V tomto textu naleznete dalších sedm reakcí (předchozích
sedm je ZDE) na vybrané snímky, které se promítaly na mezinárodním filmovém
festivalu v Karlových Varech. V následujících dnech se můžete těšit
ještě na dvě zbylé várky, z nichž jedna bude obsahovat sedmero dojmů se
zaměřením na české počiny.
Smolný pich aneb Pitomý
porno (Bad Luck Banging or Loony Porn) – Velmi nekonvenční vítěz
letošního berlínského filmového festivalu pochází z Rumunska a natočil jej
Radu Jude (Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři). Jeho děj se
točí kolem domácího pornografického videa gymnaziální učitelky a jejího manžela,
které uniklo na internet (a celé jej uvidíte absolutně necenzurované
v úvodu filmu), kvůli čemuž se chystá mimořádná třídní schůzka se
znepokojenými rodiči, požadujícími po učitelce rezignaci. Zbytek satirického,
vtipného, hravého a společensky kritického snímku je rozdělen na tři různě stylizované
části. První část zachycuje dění v současné letní Bukurešti během covidové pandemie
(včetně reflexe nošení roušek a dodržování rozestupů) a zaměřuje se na neustálé
nadávky, urážky, bezohlednost a sexuální objektivizaci žen, které jsou obdobně
jako v internetových diskuzích běžnou součástí veřejného prostoru, stejně
jako např. tuny nevkusných reklamních poutačů. Dlouhé a zdánlivě obsahově
prázdné záběry v sobě přitom skrývají velké množství témat a významů,
jejichž společným jmenovatelem je naprostá nesoudnost a ubohost dění
v našem okolí, mnohem víc pohoršující a škodlivá než ono obyčejné učitelské
domácí péčko.
Druhá část spočívá
v experimentální ironické hře se slovníkovými hesly, s ohledem na
gymnaziální prostředí připomínající didaktický školní výklad s pojmy převážně
z rumunské historie a z lidské biologie – v Judeho artovém pojetí
se však jedná spíše o snobsky intelektuální a víceméně postradatelné předvádění.
Závěrečná hurónská třetí část se konečně soustředí na zmíněnou třídní schůzku,
při níž se musí vzdělaná a pokroková učitelka bránit před absurdními útočnými
(ne)argumenty rodičů v podobě všelijak omezených pokrytců, tvořících svými
protichůdnými názory, různorodým zázemím a vzděláním a též dalšími vzájemnými odlišnostmi
společnost natolik rozdělenou, že je prakticky nemožné v ní nalézt společnou
řeč. Judeho moralizující, provokující, podvratnou a maniakálně vrcholící palbu
do všeho a všech, odsuzující mimo jiné lpění na povrchním vzezření na úkor vnitřních
hodnot, lze chápat i jako nápaditý výkřik živený autorovou frustrací ze stavu
současné společnosti a z toho, že během pandemie nebylo možné normálně natáčet
filmy. (70%)
|
Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary |