Free Guy – Recenze – 50%

Free Guy je americkou akční komedií, jejímž hlavním hrdinou je Guy (Ryan Reynolds), bankovní úředník ve městě Free City. Guy ovšem netuší, že toto město je pouhou lokací ve stejnojmenné úspěšné počítačové hře (hodně inspirované sérií GTA) a že on sám je jen generickou NPC postavou (tedy jednou z nehratelných pasivních postav v pozadí). Každý jeho den vypadá jako ten předchozí – vstane, pozdraví svou rybku, nasnídá se, jde si koupit kafe a pak vyrazí do práce do banky, která je každou chvíli přepadena některým z hráčů. Jednoho dne se ale zamiluje do hráčské postavy jménem Molotov Girl, což díky umělé inteligenci v jeho kódu způsobí odchylku od běžných skriptů, načež se Guy začne chovat podle vlastních pravidel. 

V reálném světě mezitím stojí za postavou Molotov Girl herní návrhářka Millie (Jodie Comer), která se svým bývalým kolegou a programátorem Keysem (Joe Keery) stvořila unikátní počítačovou hru, jejíž kód jim ukradl podlý herní vydavatel Antwan (Taika Waititi) a založil na něm právě hru Free City. Millie se tudíž pohybuje coby Molotov Girl uvnitř hry kvůli tomu, aby našla důkazy o zpronevěření jejich kódu a mohla se s Antwanem soudit o autorská práva. A netuší, že onen usměvavý, dobrosrdečný a naivní Guy, který se s ní snaží ve hře seznámit, je ve skutečnosti NPC postava, jelikož se jako NPC postava nechová. 

Zdroj fotek: Falcon

Nemá cenu zastírat, že cílovou diváckou skupinou filmu Free Guy jsou hráči počítačových her ve věku od cca deseti let, kteří hrají ideálně GTA a Fortnite, a kteří budou nad světem řízeným herními pravidly, množstvím herních a obecně popkulturních referencí a přítomností skutečných známých herních streamerů ve filmu chrochtat blahem. Pokud si však na počítačových hrách vyloženě neujíždíte a budete ke snímku přistupovat jen jako k další akční komedii s Ryanem Reynoldsem, tak vás nějaké ty odkazy na slavné videoherní či filmové značky samy o sobě uspokojí jen těžko a zbytek filmu to následně ustojí jen tak tak. Free Guy je totiž snímkem ve všech ohledech polovičatým, a to od akce, která sice není špatná, ale těžko ve vás zanechá hlubší stopu, až po komediální rovinu, jenž povážlivě drhne prakticky s každým druhým vtipem. 

Celý film působí jako poslepovaný z motivů, které byly k vidění už mockrát dříve a lépe. Jeho schematický a v některých ohledech značně předvídatelný děj je inspirovaný kdečím od Truman Show (hlavní hrdina neví, že jím obývané město je součástí simulace) přes Ready Player One: Hra začíná (hráčská romance přepínající mezi realitou a fikčním světem uvnitř hry) po Lego příběh (generický pracovník opustí svůj zacyklený životní stereotyp a uvědomí si svou výjimečnost). Přitom ale na rozdíl od Truman Show Free Guy nepracuje s žádnou satirickou rovinou nebo hlubší myšlenkou, vedle Ready Player One vypadá jako jeho dějově chudší příbuzný (na obou se ostatně podílel stejný scenárista) a ve srovnání s Lego příběhem zas výrazně ztrácí na nápaditosti, čímž pádem se svou úrovní i celkovým zpracováním blíží spíše dvojici filmů Jumanji: Vitejte v džungli! a Jumanji: Další level. S těmi ostatně Free Guy sdílí i nekonzistenci a nejasnosti v pravidlech vlastního fikčního světa a stejně jako oni má ambice pouze nezávazně bavit a nesnažit se o jakýkoli další přesah. 

Režisérem filmu je Shawn Levy, jenž dříve natočil mimo jiné komediální trilogii Noc v muzeu a také několik ještě horších komedií a jeho doposud nejlepšími režijními projekty byly seriál Stranger Things a film Ocelová pěst (částečně snad i proto, že ani v jednom z nich nebyl nijak zvlášť přítomen humor). Ve filmu Free Guy humor přítomen je a řadí se k tomu méně povedenému (nemluvě o zbytečných pauzičkách na smích, po nichž obvykle následuje jen trapné ticho). Celkem vtipný je ještě úvod filmu, v němž Guy zvesela prochází městem plným tanků, výbuchů a střelby, netečný ke všemu tomu násilí páchanému kolem něj i na něm samotném. Dostatečně legrační jsou i pasáže, v nichž je Guyovi umožněno vidět svůj svět z hráčské perspektivy, načež si nemotorně osvojuje nové dovednosti. Kdykoli ale dojde na snahu o třeskuté hlášky, tak ty se zásadně míjí účinkem, a to dokonce i v případě Ryana Reynoldse. Jiné komediální postavy jsou na tom se svým usilovně (ne)vtipným vystupováním ještě hůř, ať už jde o cameo jistého slavného herce (jenž není zmíněn v titulcích) nebo o záměrně přehrávajícího Taiku Waititiho, jehož bizarně uchopená padoušská kreace budí rozpaky od první do poslední věty. 

Co si však Shawn Levy naštěstí pohlídat dokázal, jsou akční sekvence, které se naopak řadí k tomu nejlepšímu (přestože ani tak nepředstavují nic moc extrovního) a na nichž snímek do značné míry stojí, a pak též obsazení hlavních rolí, kdy sebejistého Reynoldse (obdobnou postavu ostatně neztvárnil poprvé) doplňuje především sympatická Jodie Comer, která ve své dvojroli střídá kromě vizáže i přízvuky. Vyprávění se naštěstí Levymu podařilo udržet ve svižném neutuchajícím tempu, v němž není prostor pro hluchá místa či prostoje, díky čemuž snímek zvládá po celou dobu bavit – jen si zkrátka sem tam povzdychnete, že by ten svět uvnitř videohry mohl dávat o dost větší smysl a že se z něj mohly dát vykřesat ještě podstatně nápaditější gagy, než jaké v něm byly ve finále opravdu použity. 

Jako nezávazná letní akční zábavička Free Guy obstojí, neb neklade na své diváky žádné nároky, jeho technické provedení je na úrovni a vyvedené v hezkých barvách a vůbec celý jeho koncept, počínaje roztomilým námětem o životě herních NPC postaviček a konče obsazením přátelsky vyhlížejícího Reynoldse, působí ohromně sympaticky. Realizován je nicméně způsobem, jenž ani zdaleka nevytěžil v dostatečné míře jeho bohatý potenciál, následkem čehož všude tam, kde by Free Guy chtěl být osudový, komplexní a naprosto strhující, zůstává pouze nedomyšlený, povrchní a veskrze tuctový.