Letos se mi z programu mezinárodního filmového festivalu v Karlových
Varech podařilo zhlédnout 35 filmů. Z tohoto výběru uvádím v následujícím textu
dvanáct snímků, které mi přišly nejzdařilejší. Na festival jsem jel jako jeden
z šesti agentů reprezentujících ČSFD, Česko-slovenskou filmovou databázi.
Společně jsme se snažili pokrýt značnou část festivalového programu, k viděným
filmům jsme průběžně publikovali své komentáře a denně jsme každý napsali i
drobnou reportáž o dění na festivalu nebo o nějaké doprovodné akci. Kdyby vás
zajímaly konkrétně mé výstupy, tak jsou dostupné na mém ČSFD profilu v sekcích
„deníček“ a „recenze“.
1) Umírání (Sterben) – Německé
tříhodinové drama, které si vysloužilo čtyři ocenění při předávání německých filmových
cen (včetně kategorie nejlepší film) a také cenu za nejlepší scénář na filmovém
festivalu v Berlíně (udělenou opravdu zaslouženě). Navzdory názvu nejde až
tolik o divácky tíživý, depresivní a nevstřícný počin. Mezi závažnými tématy, jimiž
se zabývají hrdinové filmu – členové jedné rodiny – se ostatně najde i humor
nebo odlehčené momenty. Především jde ale o skvěle
natočený, mistrovsky napsaný a precizně zahraný rekviem za skomírající rodinné
vazby, v němž komplexní postavy řeší netriviálním způsobem vzájemné vztahy a
komplikované problémy spojené s prací, nemocemi, opatrováním dětí a různými
formami umírání ve vší složitosti, kterou s sebou život přináší. Sofistikovaně
vystavěné vyprávění rozčleněné do pěti kapitol a epilogu mění s každou další
kapitolou perspektivu, rozšiřuje kontext celé situace a dodatečně obohacuje
dřívější dění o nové detaily a významy. Umírání je bravurním dílem o
klíčových vlivech na formování osobnosti, o různých podobách zpracovávání
duševních strastí, ale také o umění empatie a vzájemného porozumění. Spousta
scén je hodných zapamatování, a to včetně několika hudebních. Bravo. (90
%)
|
© Film Servis Festival Karlovy
Vary |