Poslední souboj (The Last Duel) – Recenze – 80%

Historické drama režiséra Ridleyho Scotta se odehrává ve 14. století a pojednává na motivy skutečných událostí o posledním, francouzským dvorem oficiálně organizovaném souboji muže proti muži, jehož účelem bylo vyřešit jejich soudní spor. Rytíř Jean de Carrouges (Matt Damon) tehdy obvinil panoše Jacquese Le Grise (Adam Driver) ze znásilnění své ženy Marguerite de Carrouges (Jodie Comer), přičemž pro nedostatek důkazů požadoval souboj na život a na smrt, aby tak pravdu odhalila boží spravedlnost. V době, kdy byly ženy považovány za součást mužova majetku, prakticky se jim nedostávalo žádných práv a z nějakého znásilnění si málokdo dělal těžkou hlavu. 

Zdroj fotek: Falcon

Oproti starším Scottovým epickým historickým velkofilmům, jako byly snímky Gladiátor nebo Království nebeské, je Poslední souboj mnohem intimnějším filmem, stojícím především na dialozích, emocích a prokreslených postavách, zasazených nicméně do velkolepých a výpravných středověkých kulis. Kromě zmíněného souboje, jímž je film uvozen i zakončen, dojde sice i na pár dalších, podobně krvavých a syrových bojových scén, ty jsou však poměrně minimalistické a krátké. Zbytek příběhu je rozdělen do tří kapitol, v nichž jsou tytéž události vyprávěny ze tří různých perspektiv, které se liší v mnoha drobných, avšak zásadních aspektech. Vyprávění se přitom nesoustředí jen na onu událost údajného znásilnění, ale i na značné množství předcházejícího kontextu, v němž je nám o jednotlivých postavách průběžně odkrýváno víc a víc. 

První dvě kapitoly zohledňují to, jak si oba hlavní mužští aktéři subjektivně pamatují předkládané události, jak si pro své potřeby (třeba i neúmyslně) ohýbají realitu přes koleno a zároveň jak vnímají sami sebe. Každý z nich má svou pravdu, ta se však v obou případech liší od toho, jak stejné události vnímala žena, jenž je v centru dění coby oběť toužící po spravedlnosti i za cenu veřejného posměchu a potenciálně i vlastní popravy. Její pohled ve třetí kapitole nejenže zpětně odkrývá ješitnost a samolibost mužských soků, ale zároveň poukazuje na těžký život žen ve striktně patriarchálním světě, v němž jsou prakticky bezmocné a vydané napospas zaostalému a zaslepenému systému. Od té doby se sice společnost výrazně proměnila, i tak se ale Poslední souboj skrze tyto historické události vyjadřuje k tématům, která jsou dodnes relevantní, a to velmi přirozeně a nepodbízivě. 

Na poli dvou a půl hodin se tak na plátně odvíjí komplexní příběh o dvou bývalých přátelích, z nichž se stali životní rivalové, přičemž na počátku filmu vnímáme jejich souboj jako běžné turnajové klání viděné mužskou optikou, zatímco ve finále podtrhuje osudovost onoho konfliktu i perspektiva přítomné ženy, která je nucena celou událost pasivně sledovat, a jejíž život je také v sázce, neb její budoucnost se bude odvíjet od výsledku zápasu. Její manžel se přitom nesnaží vyhrát jen kvůli ní, k boji ho totiž motivuje i mnoha staršími křivdami prohloubená animozita vůči jeho sokovi a vyřizování účtů v osobní rovině.

K sympatizování s hrdinkou, jejíž zranitelnost je vyvážena odhodlaností a statečností, výrazně napomáhá silný herecký výkon Jodie Comer, která perfektně drží krok jak s Mattem Damonem v roli ctižádostivého rytíře, tak s Adamem Driverem coby sečtělým svůdníkem. V hereckém obsazení se neztrácí ve vedlejší roli požitkářského hraběte ani neméně výrazný Ben Affleck, který se spolu s Damonem podílel na tvorbě scénáře. Scénáře, v němž je sice až příliš očividné, čí verze příběhu je ta nejvíce věrohodná, a některé zapracované motivy by si v závěru zasloužily ještě poctivější dohru, ale který je jinak výborný, ambiciózní, chytře strukturovaný, plný skvělých dialogů a vybízející k diskuzím. 

Počáteční vypravěčskou těžkopádnost a mírně zmatenou návaznost scén (která je dost možná záměrná a ve druhé a třetí kapitole navíc již zcela mizí) vynahrazuje svižnost, díky níž je snímek konzistentně poutavý i ve chvílích, kdy divák sleduje stejnou scénu podruhé nebo potřetí, nehledě na drobné změny, jimiž se tyto scény tu a tam vzájemně odlišují. Film v podstatě neobsahuje žádnou vatu, žádné prázdné místo, žádný nadbytečný prostoj. Je úžasné, s jak pevnou rukou Ridley Scott stále režíruje. Ten kasovní neúspěch v amerických kinech si Poslední souboj v kinech vyloženě nezasloužil.