Čtvrtý díl filmové série Mizerové se nese ve velmi podobném duchu jako díl předchozí s názvem Mizerové navždy – natočili jej totiž ti samí belgičtí režiséři Adil El Arbi a Bilall Fallah, opět s producentem Jerrym Bruckheimerem v zádech (který je u série už od jejího počátku, stejně jako Will Smith a Martin Lawrence v hlavních rolích). Předešlé díly (nebo přinejmenším ten třetí) je přitom potřeba kvůli pochopení kontextu znát, neb se v něm vyskytují postavy, jejichž pracovní nebo osobní vztahy nejsou nijak zvlášť vysvětlovány a spoléhají na divákovu znalost toho, co si společně prožily v minulých filmech (na které je zde často odkazováno).
 |
| Zdroj fotek: Falcon |
Děj se tentokrát dává do pohybu ve chvíli, kdy je zesnulý šéf miamského
policejního oddělení posmrtně obviněn z utajené spolupráce
s drogovými kartely – přičemž diváci od začátku vědí, že to na něj bylo
pouze uměle narafičeno, a jsou tím pádem před ostatními postavami o několik
kroků napřed. Policisté Mike a Marcus (Smith a Lawrence) jsou odhodláni za
každou cenu jeho jméno očistit, čímž upadnou v nemilost některých svých
přátel i nepřátel a ohrozí tím též své blízké. Na vlastní pěst se pouští do
pátrání po skutečném pachateli, v čemž jim má pomoci Mikeův zločinecký syn,
jenž si zrovna odpykává trest ve vězení.
Oba režiséři znovu předvádějí, jak dokáží natočit akční komediální popcornovou zábavu, tak aby nikdy nestála na místě dost dlouho na to, aby začala nudit. Od začátku šlapou do adrenalinových akčních scén, používají rychlé střihy, aniž by tím snížili přehlednost přestřelek, a místy dokonce využívají kamerové postupy, které záměrně evokují záběry z perspektivy první osoby z počítačových her. Vrcholem jejich počínání je dlouhá závěrečná pasáž odehrávající se v bývalém krokodýlím zábavním parku, která tvoří tu nejlepší část celého filmu. Naopak nejslabší složkou je (stejně jako minule) humor, jenž se až příliš často trefuje mimo terč. Leckteré komické situace sice jakžtakž obstojí, leč zejména verbální střety komediálně stylizovaných hlavních postav výrazně skřípou. Přispívá k tomu i skutečnost, že policista Marcus si krátce po začátku snímku projde prožitkem blízkým smrti, načež jeho dialogy zaplaví různá ezo-moudra a vtipy o podobách duše, kvůli čemuž je Martin Lawrence ještě otravnější než obvykle.
Scénář okolo hlavních hrdinů (kteří byli už v předešlém filmu vylíčeni jako těsně před důchodem, což je nyní de facto ignorováno) zdárně utahuje smyčku – poštvává proti nim vlastní kolegy i nejrůznější kriminální živly, nechává vypsat na jejich hlavy odměnu a uvrhává do nebezpečí i jejich rodiny. Nová postava Mikeovy manželky je v příběhu přítomna vyloženě jen proto, aby po svém představení během úvodní scény svatby mohla plnit úlohu bezbranného rukojmí, které je potřeba osvobodit. Slabinou je tuctový a nepříliš zajímavý záporák, jehož plán je nesmyslně komplikovaný – a samozřejmě mu nevyjde, protože hlavním hrdinům hrají do karet různé šťastné náhody a shody okolností, jimiž jsou zamazávány všelijaké příběhové nedostatky.
Film Mizerové: Na život a na smrt nabízí fanouškům ságy další porci
všeho, co můžou od pokračování této akčně-komediální série očekávat. Will Smith
a Martin Lawrence jsou tu opět za neprůstřelná a hláškující policejní esa,
nechybí nezbytné cameo Michaela Baye ani hromada nostalgie a referencí na
předešlé díly. Jen se zkrátka ještě o trochu víc vaří z vody, znovu se
opakují ty samé postupy a recyklují se nápady, nicméně vyprávění je svižné,
akce efektní a hlavní hrdinové jsou borci, což bude postačovat každému, kdo
přesně po takové filmové zábavě s těmito parametry prahne.
Žádné komentáře:
Okomentovat