V důsledku pandemie a protahovaného dokončování filmových projektů
došlo k tomu, že ani ne dva měsíce poté, co nás čtyřiaosmdesátiletý
režisér Ridley Scott oblažil výborným historickým snímkem Poslední souboj,
přichází do našich kin jeho druhý letošní film, drama o intrikách v rodině
italských módních gigantů. Rodinný klan s příjmením Gucci je zde v časovém
úseku od začátku 70. let do poloviny 90. let představen zejména skrze vnuka
zakladatele celé značky, Maurizia Gucciho (Adam Driver), a jeho manželku
Patrizii (Lady Gaga), jimž zdatně sekundují Mauriziův otec Rodolfo (Jeremy
Irons), strýc Aldo (Al Pacino) a bratranec Paolo (Jared Leto).
Kromě obsazení Adama Drivera do jedné z hlavních rolí spojuje Klan Gucci s Posledním soubojem ještě jedna drobnost – a sice narativní strategie uvodit celý snímek scénou, která je pak v závěru zopakována a současně obohacena o nový kontext a tím pádem i o trochu jiné vyznění. Podstatně více společného má však Klan Gucci s jiným nedávným Scottovým filmem, a sice s tematicky podobnými Všemi prachy světa z roku 2017, jež se pro změnu točily kolem členů rodiny amerického ropného magnáta a miliardáře Jeana Paula Gettyho, a které stejně jako Klan Gucci výrazně stavěly na motivu zhoubné, charakter ničící a lidské vztahy likvidující chamtivosti. Dalšími styčnými body jsou kupříkladu herecké výkony oscarové úrovně, relativně úsporná a šedivě zaprášená barevná paleta (což je u filmu o módě celkem překvapivé) a dost nesoustředěný styl vyprávění, přeskakující mezi nejrůznějšími tématy i perspektivami výše zmíněných postav.
Středobodem filmu jsou především povahové změny, k nimž u jednotlivých postav v jeho průběhu dojde. Mladý a skromný Maurizio na počátku studuje práva a se zbytkem své zbohatlické a velkopansky žijící rodiny nechce mít nic společného, následně je tichým a snadno ovladatelným manželem a poté se z něj stane chladnokrevný, nesmlouvavý a zákeřný podnikatelský žralok, který geny svých předků přeci jen nezapře. Jeho žena Patrizie začíná jako sekretářka v otcově dopravní společnosti, po vynuceném setkání s Mauriziem souhlasí s nabídkou sňatku, přestože se její muž veškerého majetku vzdá, pak jej ale do rodinného byznysu vmanipuluje nazpět a stane se z ní vypočítavá a nenasytná mamonářská fúrie, jejíž cílevědomost je po rozvodu zčeřena zoufalstvím. Strýc Aldo se zas ze žoviálního bohéma postupně promění ve zničenou trosku, jíž stáhne dolů netalentovaný a manýristický syn, který během několika okamžiků přijde o iluze o vlastní výjimečnosti i o životní jistoty plynoucí z rodinného podniku, z jehož pověsti do té doby čerpal. Proměnou projde i značka Gucci jako taková – dočká se úspěchů i propadů, návratů na výsluní a také změny majitelů.
Ridley Scott a dvojice scenáristů, Becky Johnston a Roberto Bentivegna, kteří vycházeli ze skutečných událostí a z knižní předlohy spisovatelky Sary Gay Forden, se snaží vyprávět příběh všech členů rodiny naráz. Ani zdánlivě štědrá stopáž čítající 164 minut jim však na tak košatou a rozmáchlou rodinnou fresku pořádně nestačí. Jejich snímek se snaží pojmout všechno možné, ve výsledku je nicméně akorát rozstřelen do mnoha směrů a neschopen uchopit jedno téma pořádně. Dojde i na několik dějových slepých uliček, do nichž se Klan Gucci neváhá bořit na úkor výraznějšího prokreslení obou hlavních postav a jejich vztahu, jenž se následkem toho mění někdy až příliš skokově, a to včetně jeho vyústění s kriminální pointou, jejíž motivovanost není dostatečně osvětlená, a která tudíž přijde tak trochu jako blesk z čistého nebe.
Neukotvené a v mnoha ohledech nedotažené vyprávění je tak největším nedostatkem celého filmu, herecké výkony jsou naopak jeho největší předností. Díky temperamentnímu a do detailu přesnému projevu Lady Gaga (další oscarová nominace je jistě na spadnutí) a kontrastně střízlivému herectví Adama Drivera Klan Gucci neztrácí na poutavosti ani tam, kde děj příliš dlouho přešlapuje na místě a tempo mírně stagnuje. Al Pacino si suverénně krade scény pro sebe a zábavně působí i Salma Hayek v roli televizní věštkyně a kartářky, na jejíž rady se Patrizia s až nezdravou důvěřivostí naivně upne. Kapitolou samou pro sebe je extravagantně přehrávající Jared Leto, k nepoznání schovaný pod působivou maskou, jehož postava výstředního módního návrháře je místy za hranou karikatury. Stejně bizarní je volba nechat všechny herce mluvit anglicky se vzácně nekonzistentními italskými přízvuky (Lady Gaga vytěžila ze svého italského původu maximum a Jared Leto zašel až do stereotypního extrému, zatímco třeba Jeremy Irons nebo Adam Driver jsou oproti nim naopak velmi umírnění).
Klan Gucci se zjevně snaží
být dramatem oscarového kalibru, přitom ale stejnou měrou naplňuje parametry
soap opery. Působí nabitě, jelikož se snaží cílit na příliš velké množství
terčů, a je tím pádem i notně zkratkovitý, často v neprospěch situací,
které by si zasloužily lepší podchycení, silnější důraz a pečlivější rozvedení.
Hlavně díky hercům jej však lze sledovat se zájmem, ať už jste seznámeni se zázemím
a osudem rodiny Gucci a jejich módního impéria, nebo o nich předem nevíte nic.
Žádné komentáře:
Okomentovat