Morbius – Recenze – 30%

Morbius je novým přírůstkem studia SONY do jeho filmové série věnované komiksovým padouchům ze světa Spider-Mana. Společnost mu tam dělá již Venom, přičemž záměrem studia je zřejmě představit do budoucna ještě více záporáků z téhož universa a následně je seskupit do společného velkofilmu. Plán udělat ze zlých postav kladně působící hlavní hrdiny, jimž by se mělo fandit při boji proti ještě horšímu zlu, se jim však nepodařil ani u zmíněného Venoma (viz jeho nedávný nepovedený sequel Venom 2: Carnage přichází) a se stejným nezdarem se nyní potázal i Morbius, na nějž byla aplikována stejná strategie – představit jej jako obyčejného člověka, jenž se neplánovaně přemění v monstrum až působením něčeho vnějšího, co se stane jeho součástí, a on je pak rozervaný a snaží se to v sobě potlačit. 

Zdroj fotek: Falcon

V tomto případě je Michael Morbius (Jared Leto) vyzáblým a trochu podivínským, leč nadaným doktorem medicíny, trpícím vzácnou chorobou krve, kterou se pokusí vyléčit vlastním experimentálním přípravkem využívajícím netopýří DNA. Nejenže se tím nemoci zbaví, ale navíc získá i nadlidskou sílu a další netušené schopnosti (např. mimořádně citlivý sluch). Na druhou stranu se však stane závislým na konzumaci lidské krve (aniž by třeba zkusil nějakou jinou) a také se tu a tam začne proměňovat v krvelačnou bestii, která se při velké žízni (nebo i při jiných příležitostech) vydává proti jeho vůli do města lovit a zabíjet. 

Kromě samotného Morbiuse pracuje scénář ještě se dvěma dalšími výraznými postavami. Jednou je jeho sličná mladá kolegyně (Adria Arjona), druhou je jeho kamarád z dětství, postižený stejným typem nemoci (Matt Smith). Za zmínku pak stojí ještě legračně působící duo detektivů (Al Madrigal a Tyrese Gibson s úporně vážnými obličeji), kteří vyšetřují sérii záhadných vražd, při nichž byla obětem vysána všechna krev, a jsou Morbiovi na stopě. Možná by se dalo čekat, že relativně úsporné množství postav povede k tomu, že jejich charaktery budou dostatečně propracované a že příběh filmu bude komplexní a zároveň přehledný. Leč nestalo se ani jedno. 

Namísto toho se tvůrci filmu – zkušený režijní rutinér Daniel Espinosa (Dítě číslo 44, sci-fi Život) a dvojice scenáristů (jimž se polidštění filmového monstra nezdařilo už ve filmu Drákula: Neznámá legenda) – uchýlili k té nejprovařenější šabloně, v níž se hlavní hrdina snaží popasovat nejprve sám se sebou a následně i s někým jiným, kdo byl na rozdíl od něj sveden na stranu zla, a tudíž je potřeba jej zneškodnit. Děj se navzdory jeho primitivnosti navíc povedlo zamotat zmateným střihem, chabou návazností scén a dodatečnými chaotickými úpravami (viz trailer, v němž figuruje několik scén, které se nakonec do filmu buď nedostaly vůbec, nebo v nich došlo k výrazným úpravám). Za celý film se nepodařilo z hlavního hrdiny udělat někoho, ke komu by divák mohl cítit alespoň mírné sympatie. Ostatní postavy jsou jen ploché rekvizity a ve snímku nefunguje ani akce (dost ošklivá, fádní a digitální), ani napětí („hororové“ scény jsou spíš k smíchu) a ani romance (okrajově naznačená, naprosto neprožitá a s emocemi na nule). 

Morbius je zoufale prázdný a snadno zapomenutelný film (některé scény, třeba polonahý sexy taneček hlavního záporáka před zrcadlem, si dokonce budete přát aktivně zapomenout). Vypadá, jako kdyby zaspal dobu, protože se na něm vůbec nepodepsal raketový vývoj superhrdinského žánru, k němuž došlo v posledních dvou dekádách. Působí kvůli tomu spíš jako špatný komiksový film z počátku tisíciletí, kdy se na plátnech kin proháněli Daredevil, Elektra, Catwoman nebo Ghost Rider, říznutý nějakým akčním upírským béčkem. Chybí mu nadhled a humor (až na pár veskrze trapných narážek na upírská klišé) a jeho postavy i příběh jsou ve finále nezajímavé. Jakékoli inovativní nápady absentují (zůstaly jen ty hodně pitomé, třeba používání netopýří echolokace k létání) a slibně načaté motivy jsou postupem času odhazovány a nevyužity. 

Relativně snesitelnou komiksovou zábavou je Morbius jen díky minimu nudnějších prostojů, jiná pozitiva se na něm však hledají dost těžko. Je fakt, že v tomto žánru existují i mnohem horší filmy, což ale za ospravedlnění považovat nelze. Touhu po jakémkoli pokračování tím pádem Morbius opravdu nevyvolává, přesto se jej zřejmě dočkáme – závěr filmu se na něj totiž snaží navnadit dost intenzivně.