Eternals – Recenze – 60%

Nejnovější příspěvek do spletitého filmového universa Marvelu se sice odehrává ve stejném světě, v němž existují také Thor, Spider-Man nebo Doctor Strange (a někteří z nich tu jsou dokonce zmíněni), nicméně dějově začíná v podstatě s čistým štítem a přichází s deseti zcela novými superhrdiny. Jsou jimi nestárnoucí mimozemští (avšak lidsky vypadající) strážci zvaní Eternals, pověření mocnými vesmírnými entitami ochranou lidstva před obludnými predátory Devianty, což úspěšně činí již po sedm tisíc let. 

Zdroj fotek: Falcon

Režisérkou filmu Eternals se stala původem čínská filmařka Chloé Zhao, jenž získala Oscara (a spoustu dalších cen) za své minimalistické doku-drama Země nomádů, v němž se zabývala životy kočovníků pohybujících se na okraji americké společnosti. Nyní dostala v Hollywoodu na starost trikový komiksový velkofilm s rozpočtem 200 milionů dolarů, jehož hlavní hrdiny sice jejich schopnosti též do určité míry z běžné společnosti vyčleňují, ale tam také jakákoli pojítka s režisérčinou předchozí tvorbou, oslovující zejména festivalové duše, končí.

Je otázka, nakolik se Chloé Zhao při natáčení Eternals, na jejichž scénáři spolupracovala s trojicí dalších autorů, cítila jako ryba mimo svůj rybník, ale jedno je jisté. Osobní melodramatické příběhy a niterné pocity jednotlivých postav jí byly podstatně bližší než příběh zabývající se dilematy ohledně záchrany světa a než akční superhrdinské bitky, kterých není mnoho, a byť jsou řemeslně natočené velmi solidně a přehledně, tak působí poněkud nevýrazně a nenápaditě a tím pádem genericky a zaměnitelně. Kladení důrazu na odlišné charaktery postav a na jejich motivace a vzájemné vztahy každopádně snímku dopomohlo ke splnění jeho hlavního cíle – představit celý tým tvořený deseti novými postavami tak, aby se v nich diváci vyznali (což se podařilo výborně) a aby jim na nich záleželo (což už je o dost problematičtější). 

Kompletní výčet hlavních postav zahrnuje lidstvo milující Sirké (Gemma Chan) a jejího bývalého přítele Íkarose (Richard Madden), komického Kinga (Kumail Nanjiani), velitelku Ajak (Salma Hayek), bojovnici Thénu (Angelina Jolie), neslyšící Makkari (Lauren Ridloff), ochranářského Gilgameshe (Dong-seok Ma), samotářského Druiga (Barry Keoghan), vynálezce Faista (Brian Tyree Henry) a dětsky vyhlížející dívku Sprite (Lia McHugh). V rámci snahy o dosažení co největší diverzity postav je obsazení filmu skutečně mimořádně různorodé, zároveň ale nelze opomenout to, že svým hereckým výkonem v něm opravdu zapůsobí bohužel jen málokdo a že mnohem poutavější a zábavnější vzájemné interakce jsme se dříve dočkali jak u členů Avengers, tak u osazenstva Strážců Galaxie. 

S těmito hrdiny si diváci projdou nejprve úvodní představovací třetinou, bohatou na flashbacky osvětlující jejich působení v různých etapách lidské historie a mírně koketující s myšlenkami vzniku mýtů a náboženství, a také stmelovací druhou třetinou, v níž se musí dát celý tým po pěti stech letech nečinnosti znovu dohromady, aby čelil nově vzniklé krizi. To hlavní ale přichází až v závěrečné třetině spolu s odhalením toho, že se nenávratně blíží apokalypsa, a to v souvislosti s událostí, jež je v tomto filmovém světě v kontextu vývoje vesmíru významnější než nutnost zachování existence lidské rasy. Mnozí z Eternals však k lidem během těch několika tisíciletí jejich ochraňování pochopitelně přilnuli a rozhodnou se tudíž vymyslet, jak onu událost zvrátit, a dostanou se tím do konfliktu s těmi, kteří by plán vesmírného řádu naopak raději naplnili.

 

Ve výsledku si tak členové Eternals bohatě vystačí sami se sebou, bez nutné přítomnosti jednoznačného záporáka, jen se svými odlišnými stanovisky a odhodláním za své přesvědčení bojovat. Slibný a neotřelý koncept však naráží na nedostatečně působivé zpracování, v jehož důsledku vyvrcholení snímku neuhrane ani z hlediska akce, ani co do práce s emocemi. Ty totiž není jak zúročit, neb k jednotlivým postavám si lze v průběhu filmu vybudovat jen velmi letmé a slabé citové vazby.

Ne všem hrdinům se navíc vzhledem k jejich počtu a různému času strávenému na plátně dostalo stejné péče při tvorbě jejich vlastních dramatických oblouků, z nichž mnohé působí spíše jako letmo naznačená a zjednodušená torza mnohem komplexnějších a osudovějších životních údělů a rozporů. Motivy jako morální dilema vyplývající z nutkání neoprávněně zasahovat do krvavých lidských válek či do vývoje lidské společnosti, snaha o partnerský a rodinný život se stárnoucími smrtelníky, zrádná mysl rozpadající se pod tíhou tisíce let starých vzpomínek nebo mnoho staletí trvající žal z neopětované lásky – to vše je ve své zkratkovitosti emocionálně velmi ploché, přestože jde paradoxně o nesmírně hluboká, emotivní a pozoruhodná témata. 

Více než dvou a půl hodinová stopáž se jeví kvůli občasné rozvleklosti některých scén a dialogů jako neospravedlnitelná, ve skutečnosti je ale na tak početné množství vrstev, které by film chtěl obsáhnout, naopak nedostatečná. Zabývá se i tím, čím by nutně nemusela – třeba nadhled a (sebe)ironické vtípky jsou sice jako ve většině marvelovek i zde vítanou vzpruhou, nicméně jejich skloubení s ambiciózním příběhem a převážně osudově a seriózně vyznívajícím tónem vyprávění tentokrát není úplně ideální. Jako dějově zcela postradatelný se jeví Kingův buclatý sluha, který svou čistě komediální podstatou mezi hrdiny nezapadá a o to víc jeho humor drhne. Jiná okrajová a víceméně nadbytečná postava je zas patrně ve filmu především z toho důvodu, že bude důležitá v dalších pokračováních (přinejmenším na jedno už je v závěru zaděláno). 

Snímek Eternals tak slouží hlavně jako odrazový můstek pro rozvinutí dalších navazujících příběhů z téhož světa, v němž úspěšně došlo k představení nových postav a netriviální mytologie, která je obestírá. Samotný příběh musel znít skvěle a neskonale epicky na papíře, ve filmu však působí nevyrovnaně a emocionálně chudě, a hlavně se snaží věnovat až příliš mnoha postavám a motivům naráz, kvůli čemuž se stal příliš zhuštěným a příliš mělkým zároveň.