominací probojovalo i drama Anora o nečekaně
se vyvíjejícím vztahu bohatého ruského mladíka a newyorské erotické tanečnice, francouzský
krvavý splatter Substance o honbě za věčným mládím a krásou, opulentní pokračování
sci-fi spektáklu Duna: Část druhá, drama o dospívání natočené z perspektivy
hlavního hrdiny Nickel Boys nebo I´m Still Here, brazilské drama
o matce dvou dětí čelící těžkostem latinskoamerické diktatury v 70.
letech. Slavnostní ceremoniál předávání cen proběhne večer v neděli 2.
března 2025.
 |
| Nominace v kategorii Nejlepší film |
Nová česká komedie režiséra a scenáristy Martyho Pohla, který je též znám
jako rapper Řezník, tentokrát příběhově nenavazuje na jeho předchozí dva
celovečerní počiny Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre,
nicméně i tak se zjevně odehrává v tomtéž fikčním světě a sdílí
s nimi několik postav. Kromě toho komedie Na plech evidentně cílí
na tytéž diváky, jimž se předchozí Pohlova filmová tvorba líbila a kteří se smáli
u jejích extrémně vulgárních, drsných, nekorektních a mnohdy i nechutných
černohumorných gagů. Pokud na ni ovšem vyrazí zcela naslepo někdo neinformovaný,
koho zláká parodický plakát evokující podobně vyhlížející plakát Pelíšků
a honosící se provokativním přívlastkem „rodinný film“, se zlou se potáže.
 |
| Zdroj: Bontonfilm |
České drama Nikdo mě nemá rád pojednává o tiché, nesmělé a uzavřené třicátnici
Sáře (Rebeka Poláková), asistentce na armádním velitelství. Byť obklopena
mužskými spolupracovníky, z vlastního rozhodnutí vede Sára spíše osamělý
život a partnera nijak aktivně nevyhledává. Pak si ale jednoho večera na ulici
vymění dlouhý pohled s galantně vyhlížejícím Martinem (litevský herec
Mantas Zemleckas) a po několika obdobně náhodných společných setkáních s ním
započne vztah. Ten se nicméně začne vyvíjet nepříliš předpokládatelným směrem.
 |
| Zdroj fotek: Bontonfilm |
Americký horor Nosferatu je předělávkou německého němého snímku Upír
Nosferatu z roku 1922, jenž vznikl na motivy románu Brama Stokera „Dracula“.
Upír Nosferatu se oproti slavnější knižní předloze odlišuje řadou změn –
mimo jiné překřtil hraběte Draculu na hraběte Orloka – a přestože
v následné tahanici o autorská práva mu to nepomohlo, tak se stal zásadním
milníkem hororového žánru v éře němého filmu. Jeho americkou verzi natočil
režisér a scenárista Robert Eggers (Čarodějnice, Maják, Seveřan)
jako velkou poctu milované klasice, jejíž nové filmové zpracování bylo
dlouhodobě jeho vysněným projektem.
 |
| Zdroj fotek: CinemArt |
