Hned první film, na který jsem ve Varech letos vyrazil, byl natočen v koprodukci Súdánu, Egypta, Německa, Francie, Saúdské Arábie a Švédska. Ten večer mě čekalo ještě belgické mystické drama o kulturních tradicích kmenů v africkém Kongu. Druhý den pak následoval meditativní film o reinkarnaci zasazený do prostředí laoského mnišského kláštera. Filmové festivaly jsou ostatně vynikající příležitostí k rozšiřování obzorů a získávání netušených vjemů. Ne každého pochopitelně naláká súdánské drama nebo poetický artový snímek s mnichy, avšak zůstává faktem, že tyto filmy pak pomáhají divákům budovat v sobě citlivost i vůči tématům, která jim jsou jinak poměrně cizí. Připustit si k tělu čas od času zas trochu (nebo hodně) odlišnou kinematografii, než na jakou je člověk zvyklý, tak může být nejen originálním a příjemně osvěžujícím zážitkem, ale i zážitkem poučným a obohacujícím.
V tomto textu naleznete dojmy z osmi filmů promítaných na letošním festivalu v Karlových Varech. V příštích dnech budou pochopitelně následovat další várky a poté i samostatné recenze věnované českým filmům.
Druhá šance (You Sing Loud, I Sing Louder) – Herec Ewan McGregor přivezl do Varů film režisérky Emmy Westenberg, jenž pojednává o drogově závislé dvacetileté malířce a jejím podruhé ženatém otci, jenž ji dlouhých deset let neviděl, leč nyní je po jejím nedávném předávkování pověřen úkolem odvézt ji z nemocnice v kalifornském San Diegu do Nového Mexika. Komorní pouštní road-movie stojí na hereckých výkonech obou protagonistů, přičemž McGregorovu filmovou dceru si zahrála jeho skutečná dcera Clara McGregor, což snímku dodává pozoruhodnou rovinu navíc. Vztahu jejich postav se film nicméně přinejmenším v první polovině věnuje značně povrchně, takže se v něm jako dominantní prvky jeví spíše sentimentální flashbacky, časté pauzy na čůrání a občasná humorná setkání s vedlejšími figurkami reprezentujícími obvyklá klišé spojená s americkým jihem. Motiv drogových absťáků bude i díky McGregorově přítomnosti povědomý fanouškům Trainspottingu (a na vlak také dojde). Na pořádný řev, výčitky a oboustrannou katarzi si tak musíte počkat, za celé to nevšední putování a emocionální vykoupení v závěru to však stojí. (60 %)
 |
| Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary |
Minulé životy (Past Lives) – Americko-korejské jemné romantické drama suverénně debutující režisérky a scenáristky Celine Song vypráví autobiografický příběh dvou lidí, kteří si jsou souzeni, leč přesto jejich kroky společně životem nevedou. Tři dekády trvající vyprávění se třemi velkými skoky v čase se zaměřuje na pouhou trojici postav, kterou spojuje téma osudové předurčenosti a tisícileté provázanosti jejich duší. Dětskou lásku dvojice hlavních hrdinů nejprve přetne emigrace jednoho z nich, a i podruhé a potřetí jim pak stojí v cestě nutná životní rozhodnutí. Hořkosladký nadčasový příběh těží ze vzpomínek na dávné lásky, z odžitých bolavých vztahových situací a z padnoucího obsazení herců, mezi nimiž to fantasticky jiskří. Začátek ještě může působit poněkud překotně, spolu s uvedením postav do dospělosti ale i vyprávění dospěje a zaměří se na to podstatné. Síla a krása se někdy opravdu skrývají v jednoduchosti, zvlášť když ta jednoduchost spočívá v přesné úsporné režii a v chytrých a uvědomělých dialozích. (80 %)
 |
| Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary |
Sbohem, Julie (Wadaean Julia) – Silné súdánské koprodukční drama o morálním dilematu, dějově zasazené do Súdánu v období před jeho rozdělením na Severní a Jižní, kdy zemí lomcovaly nepokoje mezi bohatou arabskou částí obyvatel ze severu a chudou černošskou částí z jihu. Právě v období eskalace násilných demonstrací a nejistot dojde k tomu, že movitá muslimka srazí autem černošské dítě v chudinském slumu a ve strachu odjede z místa činu. Dítě vyvázne bez zranění, nicméně v důsledku nešťastného nedorozumění je zabit jeho otec, který unikající řidičku pronásledoval na motorce až k ní domů. Žena stižená výčitkami svědomí pak tajně vyhledá jeho nic netušící manželku, najme ji jako služebnou a ubytuje ji i s dítětem u sebe doma. Působivý vývoj vztahu obou žen a napínavé odkládání nevyhnutelného odhalení pravdy doplňuje motiv soužití muslimské hrdinky s jejím distancovaným mužem a kontext politické situace v zemi, směřující k národnímu referendu o autonomii jeho jižní části. Snímek poctivě a komplexně pracuje s řadou motivů i s postavami a do příběhu zapracovává na mnoha úrovních témata, jako jsou vina a vykoupení, lži a nedůvěra, posun od rasových předsudků ke vřelému přátelství nebo nastavování priorit při činění velkých životních rozhodnutí. (80 %)
 |
| Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary |
Samsára (Samsara) – Zenový duchovní film španělské produkce s magickou atmosférou a důrazem na motiv spánku a snů, jehož sledování hraničí s transcendentálním prožitkem. První polovina se odehrává mezi mnichy v laoském klášteře a v blízkém okolí, kde ve svém domku umírá stará žena, jíž její vnuk chodí pravidelně předčítat z posvátné knihy o smrti a reinkarnaci. Film poté vyzývá diváky k zavření očí, aby se mohli v myšlenkách aktivně podílet na doprovázení duše zesnulé stařenky do dalšího života, a to ve zhruba patnáctiminutové pasáži stojící na blikajících světlech a výrazné zvukové složce. Druhá polovina pak přichází s roztomilou pointou i se zásadní změnou lokace, ale zároveň také s nadbytečnou dodatečnou doslovností a méně zajímavým děním. Samsára je pozoruhodný meditativní film plný poetické melancholie a zklidňujících záběrů, jenž nabízí hluboké myšlenky i několik neotřelých a decentních tvůrčích nápadů. Ideální by ale bylo, kdyby skončil hned krátce po té originální, netradiční a dlouho rezonující prostřední části. (70 %)
 |
| Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary |
Lucemburk, Lucemburk (Lyuksemburh, Lyuksemburh) – Ukrajinská tragikomedie o dvou nedomrlých bratrech, z nichž jeden je policistou a druhý řidičem autobusu a překupníkem drog, a jejichž životem zamává několik událostí, včetně nechtěného vážného zranění seniorky a hospitace jejich umírajícího otce kdesi v dalekém Lucemburku. Tón filmu neurčitě přeskakuje mezi vážným sociálním dramatem a komedií kusturicovského typu bohatou na scény a dialogy oplývající černým humorem. Podobně nesoustředěné je i vyprávění příběhu, jenž načíná drobné zápletky a zas je opouští, zdánlivě aniž by k něčemu vyloženě směřoval. V závěru ale nakonec přeci jen dojde k cestě obou bratrů do Lucemburku a k několika uspokojivě zakomponovaným zvratům, takže se snímek krom slovního humoru vykoupí i sérií fatálních momentů plných životní ironie. (60 %)
 |
| Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary |
Omen (Augure) – Belgické koprodukční drama nabízí to nejlepší ve svých prvních dvaceti minutách, v nichž se hlavní hrdina Koffi v doprovodu své těhotné bělošské přítelkyně vydává po osmnácti letech z Belgie do rodného Konga ke své rodině lpící na tradičních hodnotách, která jej kdysi odvrhla kvůli údajnému ďábelskému prokletí. Namísto pochopení a urovnání vztahů se však dočká jen nepolevujícího opovržení, zaostalých předsudků a tmářských praktik. Poté se vyprávění bohužel rozstřelí mezi větší množství postav a těkavě rozbředne do širší palety témat, od šamanského léčení pohlavní infekce po teritoriální rivalitu mládežnických pouličních gangů. Do kapitol řazené střípkovité vyprávění odehrávající se během velikonočních svátků i tak zvládá navzdory mírné chaotičnosti a nečitelnosti bavit díky jinakosti čerpající z kmenových kulturních tradic a také díky bizarním výjevům, k nimž patří kupříkladu i africká verze perníkové chaloupky. (50 %)
 |
| Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary |
Byt č. 10-01 (A Thousand and One) – Americký snímek oceněný Velkou cenou poroty na festivalu Sundance zabírá dějově zhruba dekádu dlouhé období okolo roku 2000 v newyorském Brooklynu, kde je na počátku vypuštěna z nápravného zařízení bývalá zlodějka a dítě ulice Inez. Snaží se s obtížemi najít práci a bydlení, první kroky ji ale stejně vedou k jejímu malému synkovi Terrymu, odebraného sociálním úřadem, kterého ilegálně unese z pěstounské péče a změní mu identitu, aby mohli žít opět jako rodina. Herecky procítěné a přesně režírované drama se nejprve zabývá sociální tematikou, své plně věrohodné postavy ale nechává díky silné vůli a odhodlání vystoupit z životní mizérie a vést normální život se světlou budoucností, byť o snadný život se ani tak rozhodně nejedná. Postupem času se postava Inez odsouvá z pozice hlavní hrdinky a do popředí je čím dál výrazněji stavěn dospívající Terry, čímž se posouvá i úhel pohledu. Závěrečný akt pak představuje nečekané tnutí do srdce a odhaluje, že už tak promyšlené a na pevných základech vybudované vyprávění bylo po celou dobu ještě důmyslnější, než by se mohlo zdát. (80 %)
 |
| Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary |
Obzor (To the North) – Rumunský koprodukční dramatický thriller, inspirovaný skutečnými událostmi z poloviny 90. let, se odehrává na nákladním trajektu plujícím ze Španělska do Kanady, na jehož palubě se snaží dvojice východoevropských emigrantů ilegálně přicestovat do Ameriky. Lodi však velí nesmlouvaví Tchajwanci, kteří nelítostně hází černé pasažéry rovnou přes palubu. Křesťanské hodnoty ale možná přesvědčí k nebezpečné spolupráci alespoň jednoho člena filipínské posádky… Pevnou rukou uchopený debut pracuje s tématem morálky a strachu o život, v důsledku rozvláčného tempa ale prohořívá velmi pozvolna, a i napětí šponuje jen minimálně. Víc ostatně vykřeše z napjatých vztahů mezi tchajwanským vedením a filipínskými strojníky než ze situací vyplývajících z motivu tajného schovávání migrantů v útrobách lodi. (60 %)
 |
| Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary |
Žádné komentáře:
Okomentovat