V dobrém i zlém – Recenze – 40%

Z plakátu českého filmu V dobrém i zlém by se mohlo zdát, že jde o další „poprcávací“ komedii s Jiřím Langmajerem. Ve skutečnosti je snímek předělávkou španělské vztahové konverzační komedie Sentimental z roku 2020, která se již dočkala italské, švýcarské a francouzské verze a nyní tedy i české. Jedná se tudíž o podobnou situaci jako v případě italského filmu Naprostí cizinci z roku 2016, pro nějž též vzniklo velké množství regionálních remaků (včetně českého s názvem Známí neznámí), a to zejména díky popularitě originálu a úspornosti původního komorního scénáře, na jehož realizaci byl potřeba pouze malý štáb, okolo půltuctu herců a natáčecí lokace v podobě jednoho většího bytu.

Zdroj fotek: Continental Film

Čarodějka (Wicked: Part I) – Recenze – 60%

Americký fantasy muzikál Čarodějka je adaptací první poloviny stejnojmenného divadelního muzikálu z roku 2003 a zároveň jde o prequel filmu Čaroděj ze země Oz z roku 1939. Vypráví příběh dvou hrdinek – Zlé čarodějnice ze západu jménem Elphaba (Cynthia Erivo) a Hodné čarodějnice ze severu jménem Galinda (Ariana Grande), které jsou v původním Čaroději ze země Oz vedlejšími postavami. V Čarodějce jde tedy především o to, jak se Elphaba a Galinda během studentských let seznámily, jak se z nich staly kamarádky, co všechno se jim přihodilo a jak se nakonec z Elphaby stala zlá čarodějnice, jak přišla ke svému klobouku a létajícímu koštěti a odkud se vzaly létající opice nebo žlutý chodník. Pokud by vás to třeba zajímalo.

Zdroj fotek: CinemArt

Pyšná princezna (2024) – Recenze – 60%

Záměr natočit předělávku známé československé pohádky Pyšná princezna ve stylu současných počítačově animovaných filmů amerického střihu byl poměrně odvážný. Klasiku z roku 1952 od režiséra Bořivoje Zemana díky každoročnímu vánočnímu reprízování znají všichni. Jakékoli zasahování do slavného originálu muselo být nutně spojeno s otázkou, jestli nová moderní verze nebude jen zpotvořeninou, která pošlape odkaz původního díla, nehledě na dosavadní nevalnou úroveň jiných českých filmů, které též vznikaly pomocí digitální 3D animace (Kozí příběhy, Lichožrouti, Hurvínek a kouzelné muzeum). Tvůrci animované Pyšné princezny, režiséři Radek Beran (současně autor scénáře) a David Lisý, však zjevně drží původní pohádku v až posvátné úctě, při jejím adaptování do modernějšího pojetí byli relativně citliví a ostudu jí (ani sobě) rozhodně neudělali.

Zdroj fotek: CinemArt

Konkláve – Recenze – 80%

Papež je mrtev. Do Vatikánu se sjíždějí kardinálové z celého světa, aby v nadcházejícím konkláve zvolili z vlastních řad papeže nového. Za tím účelem jsou odříznuti od světa, aby jejich rozhodnutí nemohly ovlivnit žádné vnější vlivy. Jejich jediným působištěm je Sixtinská kaple, kde volby probíhají, a společné ubytovací prostory, kde nemají přístup k internetu ani k tištěným novinám.

Úkol řídit konkláve připadl na kardinála Lawrence (Ralph Fiennes), jemuž papež před časem zamítl žádost o rezignaci na pozici kardinála-děkana. Řádný průběh volby se pro něj i tak stane prioritou. Postupně se k němu však začnou dostávat různá papežova tajemství i kompromitující informace o některých favorizovaných adeptech na nového papeže, které jej postaví před celou řadu složitých dilemat.

© Focus Features

Poklad – Recenze – 40%

Český film Poklad je již druhým celovečerním snímkem režiséra Rudolfa Havlíka v tomto roce (jeho příšerná buranská sci-fi komedie Franta mimozemšťan měla premiéru v únoru). V kontextu jeho filmografie Poklad silně připomíná dobrodružnou romantickou komedii Ostrov, kterou vyslal do kin loni. Opět jde o nenáročnou oddechovou podívanou, jež láká na dvojici známých českých hereckých tváří v exotické lokaci – jen Thajsko bylo vyměněno za indonéský ostrov Bali, zatímco Jiří Langmajer v jedné z hlavních rolí zůstal. Tentokrát ale nejde o romantickou komedii, nýbrž o drama o vztahu otce a dcery, kteří si k sobě po letech znovu hledají cestu (a krom toho hledají i potopený vrak s pokladem, takže na trochu dobrodružství a komedie také dojde).

Zdroj fotek: CinemArt

Výjimečný stav – Recenze – 30%

Výjimečný stav je česká komedie, kterou režíroval Jan Hřebejk podle scénáře Milana Tesaře (redaktor Reflexu, spolutvůrce komiksu Zelený Raoul a kdysi též jeden ze scenáristů České sody), který tak adaptoval do filmové podoby scénář k vlastní stejnojmenné divadelní hře z roku 2019.

Film vypráví o renomovaném zahraničním zpravodaji Českého rozhlasu Karlovi (Ondřej Vetchý), který je chorobně žárlivý a podezírá svou přítelkyni Martu (Tatiana Dyková) z nevěry s kolegou. Proto tajně opouští svou pracovní lokaci v Kamburu (fiktivní město v blíže nespecifikované arabské zemi), kde má veřejnost informovat o průběhu tamních voleb, a vydává se do Prahy na kontrolu, aby svou partnerku přistihl při činu. V Kamburu však po volbách znenadání vypukne násilný převrat a Karel se má hlásit v dlouhé sérii živých vstupů, a tak musí svou přítomnost uprostřed rušného dění pouze předstírat a hluk probíhající revoluce simulovat ve vinohradském bytě pomocí kuchyňských spotřebičů. 

Zdroj fotek: Falcon

Mezinárodní filmový festival Sitges 2024 – dokumenty, kanibalové, zpívající motorové pily a další

Na mezinárodním festivalu žánrových filmů ve španělském Sitges jsem letos viděl 35 filmů a ke třiceti z nich jsem napsal své mini-recenze. O prvních dvaceti jsem již dříve referoval v předchozích dvou textech (zde a tady). Nyní naposledy rekapituluji své dojmy z dalších deseti filmů.

Mezinárodní filmový festival Sitges 2024 – švýcarská švadlena a belgický zámečník v nesnázích a další

V tomto textu si můžete přečíst dojmy z dalších deseti filmů, které jsem viděl na mezinárodním festivalu žánrových filmů ve španělském Sitges. Již jsem publikoval text s dojmy z prvních deseti filmů a následovat by měl ještě jeden.

Mezinárodní filmový festival Sitges 2024 – hrátky s časem, chřipka bohatých, vraždící klaun a další

V tomto textu si můžete přečíst dojmy z prvních deseti filmů, které jsem viděl na mezinárodním festivalu žánrových filmů ve španělském Sitges. Následovat budou ještě další texty, celkem tu mám v plánu vidět přes třicet snímků všeho druhu.

Joker: Folie à Deux – Recenze – 30%

Pokračování filmu Joker (2019) bylo nejspíš nevyhnutelné. Snímek režiséra a scenáristy Todda Phillipse (Pařba ve Vegas, Týpci a zbraně) zvítězil v hlavní soutěži na festivalu v Benátkách, byl nominovaný na jedenáct Oscarů (z nichž proměnil dva) a v kinech utržil celosvětově přes miliardu dolarů. Film Joker: Folie à Deux (volně přeložitelné jako „bláznovství ve dvou“) navazuje tam, kde první Joker skončil, a kromě návratu Oscarem oceněného Joaquina Phoenixe do titulní role Jokera láká diváky i na nováčka v podobě zpěvačky a herečky Lady Gaga v roli jeho komiksové milenky Harley Quinn.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Konec světa – Recenze – 40%

Shodou okolností se letos dostaly do kin hned dva filmy režiséra Bohdana Slámy – na jaře nejprve přišlo Sucho a nyní na podzim dorazil Konec světa. Sucho nicméně Bohdan Sláma režíroval podle vlastního scénáře, zatímco v případě Konce světa realizoval scénář Ivana Arsenjeva, jenž je zároveň i autorem scénáře ke Slámově Krajině ve stínu z roku 2020. Ivan při psaní Konce světa hojně vycházel ze vzpomínek na vlastní dětství a na své dva dědečky, které ve filmu spojil do jedné postavy. Původně měl snímek natáčet režisér Ivan Zachariáš, nakonec jej ale nahradil právě Bohdan Sláma, který tak využil příležitosti vyzkoušet si zas jiný typ látky, než jaké kdy dříve zpracovával.

Zdroj fotek: CinemArt

Vrána (The Crow, 2024) – Recenze – 30%

„Vrána“ je původně undergroundový temný komiks z konce 80. let pojednávající o obyčejném muži jménem Eric, jenž je zabit i se svou snoubenkou Shelly členy zločineckého gangu. Eric však přesně rok po své smrti vstane z hrobu a stane se nezničitelným vykonavatelem pomsty, jenž postupně zlikviduje všechny členy onoho gangu, a nakonec i jeho vůdce. Autor komiksu James O’Barr jej nakreslil, aby se snáz vyrovnal se smrtí své skutečné snoubenky, která tehdy zemřela při střetu s opilým řidičem.

Jeho dílo bylo poprvé zfilmováno v roce 1994, kdy film Vrána režíroval Alex Proyas (který později natočil Smrtihlava nebo Já, robot). Jeho dodnes kultovní počin se proslavil zejména díky dvěma aspektům – prvním byla jeho specifická, ponuře gotická atmosféra, a druhým byla tragická smrt protagonisty hlavní role, herce Brandona Lee, během natáčení. Na filmu Vrána se později svezlo několik pokračování, které definovala strmě klesající tendence kvality a neschopnost navázat na úspěch a pověst prvního snímku. 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Vlny – Recenze – 80%

Vlny jsou třetím režijním a scenáristickým počinem herce a filmaře Jiřího Mádla, který v nich vypráví o událostech okolo počátků okupace Československa v roce 1968 z pohledu několika postav, které měly co do činění s tehdejší zahraniční redakcí Československého rozhlasu.  Události započaté policejním potlačením studentského protestu na strahovských kolejích kvůli výpadkům elektřiny v říjnu 1967 a vrcholící invazí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu o rok později tak ve filmu sledujeme převážně skrze počínání novinářů, hlasatelů a techniků, kteří se během vpádu vojáků do budovy rozhlasu snažili udržet vysílání informující veřejnost o průběhu invaze co nejdéle v chodu.

© Dawson Films 

Mord – Recenze – 70%

Český film Mord je debutem čtyřiatřicetiletého režiséra a scenáristy Adama Martince, jenž za svůj krátký film Anatomie českého odpoledne z roku 2020 získal Českého lva i Cenu české filmové kritiky. Výrazně slibný filmař se ve svém prvním celovečerním počinu vrací k lokacím a motivům, s nimiž pracoval již ve svém studentském filmečku z roku 2018 s názvem Cukr a sůl – k prostředí venkovské chalupy, kam se sjíždí parta mužů, pod jejichž zdánlivou neochvějností a chlapáctvím prosvítá křehkost, subtilnost a zranitelnost.

V komediálně dramatickém snímku Mord slouží Adamu Martincovi jako záminka pro hromadné setkání řady lidí ve vesnickém stavení rodinná zabijačka. Tentokrát má k dispozici mnohem větší množství postav, neb každoroční sešlosti se zde účastní hned čtyři generace jedné početné rodiny, přidružení přátelé a místy i několik vedlejších postav z okolí, např. protivný soused nebo dvojice policistů. Stejně jako v případě filmu Cukr a sůl obsadil Adam Martinec i do Mordu do role rodinného patriarchy svého otce – neherce Karla Martince. Kromě něj ztvárnili většinu ostatních postav i další neherci nebo jen málo známí herci a herečky. Ti byli režisérem mistrně vedeni, pročež jsou dohromady perfektně sladěni a přispívají svými přirozenými výkony k autenticitě celého díla. 

Zdroj fotek: CinemArt

Deadpool & Wolverine – Recenze – 60%

Třetí filmový Deadpool je zásadně ovlivněn tím, že před časem došlo k odkoupení společnosti 20th Century Fox společností Disney, které tím připadl do sbírky autorských práv k řadě komiksových superhrdinů od Marvelu právě Deadpool a spolu s ním i celá série X-Men. Třetí díl ságy o nejvulgárnějším a zároveň nejinfantilnějším maskovaném hrdinovi tak doplňuje postava Wolverina, s níž jsme se přitom v roce 2017 ve filmu Logan: Wolverine nadobro rozloučili (a také s jejím protagonistou Hughem Jackmanem, jenž se nyní do své nejslavnější role s pompou vrací). Deadpool (Ryan Reynolds, pro nějž je celá série pracně vydupanou srdeční záležitostí) je zde poprvé začleněn do světa Avengers, a film Deadpool & Wolverine je tudíž první vlaštovkou, jež propojila sérii X-Men s Disneyho MCU. Potenciál tohoto spojení je značný, takže v tomto směru se patrně bude ještě na co těšit.

Zdroj fotek: Falcon

V hlavě 2 (Inside Out 2) – Recenze – 80%

Americký animovaný film V hlavě z roku 2015 od studia Disney/Pixar byl v podstatě překvapivým zjevením. Byl originální, nápaditý, vtipný, dojemný, skvěle napsaný a perfektní i ve všech řemeslných ohledech od animace po hudbu. Vyprávěl netriviální příběh rafinovaně vystavěný na dvou paralelních liniích, které se navzájem ovlivňovaly – v jedné jsme sledovali veselé i mrzuté příhody jedenáctileté holčičky jménem Riley a ve druhé jsme byli svědky dramatických událostí, které se odehrávaly v její hlavě. Tam bylo hlavními hrdiny pět personifikovaných emocí (Radost, Smutek, Hněv, Strach a Znechucení), které se střídaly u řídícího panelu s tlačítky, dohlížely na úložiště vzpomínek a staraly se o hladký chod dívčina mozku. Šlo tudíž nejen o unikátní rodinnou zábavu, ale i o film, který s nebývalou dávkou kreativity vypravěčsky pojmenoval a vizuálně zpracoval i poměrně složité psychologické procesy, s nimiž se leckteré děti na prahu dospívání běžně potýkají.

Zdroj fotek: Falcon

Twisters – Recenze – 60%

Americký snímek Twister z roku 1996, dlouhodobě populární dobrodružně-katastrofický film z produkční dílny Stevena Spielberga, vynikal hvězdným hereckým obsazením a na tehdejší dobu velmi solidními digitálními triky, díky nimž vypadala nebezpečná tornáda reálně a děsivě (a díky skvělé práci se zvukem též děsivě zněla). Za zmínku stojí i fantastické přírodní scenérie amerického jihu – jeho režisér Jan de Bont, který předtím natočil Nebezpečnou rychlost, byl ostatně dříve dlouhá léta kameramanem.

Novou verzi pracující s obdobnými proprietami natočil americký režisér korejského původu Lee Isaac Chung, nominovaný na Oscara za režii jeho předchozího filmu s názvem Minari. Film Twisters není předělávkou ani pokračováním snímku Twister, nicméně vypůjčuje si z něj totéž prostředí i původní námět o dvou soupeřících týmech lovců bouřek nahánějících tornáda, a kromě toho též několik dalších pojítek (např. krycí jména pro meteorologickou techniku vypůjčená z Čaroděje ze země Oz z roku 1939 – ve kterém je hlavní hrdinka přenesena do fantazijního světa právě tornádem). Rozhodně ale nečekejte tentýž dějový průběh nebo návraty slavných herců z 90. let. 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Vezmi mě na Měsíc (Fly Me to the Moon) – Recenze – 60%

Americký film Vezmi mě na Měsíc je v podstatě obyčejnou, v lecčem až starosvětskou hollywoodskou romantickou komedií, zasazenou ovšem do neobyčejného prostředí montážní haly Kennedyho vesmírného střediska spadajícího pod vládní agenturu NASA. Příběh filmu se navíc odehrává během studené války v letech 1968 a 1969, kdy vrcholil vesmírný závod Američanů a Sovětů o to, kdo jako první dopraví člověka na Měsíc. Romanci hlavních hrdinů tak sledujeme v kontextu pracných příprav na tuto nebezpečnou a nákladnou misi.

Zdroj fotek: Falcon

KVIFF – Top 12 filmů z filmového festivalu Karlovy Vary 2024

Letos se mi z programu mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech podařilo zhlédnout 35 filmů. Z tohoto výběru uvádím v následujícím textu dvanáct snímků, které mi přišly nejzdařilejší. Na festival jsem jel jako jeden z šesti agentů reprezentujících ČSFD, Česko-slovenskou filmovou databázi. Společně jsme se snažili pokrýt značnou část festivalového programu, k viděným filmům jsme průběžně publikovali své komentáře a denně jsme každý napsali i drobnou reportáž o dění na festivalu nebo o nějaké doprovodné akci. Kdyby vás zajímaly konkrétně mé výstupy, tak jsou dostupné na mém ČSFD profilu v sekcích „deníček“ a „recenze“.

 

1) Umírání (Sterben) – Německé tříhodinové drama, které si vysloužilo čtyři ocenění při předávání německých filmových cen (včetně kategorie nejlepší film) a také cenu za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Berlíně (udělenou opravdu zaslouženě). Navzdory názvu nejde až tolik o divácky tíživý, depresivní a nevstřícný počin. Mezi závažnými tématy, jimiž se zabývají hrdinové filmu – členové jedné rodiny – se ostatně najde i humor nebo odlehčené momenty. Především jde ale o skvěle natočený, mistrovsky napsaný a precizně zahraný rekviem za skomírající rodinné vazby, v němž komplexní postavy řeší netriviálním způsobem vzájemné vztahy a komplikované problémy spojené s prací, nemocemi, opatrováním dětí a různými formami umírání ve vší složitosti, kterou s sebou život přináší. Sofistikovaně vystavěné vyprávění rozčleněné do pěti kapitol a epilogu mění s každou další kapitolou perspektivu, rozšiřuje kontext celé situace a dodatečně obohacuje dřívější dění o nové detaily a významy. Umírání je bravurním dílem o klíčových vlivech na formování osobnosti, o různých podobách zpracovávání duševních strastí, ale také o umění empatie a vzájemného porozumění. Spousta scén je hodných zapamatování, a to včetně několika hudebních. Bravo. (90 %)

© Film Servis Festival Karlovy Vary 

Tiché místo: První den (A Quiet Place: Day One) – Recenze – 40%

Atmosférické snímky Tiché místo (2018) a Tiché místo: Část II (2020) poměrně zdatně kombinovaly hororovou sci-fi, survival thriller a psychologické drama, jehož postavy se vyrovnávaly se svými traumaty a s nutností potlačovat emoce i bolest ve světě napadeném zabijáckými mimozemskými monstry. Tyto velké hbité příšery, byť slepé, reagovaly velmi citlivě na jakýkoli hluk, a hrdinové obou filmů tudíž museli přizpůsobit svůj životní styl, běžné činnosti i vzájemnou komunikaci tomu, aby pokud možno žádné zvuky nevydávali.

Film Tiché místo: První den se chronologicky odehrává před oběma zmíněnými počiny, a to specificky – jak už název napovídá – v New Yorku v den, kdy ona mimozemská invaze započala (a pak ještě několik dnů poté). Kromě producentů (mimo jiné Michael Bay a John Krasinski, který obě předchozí Tichá místa i napsal a režíroval) došlo k výměně celého tvůrčího týmu i (téměř) kompletního hereckého obsazení. Představují se tak zbrusu nové postavy a dění se přeneslo z lesů a odlehlých končin do jednoho z nejrušnějších a nejhlučnějších velkoměst na planetě. 

Zdroj fotek: CinemArt / Paramount Pictures

Mizerové: Na život a na smrt (Bad Boys: Ride or Die) – Recenze – 60%

Čtvrtý díl filmové série Mizerové se nese ve velmi podobném duchu jako díl předchozí s názvem Mizerové navždy – natočili jej totiž ti samí belgičtí režiséři Adil El Arbi a Bilall Fallah, opět s producentem Jerrym Bruckheimerem v zádech (který je u série už od jejího počátku, stejně jako Will Smith a Martin Lawrence v hlavních rolích). Předešlé díly (nebo přinejmenším ten třetí) je přitom potřeba kvůli pochopení kontextu znát, neb se v něm vyskytují postavy, jejichž pracovní nebo osobní vztahy nejsou nijak zvlášť vysvětlovány a spoléhají na divákovu znalost toho, co si společně prožily v minulých filmech (na které je zde často odkazováno).

Zdroj fotek: Falcon

Láska na zakázku – Recenze – 10%

Česká romantická komedie Láska na zakázku je již pátým celovečerním hraným filmem režisérky a scenáristky Evy Toulové, která sice úspěšně absolvovala pražskou FAMU, leč na českém filmovém trhu se etablovala jako autorka počinů, jež nevykazují žádný tvůrčí talent a z hlediska filmařského zpracování výrazně kulhají na obě nohy. Její snímky, které se zatím pokaždé dočkaly velmi negativních reakcí od diváků i recenzentů, spojuje vypravěčský motiv touhy po úspěchu a uznání a také sebelítosti nad nenaplněnými představami o životě. Jejich existence je podmíněna tím, že se v nich v rámci příběhu okatě předvádějí produkty a služby partnerských firem, a i výběr lokací je podřízen tomu, aby se děj mohl odehrávat v různých kavárnách či hudebních klubech, které podpořily vznik filmu sponzorským darem.

© Elen Yermachenko

Noční klid – Recenze – 60%

České drama Noční klid vypráví příběh dobře situovaného muže středního věku zvaného M. (jeho jméno ve snímku nepadne), jenž pracuje pro korporátní firmu jako vývojář parfémů, nosí drahé obleky a bydlí v moderně zařízeném bytě. Životní jistoty mu ale znenadání naruší kratičká znejišťující konverzace s neznámým spolucestujícím v letadle, jenž pár okamžiků předtím ztropil kvůli svému arabskému vzezření scénu při letištní kontrole. Náhlé pocity úzkosti a obav v M. následně prohloubí další navazující události – kdosi se neúspěšně pokusí vloupat do bytového domu, v němž bydlí, na silnici před budovou nalezne záhadné střepy a začne si všímat podezřelých lidí postávajících v ulici pod jeho okny.

Zdroj fotek: CinemArt

Furiosa: Sága Šíleného Maxe (Furiosa: A Mad Max Saga) – Recenze – 80%

Akční post-apokalyptický film Šílený Max: Zběsilá cesta byl v roce 2015 výjimečným zjevením. Velkorozpočtový, a přitom nebývale energický, punkový a rebelský film vynikal pevně uchopenou a zcela nekompromisní autorskou vizí, spektakulární akcí, uchvacující audiovizuální i vypravěčskou úrovní a silnou atmosférou. Také znovu oživil kariéru tehdy sedmdesátiletého australského režiséra George Millera, jenž jím nakopl akční žánr způsobem, který by se dal očekávat spíš od režisérů o víc jak polovinu mladších. Navázat na takto vysoko položenou laťku byl těžký úkol, jehož se nyní po devíti letech téměř osmdesátiletý Miller chopil se ctí, a byť kvalitám Zběsilé cesty se mu dosáhnout nepodařilo, tak výsledkem jeho práce je opět velmi výrazný a pozoruhodný počin.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Cizinci: Kapitola 1 (The Strangers: Chapter 1) – Recenze – 40%

Americký horor Cizinci: Kapitola 1 vypráví o mladém páru Newyorčanů, kteří vyrazili na výlet s cílem oslavit pětileté výročí jejich vztahu. Vinou náhlé závady na autě jsou však nuceni se neplánovaně zdržet v nebezpečně vyhlížející vesničce kdesi na americkém zapadákově a strávit noc v pronajatém loveckém srubu uprostřed lesa. Romantický večer jim následně zkomplikují tři psychopatičtí zabijáci v maskách, jimž se podaří proniknout dovnitř stavení, a kteří si pro zaskočené nájemníky nachystali noc plnou násilí a psychického teroru.

Zdroj fotek: Donart Film

Jedna noc – Recenze – 40%

Adam (Adam Ernest) je úspěšný hudebník, který jednoho večera odjede z koncertu své kapely v doprovodu svůdné fanynky, přestože na něj doma čeká těhotná manželka Eliška (Vanda Chaloupková). Jelikož je opilý, tak se při řízení automobilu vybourá a svou potenciální milenku zabije. Zbytek českého dramatu režiséra a scenáristy Davida Laňky se odehrává v době, kdy je Adam již venku z vězení, se svou ženou (která jej kupodivu neopustila) žije v nuzném špinavém podnájmu a jejich dítěti je necelý rok.

Zdroj fotek: Bontonfilm

Království Planeta opic (Kingdom of the Planet of the Apes) – Recenze – 70%

Pokračování série Zrození Planety opic (2011), Úsvit planety opic (2014) a Válka o planetu opic (2017) se odehrává oproti zmíněným titulům o několik generací později (dle tvůrců údajně o nějakých cca 300 let, byť ve filmu to přímo nezazní), ale stále o dost dříve než úplně původní Planeta opic z roku 1968. Děj celé předešlé trilogie a příběh šimpanze Cézara, jenž učil ostatní opice o jednotě tlupy, sounáležitosti a o hodnotách rodiny a míru, je ale každopádně pro postavy tohoto filmu již polozapomenutou legendou z dávných dob.

Hlavním hrdinou je tentokrát šimpanzí dorostenec Noe, jehož domov je zničen jinými opicemi a jeho rodina i přátelé jsou odvlečeni kamsi, kam se je Noe musí vydat zachránit. Po cestě se k němu přidává i sečtělý orangutan Raka, jenž jej seznamuje se střípky z historie (a s odkazem Cézarova moudrého učení, skoro jako kdyby byl Cézar něco jako lidoopí verze Ježíše), a mladá lidská žena Mae (Freya Allan), která se snaží najít další inteligentní lidi, což je čím dál větší vzácnost (z většiny lidstva se v důsledku působení virové nákazy stala němá a tupá zvěř). 

Zdroj fotek: Falcon

Lesní vrah – Recenze – 50%

Český film režiséra Radima Špačka (Pouta, Zlatý podraz) a scenáristy a producenta Zdeňka Holého se zabývá skutečnou postavou Viktora Kalivody, ani ne třicetiletého mladíka, jenž v roce 2005 zastřelil v lesích jihomoravského kraje tři lidi, pročež si vysloužil přezdívku „Lesní vrah“. Několik dní poté byl dopaden policií a následně odsouzen na doživotí. Ve vězení spáchal v roce 2010 sebevraždu. Nízkorozpočtový snímek se zaměřuje na události zhruba posledního roku, který Viktor strávil na svobodě.

Zdroj fotek: Vernes

Občanská válka (Civil War) – Recenze – 60%

Americko-britský film Občanská válka natočil režisér a scenárista Alex Garland (Ex Machina, Men), jenž v něm vypráví o alternativní verzi Spojených států amerických, z nichž se stala fašistická země vedená prezidentem-diktátorem, rozštěpená do několika znepřátelených táborů, které jsou spolu v otevřeném válečném konfliktu. Na hrůzné výjevy v kdysi demokratickém státě, jehož zcela pohltila bestiální vlna bratrovražedného násilí, militantního nacionalismu a amorální krutosti, film nahlíží z perspektivy čtveřice novinářů a válečných fotografů, kteří se společně vydávají v autě na dlouhou cestu skrz válečnou zónu do Washingtonu s cílem získat od prezidenta exkluzivní rozhovor dřív, než ho zajmou a nejspíš i popraví vojenské složky separatistů.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Tady Havel, slyšíte mě? – Recenze – 60%

Dokument Tady Havel, slyšíte mě? se zaobírá událostmi v posledních třech letech života bývalého prezidenta Václava Havla, které kulminovaly natáčením jeho filmu podle vlastní divadelní hry Odcházení. Záběry zachycující činnosti pozvolna chřadnoucího muže natáčel přímo na Havlovu žádost dokumentarista Petr Jančárek, jenž s ním spolupracoval již během jeho prezidentského mandátu a v roce 2012 režíroval trojdílný dokumentární televizní cyklus Václav Havel, Praha – Hrad. Až do Havlova úmrtí v roce 2011 pořídil Petr Jančárek v jeho blízkosti okolo 200 hodin materiálu. Film, který se podařilo sestříhat na skromných 86 minut, se tak dostává do kin více než o dekádu později.

Zdroj fotek: Continental Film

První znamení: Přichází Satan! (The First Omen) – Recenze – 60%

Americký horor První znamení: Přichází Satan! je přímým prequelem k filmu Přichází Satan! z roku 1976 s Gregorym Peckem v hlavní roli. Příběhově mu předchází zhruba o pět let a odehrává se v Římě, kam přijíždí ze Spojených států mladá novicka Margaret, aby sloužila Bohu v místním dívčím sirotčinci. Při navykání na nové italské prostředí a společnost však narazí na několik zvláštností – jedno z děvčat sužují děsivé vize (hrůzyplnými halucinacemi ostatně v dětství trpěla i sama Margaret), některé z řádových sester se chovají podivně a jistý exkomunikovaný kněz ji významně varuje ohledně údajné konspirace, jíž je osazenstvo sirotčince účastno. A pokud znáte děj téměř padesát let staré hororové klasiky Richarda Donnera Přichází Satan!, tak si nejspíš i domyslíte, k čemu to celé nakonec povede.

Zdroj fotek: Falcon

Godzilla x Kong: Nové impérium (Godzilla x Kong: The New Empire) – Recenze – 40%

Akční dobrodružný monster film Godzilla x Kong: Nové impérium dějově navazuje na předchozí snímek Godzilla vs. Kong z roku 2021, jenž natočil tentýž tvůrčí tým (původně hororový režisér Adam Wingard, scenárista Pirátů z Karibiku Terry Rossio, pětice producentů, kameraman Ben Seresin a další). Dvě slavná filmová monstra s bohatou historií, Godzilla a King Kong, se nejprve dočkaly nové podoby v několika samostatných a příběhově propojených filmech (mezi roky 2014 a 2019) a ve snímku Godzilla vs. Kong došlo poprvé k jejich střetu. Nové pokračování se nese ve všech ohledech na dosti podobné vlně, takže pokud vám tři roky starý snímek Godzilla vs. Kong přišel jako prvotřídní zábava, budete se nejspíš dobře bavit i tentokrát. A stejně tak i naopak.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Sladký život – Recenze – 30%

Českou romantickou komedii Sladký život natočil, napsal a produkoval Tomáš Hoffman, autor komedie Bezva ženská na krku. Na scénáři s ním spolupracoval Martin Horský, režisér a scenárista snímků Ženy v běhu a Srdce na dlani, na nichž se Tomáš Hoffman také podílel coby producent. Oba tito tvůrci a specialisté na romantický komediální žánr jsou schopni do svých filmů zajistit hvězdné herecké obsazení a dodat do kin profesionálně působící produkty, jimiž reagují na poptávku diváků (a zejména divaček) lačnících po nenáročné romantické filmové zábavě. V případě filmu Sladký život (jehož název není na rozdíl od nijak nesouvisející stejnojmenné italské klasiky od Federica Felliniho z roku 1960 myšlen ironicky) je jim však překážkou vyloženě pitomý děj, nad jehož některými aspekty zůstává rozum stát.

Zdroj fotek: CinemArt

Ceny Akademie Oscar 2024 - Výsledky

 

Vítězný film - Oppenheimer

Nejlepší film

               Americká fikce

               Anatomie pádu

               Barbie

               Chudáčci

    Maestro

               Minulé životy

               Oppenheimer

    Zabijáci rozkvetlého měsíce

    Zimní prázdniny

               Zóna zájmu

 

Nejlepší režie

    Christopher Nolan (Oppenheimer)

               Jonathan Glazer (Zóna zájmu)

               Justine Triet (Anatomie pádu)

    Martin Scorsese (Zabijáci rozkvetlého měsíce)

               Yorgos Lanthimos (Chudáčci)

 

Český lev za rok 2023 - Výsledky

Vítězný film - Bratři

NEJLEPŠÍ FILM

Bratři

Němá tajemství

Přišla v noci

Tancuj Matyldo

           Úsvit

 

NEJLEPŠÍ REŽIE

Matěj Chlupáček (Úsvit)

           Petr Slavík (Tancuj Matyldo)

Tomáš Mašín (Bratři)

Tomáš Mašín (Němá tajemství)

Tomáš Pavlíček a Jan Vejnar (Přišla v noci)

 

Duna: Část druhá (Dune: Part Two) – Recenze – 80%

Druhá část filmové adaptace slavného sci-fi románu Franka Herberta navazuje tam, kde před dvěma a půl roky skončila první Duna. Paul (Timothée Chalamet) a jeho matka Jessica (Rebecca Ferguson) unikli zákeřnému atentátu na jejich rod a nalezli útočiště mezi Fremeny, obyvateli pouštní planety Arrakis. Tam jim dělá společnost kromě písečných bouří a obřích pouštních červů zejména vůdce jednoho z domorodých kmenů zvaný Stilgar (Javier Bardem) a mladá Fremenka jménem Chani (Zendaya), kteří Paulovi pomáhají stát se jedním z nich. Pro ateistickou část Fremenů je Paul pouhý cizinec, k němuž si pozvolna nacházejí cestu, leč mnozí náboženští fanatici v něm vidí spasitele a proroka, jehož příchod byl předpovězen v dávných legendách. Paulovi jde ale hlavně o dosáhnutí pomsty vůči spiklencům Imperátorovi (Christopher Walken) a baronu Harkonnenovi (Stellan Skarsgård), kteří jsou za vyvraždění jeho otce a přátel zodpovědní.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

 

Manželé Stodolovi – Recenze – 50%

Film Manželé Stodolovi natočil jako svůj celovečerní hraný debut zkušený dokumentarista Petr Hátle, jenž na jeho scénáři spolupracoval s Tomášem Hrubým, který je zároveň producentem filmu. Příběh dvojice známých českých sériových vrahů se v podání obou filmařů dočkal podoby sociálního psychologického dramatu, v němž titulní manžele ztvárnili Jan Hájek a Lucie Žáčková, kteří hráli manželský pár již v dramatu Kobry a užovky.

Zdroj fotek: CinemArt

Sucho – Recenze – 60%

Filmový režisér a scenárista Bohdan Sláma se po svém předchozím filmu Krajina ve stínu vrací k autorské tvorbě, k tématu mezigeneračních rodinných střetů a také k prostředí současného venkova, jež bylo určujícím pro jeho starší filmy Divoké včely, Štěstí či Venkovský učitel. Ve fotogenické lokaci označované jako Moravské Toskánsko rozehrává dramatický příběh dvou znepřátelených sousedských rodin, které se vyznačují odlišným přístupem ke stylu života. Významným motivem Sucha je provázanost lidí s přírodou – film ukazuje, že leckdy nešetrné chování postav má důsledky na okolní krajinu, jejíž stav se zas na oplátku promítá do mezilidských vztahů plných křivd a neshod.

Zdroj fotek: Bontonfilm

Jeden život (One Life) – Recenze – 70%

O britském humanitárním pracovníkovi Nicholasi Wintonovi (1909-2015), jenž před vypuknutím druhé světové války v roce 1939 stihl zachránit 669 československých židovských dětí a vyvézt je z nacisty okupované země do Anglie, vzniklo již několik filmů. Český filmař Matěj Mináč natočil hned trojici celovečerních počinů mapujících Wintonovy skutky, nejprve hrané drama Všichni moji blízcí a poté i dokumenty Síla lidskosti – Nicholas Winton a Nickyho rodina. Z britské produkce zas nelze opomenout dokumentární snímek Do cizí náruče, sestavený z výpovědí skutečných účastníků transportů dětí do Velké Británie. Celá kolekce, čítající i množství televizních dokumentů, se nyní rozrostla o britský hraný film Jeden život, v němž postavu Nicholase Wintona ztvárnili v různých fázích jeho života herci Johnny Flynn a Anthony Hopkins.

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Ceny české filmové kritiky za rok 2023 - výsledky

Vítězný film: Přišla v noci

NEJLEPŠÍ FILM

                Přišla v noci

                Tonda, Slávka a kouzelné světlo

     Úsvit

 

NEJLEPŠÍ DOKUMENT

               Návštěvníci (režie Veronika Lišková)

               Světloplachost (režie Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík)

               Velké nic (režie Vít Klusák a Marika Pecháčková)

              

Argylle: Tajný agent (Argylle) – Recenze – 50%

Akční špionážní komedie Argylle: Tajný agent je novým snímkem režiséra Matthewa Vaughna, který dříve natočil v tomtéž žánru trilogii Kingsman (Tajná služba, Zlatý kruh a První mise) a kromě toho třeba i komiksový nářez Kick-Ass nebo pohádkovou fantasy Hvězdný prach. Uvedení jeho nového filmu do kin doprovází i vydání románu „Argylle“ od spisovatelky Elly Conway, jenž se zabývá dobrodružstvím tajného agenta téhož jména, a k němuž se pojí dvojice zajímavostí.

Zdroj fotek: CinemArt

Premiantka (Miller’s Girl) – Recenze – 30%

Americký film Premiantka je režijním a scenáristickým debutem filmařky Jade Halley Bartlett, jenž vypráví o osmnáctileté středoškolačce jménem Cairo Sweet (Jenna Ortega), která začne docházet na hodiny literatury ke zhruba padesátiletému učiteli Jonathanovi (Martin Freeman). Ona je chytrá, krásná, sečtělá a spisovatelsky nadaná, on je sám bývalým spisovatelem, jemuž její znalosti a schopnosti imponují, a rád by rozvíjel její talent. V jejich komunikaci se brzy začne čím dál víc projevovat vzájemná náklonnost, která přeroste od běžného vztahu mezi pedagogem a studentkou v něco mnohem důvěrnějšího, byť stále platonického. Vývoj událostí pak ale kulminuje tím, že Cairo odevzdá jako seminární práci pornografickou povídku plnou šťavnatých detailů, jejímiž protagonisty jsou oni dva.

© Lionsgate