25. 7. 2024

Deadpool & Wolverine – Recenze – 60%

Třetí filmový Deadpool je zásadně ovlivněn tím, že před časem došlo k odkoupení společnosti 20th Century Fox společností Disney, které tím připadl do sbírky autorských práv k řadě komiksových superhrdinů od Marvelu právě Deadpool a spolu s ním i celá série X-Men. Třetí díl ságy o nejvulgárnějším a zároveň nejinfantilnějším maskovaném hrdinovi tak doplňuje postava Wolverina, s níž jsme se přitom v roce 2017 ve filmu Logan: Wolverine nadobro rozloučili (a také s jejím protagonistou Hughem Jackmanem, jenž se nyní do své nejslavnější role s pompou vrací). Deadpool (Ryan Reynolds, pro nějž je celá série pracně vydupanou srdeční záležitostí) je zde poprvé začleněn do světa Avengers, a film Deadpool & Wolverine je tudíž první vlaštovkou, jež propojila sérii X-Men s Disneyho MCU. Potenciál tohoto spojení je značný, takže v tomto směru se patrně bude ještě na co těšit.

Deadpool & Wolverine – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

22. 7. 2024

V hlavě 2 (Inside Out 2) – Recenze – 80%

Americký animovaný film V hlavě z roku 2015 od studia Disney/Pixar byl v podstatě překvapivým zjevením. Byl originální, nápaditý, vtipný, dojemný, skvěle napsaný a perfektní i ve všech řemeslných ohledech od animace po hudbu. Vyprávěl netriviální příběh rafinovaně vystavěný na dvou paralelních liniích, které se navzájem ovlivňovaly – v jedné jsme sledovali veselé i mrzuté příhody jedenáctileté holčičky jménem Riley a ve druhé jsme byli svědky dramatických událostí, které se odehrávaly v její hlavě. Tam bylo hlavními hrdiny pět personifikovaných emocí (Radost, Smutek, Hněv, Strach a Znechucení), které se střídaly u řídícího panelu s tlačítky, dohlížely na úložiště vzpomínek a staraly se o hladký chod dívčina mozku. Šlo tudíž nejen o unikátní rodinnou zábavu, ale i o film, který s nebývalou dávkou kreativity vypravěčsky pojmenoval a vizuálně zpracoval i poměrně složité psychologické procesy, s nimiž se leckteré děti na prahu dospívání běžně potýkají.

V hlavě 2 (Inside Out 2) – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

18. 7. 2024

Twisters – Recenze – 60%

Americký snímek Twister z roku 1996, dlouhodobě populární dobrodružně-katastrofický film z produkční dílny Stevena Spielberga, vynikal hvězdným hereckým obsazením a na tehdejší dobu velmi solidními digitálními triky, díky nimž vypadala nebezpečná tornáda reálně a děsivě (a díky skvělé práci se zvukem též děsivě zněla). Za zmínku stojí i fantastické přírodní scenérie amerického jihu – jeho režisér Jan de Bont, který předtím natočil Nebezpečnou rychlost, byl ostatně dříve dlouhá léta kameramanem.

Novou verzi pracující s obdobnými proprietami natočil americký režisér korejského původu Lee Isaac Chung, nominovaný na Oscara za režii jeho předchozího filmu s názvem Minari. Film Twisters není předělávkou ani pokračováním snímku Twister, nicméně vypůjčuje si z něj totéž prostředí i původní námět o dvou soupeřících týmech lovců bouřek nahánějících tornáda, a kromě toho též několik dalších pojítek (např. krycí jména pro meteorologickou techniku vypůjčená z Čaroděje ze země Oz z roku 1939 – ve kterém je hlavní hrdinka přenesena do fantazijního světa právě tornádem). Rozhodně ale nečekejte tentýž dějový průběh nebo návraty slavných herců z 90. let. 

Twisters – Recenze
Zdroj fotek: Vertical Entertainment

12. 7. 2024

Vezmi mě na Měsíc (Fly Me to the Moon) – Recenze – 60%

Americký film Vezmi mě na Měsíc je v podstatě obyčejnou, v lecčem až starosvětskou hollywoodskou romantickou komedií, zasazenou ovšem do neobyčejného prostředí montážní haly Kennedyho vesmírného střediska spadajícího pod vládní agenturu NASA. Příběh filmu se navíc odehrává během studené války v letech 1968 a 1969, kdy vrcholil vesmírný závod Američanů a Sovětů o to, kdo jako první dopraví člověka na Měsíc. Romanci hlavních hrdinů tak sledujeme v kontextu pracných příprav na tuto nebezpečnou a nákladnou misi.

Vezmi mě na Měsíc (Fly Me to the Moon) – Recenze
Zdroj fotek: Falcon

10. 7. 2024

KVIFF – Top 12 filmů z filmového festivalu Karlovy Vary 2024

Letos se mi z programu mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech podařilo zhlédnout 35 filmů. Z tohoto výběru uvádím v následujícím textu dvanáct snímků, které mi přišly nejzdařilejší. Na festival jsem jel jako jeden z šesti agentů reprezentujících ČSFD, Česko-slovenskou filmovou databázi. Společně jsme se snažili pokrýt značnou část festivalového programu, k viděným filmům jsme průběžně publikovali své komentáře a denně jsme každý napsali i drobnou reportáž o dění na festivalu nebo o nějaké doprovodné akci. Kdyby vás zajímaly konkrétně mé výstupy, tak jsou dostupné na mém ČSFD profilu v sekcích „deníček“ a „recenze“.

 

1) Umírání (Sterben) – Německé tříhodinové drama, které si vysloužilo čtyři ocenění při předávání německých filmových cen (včetně kategorie nejlepší film) a také cenu za nejlepší scénář na filmovém festivalu v Berlíně (udělenou opravdu zaslouženě). Navzdory názvu nejde až tolik o divácky tíživý, depresivní a nevstřícný počin. Mezi závažnými tématy, jimiž se zabývají hrdinové filmu – členové jedné rodiny – se ostatně najde i humor nebo odlehčené momenty. Především jde ale o skvěle natočený, mistrovsky napsaný a precizně zahraný rekviem za skomírající rodinné vazby, v němž komplexní postavy řeší netriviálním způsobem vzájemné vztahy a komplikované problémy spojené s prací, nemocemi, opatrováním dětí a různými formami umírání ve vší složitosti, kterou s sebou život přináší. Sofistikovaně vystavěné vyprávění rozčleněné do pěti kapitol a epilogu mění s každou další kapitolou perspektivu, rozšiřuje kontext celé situace a dodatečně obohacuje dřívější dění o nové detaily a významy. Umírání je bravurním dílem o klíčových vlivech na formování osobnosti, o různých podobách zpracovávání duševních strastí, ale také o umění empatie a vzájemného porozumění. Spousta scén je hodných zapamatování, a to včetně několika hudebních. Bravo. (90 %)

Umírání
© Film Servis Festival Karlovy Vary