Dvě slova jako klíč – Recenze – 30%

České drama Dvě slova jako klíč je filmem režiséra a scenáristy Dana Svátka, který jej natočil podle stejnojmenného románu spisovatele Josefa Formánka. Na základě jiného románu od téhož autora přitom Dan Svátek realizoval v roce 2018 už snímek Úsměvy smutných mužů, jenž byl díky divácké popularitě oceněn při udělování Českých lvů Cenou filmových fanoušků. Film Dvě slova jako klíč má být volným pokračováním Úsměvů smutných mužů, z nichž sice přebírá několik postav, ale jinak je míra provázání obou snímků opravdu velmi nízká. Rozhodně se nestane, že by pro vás byl film Dvě slova jako klíč nesrozumitelný kvůli tomu, že jste Úsměvy smutných mužů neviděli. Avšak nakolik je ten film srozumitelný sám o sobě, to už je věc jiná.

Zdroj fotek: Bontonfilm

Oppenheimer – Recenze – 90%

Oppenheimer je americký velkofilm režiséra a scenáristy Christophera Nolana (Dunkerk, Tenet), jenž líčí příběh J. Roberta Oppenheimera, amerického teoretického fyzika, jemuž se s jeho vědeckým týmem podařilo v rámci tzv. projektu Manhattan jako prvnímu vyrobit jadernou zbraň, díky čemuž následně proslul coby „otec atomové bomby“. Právě on byl spolu s několika dalšími postavami hybatelem klíčových událostí v historii Spojených států, o nichž snímek vypráví na pozadí světových dějin zahrnujících začátek i konec druhé světové války. Film si klade otázky týkající se mimo jiné etické stránky používání jaderných zbraní a ochoty lidí riskovat kvůli slávě či nadvládě zničení světa a zamýšlí se nad proměnou civilizace po vynálezu atomové bomby, což má relevantní přesah i do současnosti.

Zdroj fotek: CinemArt

Mission: Impossible Odplata – První část (Mission: Impossible – Dead Reckoning Part One) – Recenze – 80%

Sedmý díl série Mission: Impossible mají opět na svědomí režisér a scenárista Christopher McQuarrie a herec Tom Cruise, kteří se na vzniku filmu znovu podíleli též jako producenti. Společně mají za sebou třeba i akční film Jack Reacher: Poslední výstřel nebo sci-fi Na hraně zítřka, loni se jim podařilo uspět v kinech s kasovním trhákem Top Gun: Maverick a příští rok uvedou další díl Mission: Impossible. Sedmička s podtitulem Odplata je totiž jen první polovinou chystaného příběhu, na jehož završení si budeme muset počkat do příštího června.

Zdroj fotek: CinemArt

KVIFF 2023 – Vítěz hlavní soutěže Blažiny lekce a další první dojmy z filmů v Karlových Varech

Ceny byly vítězným filmům na festivalu v Karlových Varech předány v sobotu 8. června, kdy byl festival slavnostně ukončen. Křišťálový glóbus za nejlepší film v hlavní soutěži si vybojoval bulharský film Blažiny lekce, jehož představitelka hlavní role získala též cenu za nejlepší ženský herecký výkon. Cenou za režii byl oceněn filmař Babak Jalali, tvůrce amerického komediálního dramatu Fremont. Ve vedlejší soutěži Proxima se stal vítězem jihokorejský snímek Početí. Český zástupce v této soutěži, dramatický debut Brutální vedro, získal Zvláštní uznání, čímž si připsal jedinou cenu ze všech zástupců české kinematografie na festivalu. Divácká cena, v níž se poprvé ku prospěchu věci mohlo hlasovat pouze pro novinky a nikoli též pro starší filmy, připadla francouzskému historickému šermířskému dramatu Ve jménu cti.

Celkem se 57. ročníku festivalu zúčastnilo 10 989 akreditovaných návštěvníků, z toho 9 085 diváků s festival passy, 432 filmových tvůrců, 942 filmových profesionálů a 537 novinářů. Uskutečnilo se 445 filmových představení a bylo prodáno celkem 123 517 vstupenek. Uvedeno bylo celkem 185 filmů, z toho 144 celovečerních a 41 krátkometrážních. Křišťálový glóbus za mimořádný přínos světové kinematografii získal letos herec Russell Crowe, Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary si zas odnesli herec Ewan McGregor a herečky Alicia Vikander, Robin Wright a Daniela Kolářová. 

Jinak první porci dojmů z vybraných filmů promítaných na festivalu jste si mohli přečíst ZDE a druhou porci TADY. V následujícím textu naleznete poslední část zaměřenou na zahraniční tvorbu. Českým filmům se pak budu věnovat v následujících týdnech v samostatných recenzích.

 

Blažiny lekce (Urotcite na Blaga) – Bulharské drama o seniorce a bývalé učitelce, jenž si v současnosti přivydělává doučováním, a která se stane obětí telefonních podvodníků a přijde tak o všechny peníze, které měla našetřené na hrobku pro sebe a svého nedávno zesnulého manžela. Věřící důchodkyně má přitom vymezenou časovou lhůtu, do jejíhož skončení musí mrtvého pohřbít, a navíc ji mohou o hrobku brzy připravit jiní zájemci. Když pak začne staré paní téct do bot a pro svou naivitu se stane ve svém okolí terčem posměchu, rozhodne se podívat na problematiku lupičských telefonních praktik i z druhé strany. Kromě nástrah, které mohou v dnešní době ohrožovat zejména starší občany, se snímek zabývá i otázkou, co všechno jsou lidé schopni udělat pro peníze, a skrze vedlejší postavu jedné učitelčiny studentky reflektuje též téma válečných uprchlíků snažících se žít v Evropě normální život. Mrazivý závěr filmu je brutálně nekompromisní, realistickému průběhu děje nicméně podráží nohy problematická hlavní hrdinka, kterou svede na scestí zloba na nespravedlnost světa a dovede ji k řadě neetických činů, kvůli nimž s ní divák snadno ztratí soucit i pochopení. (60 %) 

Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

KVIFF 2023 – Vítěz Cannes Anatomie pádu a další první dojmy z Karlových Varů

Uprostřed festivalu jsme se ženou odjeli na svatbu přátel, která se konala poblíž Příbrami. Dva dny po odjezdu z Varů jsem se pak do nich ještě vrátil ve snaze dohnat toho co nejvíc, přičemž půl hodiny po příjezdu na nádraží už jsem seděl v kinosále na tureckém dramatu s délkou tři a čtvrt hodiny. Den poté byla zas unikátním zážitkem dvojice po sobě jdoucích snímků, z nichž v jednom se jeho postavy dobrovolně rozhodly přestat přijímat jakoukoli potravu, zatímco ten druhý se naopak celý točil okolo vaření luxusních jídel a jejich konzumace. Ve Varech zkrátka naleznete filmy pojednávající o všech možných tématech, třeba i vzájemně protichůdných. 

Jinak první várku dojmů z filmů promítaných na filmovém festivalu v Karlových Varech jste si mohli přečíst ZDE. Po této druhé náloži bude následovat ještě třetí várka, opět zaměřená na zahraniční tvorbu, přičemž zástupcům české kinematografie z karlovarského programu budou následně věnovány samostatné recenze.

 

Anatomie pádu (Anatomie d’une chute) – Zlatou palmou oceněné francouzské drama režisérky Justine Triet začíná vyšetřováním kriminálního případu muže zabitého pádem z okna. Mohlo jít o sebevraždu i o vraždu, přičemž podezřelou je v tomto případě jeho žena, známá spisovatelka. Následné procedurální soudní a detektivní drama je přitom nahlíženo perspektivou toho, jak celá situace i eskalující rozplétání vztahové krize obou manželů dopadá na jejich jedenáctiletého zrakově postiženého syna, jenž se náhle ocitne v zodpovědné úloze korunního svědka, který se průběžně utápí do čím dál větší deziluze a postupně ztrácí své přesvědčení, že by jeho máma tátu nikdy nezabila. Precizně vystavěný a bezchybně režírovaný film uvrhne diváky od samého začátku do nejistoty ohledně spisovatelčiny viny či neviny, která je pak doprovází napříč celým filmem až do závěru, jehož vyústění je však též nahlodáno skepsí a pochybnostmi. Lví podíl na tom má dokonale nejednoznačná hlavní hrdinka v chladně odměřeném podání německé herečky Sandry Hüller, která podává strhující a až hypnotický výkon, který navíc ani nevede ve své rodné řeči, nýbrž v angličtině a ve francouzštině. Bravurní charakterová studie s mistrnými dialogy o složitém hledání pravdy, jíž se není možné dobrat. To rozhodnutí, která verze je nakonec věrohodnější, tak musí udělat každý sám. (90 %) 

Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary

KVIFF 2023 – Druhá šance, Minulé životy a další první dojmy z Karlových Varů

Hned první film, na který jsem ve Varech letos vyrazil, byl natočen v koprodukci Súdánu, Egypta, Německa, Francie, Saúdské Arábie a Švédska. Ten večer mě čekalo ještě belgické mystické drama o kulturních tradicích kmenů v africkém Kongu. Druhý den pak následoval meditativní film o reinkarnaci zasazený do prostředí laoského mnišského kláštera. Filmové festivaly jsou ostatně vynikající příležitostí k rozšiřování obzorů a získávání netušených vjemů. Ne každého pochopitelně naláká súdánské drama nebo poetický artový snímek s mnichy, avšak zůstává faktem, že tyto filmy pak pomáhají divákům budovat v sobě citlivost i vůči tématům, která jim jsou jinak poměrně cizí. Připustit si k tělu čas od času zas trochu (nebo hodně) odlišnou kinematografii, než na jakou je člověk zvyklý, tak může být nejen originálním a příjemně osvěžujícím zážitkem, ale i zážitkem poučným a obohacujícím.

V tomto textu naleznete dojmy z osmi filmů promítaných na letošním festivalu v Karlových Varech. V příštích dnech budou pochopitelně následovat další várky a poté i samostatné recenze věnované českým filmům.

Druhá šance (You Sing Loud, I Sing Louder) – Herec Ewan McGregor přivezl do Varů film režisérky Emmy Westenberg, jenž pojednává o drogově závislé dvacetileté malířce a jejím podruhé ženatém otci, jenž ji dlouhých deset let neviděl, leč nyní je po jejím nedávném předávkování pověřen úkolem odvézt ji z nemocnice v kalifornském San Diegu do Nového Mexika. Komorní pouštní road-movie stojí na hereckých výkonech obou protagonistů, přičemž McGregorovu filmovou dceru si zahrála jeho skutečná dcera Clara McGregor, což snímku dodává pozoruhodnou rovinu navíc. Vztahu jejich postav se film nicméně přinejmenším v první polovině věnuje značně povrchně, takže se v něm jako dominantní prvky jeví spíše sentimentální flashbacky, časté pauzy na čůrání a občasná humorná setkání s vedlejšími figurkami reprezentujícími obvyklá klišé spojená s americkým jihem. Motiv drogových absťáků bude i díky McGregorově přítomnosti povědomý fanouškům Trainspottingu (a na vlak také dojde). Na pořádný řev, výčitky a oboustrannou katarzi si tak musíte počkat, za celé to nevšední putování a emocionální vykoupení v závěru to však stojí. (60 %)

Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary