Píše se rok 1916 a ctižádostivá britská průzkumnice Lily (Emily Blunt) se snaží před londýnskou akademickou obcí obhájit expedici do Amazonské džungle, kde se podle dávné pověsti z dob kolonizace Jižní Ameriky údajně nachází magický strom, jehož květy mají zázračné léčivé účinky. Když se jí sexističtí vědci vysmějí, vydá se na expedici spolu se svým zženštilým bratrem MacGregorem (Jack Whitehall) na vlastní pěst. Díky malému nedorozumění si na plavbu po řece najme zemitého kapitána Franka (Dwayne Johnson), jehož bohaté zkušenosti kompenzují stav jeho plavidla i úroveň jeho svérázného vystupování. Po cestě však narážejí na nejrůznější nástrahy džungle a krom toho je jim ve své ponorce v patách i německý princ (Jesse Plemons), jenž chce pomocí kouzelných květů dopomoct Německu k vítězství v první světové válce.
 |
| Zdroj fotek: Falcon |
Expedice: Džungle je film z produkce Walta Disneyho, jehož vznik byl (podobně jako u série Piráti z Karibiku) inspirován atrakcí v Disneylandu. Tentokrát jde o atrakci s názvem Jungle Cruise, která je v podstatě simulací dobrodružné plavby po tropické řece (v džungli, s mechanickými zvířaty, umělými vodopády, domorodými kmeny a s průvodcem, který si potrpí na otřepané slovní hříčky). Původ svého námětu snímek dokonce sám přiznává v sekvenci, v níž Frank vozí turisty po Amazonce přesně v tomto duchu (včetně těch otřepaných slovních hříček).
Film režíroval původem španělský filmař Jaume Collet-Serra, který dříve natáčel především thrillery s Liamem Neesonem (např. Neznámý, Noční běžec nebo Cizinec ve vlaku) a nyní mu byla svěřena produkce velkofilmu, jenž se snaží jít ve stopách žánrově čistých dobrodružných podívaných ve stylu Indiana Jonese (což je ale poněkud nedostižný ideál) nebo zmíněných Pirátů z Karibiku (tam už přihořívá) či Mumie (hoří!). Konkrétně s Mumií z roku 1999 sdílí Expedice: Džungle celé základní schéma, zahrnující humorné a zároveň akční exotické putování s prvky romance mezi neohroženým dobrodruhem a odvážnou akademickou pracovnicí, komickou postavu jejího potrhlého bratra, nadpřirozeno, dávnou legendu opředenou kolem reálné historické osobnosti, zlé prokletí, přetahování o zásadní magický předmět i souboje s digitálními hnijícími záporáky. S tím ale, že Expedice: Džungle je ještě o dost větší a divočejší jízda, v níž akce střídá akci ve skutečně zběsilém sledu, takže na nějaké nudné prostoje prakticky ani není místo.
Ve filmu tak figurují krádeže i únosy, četné úprky před pronásledovateli v podobě lidojedů, německých vojáků i věřitelů, sjíždění peřejí, pronikání do zatopených chrámů a mnoho dalšího. Celé to stojí na dobře napsaném příběhu, kvalitně napsaných charismatických a vzájemně se popichujících postavách, odpovídajících výkonech představitelů hlavních rolí, konzistentně hbitém tempu a celkové nápaditosti a vynalézavosti, která je znatelná jak v akční, tak v komediální rovině filmu. Nadstandardní zábavnost si snímek udržuje od začátku do konce, nechybí mu ani momenty překvapení a padnoucí hudba (včetně skvostně přepracované písně Nothing Else Matters od kapely Metallica) a celé to připomíná jednu velkou lunaparkovou atrakci, což je vzhledem k původu filmu jedině přirozené.
Potenciální výtky pak vyvstávají především z limitací daných tím, že jde o produkci od Disneyho, u nějž je nutno počítat s tím, že se bude držet osvědčených receptur a ran na jistotu a že v žádném případě nebude ničím příliš vybočovat. Nelze tak očekávat cokoli odvážného nebo novátorského, místo toho se jen postupně odškrtává ze seznamu témat a motivů, které již dříve zafungovaly v mnoha disneyovských hraných filmech poslední doby a (nepřekvapivě) fungují i zde. Jedinou přidanou hodnotu tak v tom všem opět představuje výrazný emancipační motiv (Lily je sebevědomá, cílevědomá, vytrvalá a soběstačná hrdinka, která hrdě nosí dlouhé kalhoty a hodlá to natřít všem svým mužským kolegům) a více než jen naznačený motiv homosexuální (MacGregor je stereotypní gay a svou orientaci otevřeně přiznává). Specifičtější vady na kráse pak spočívají kupříkladu v tom, že mezi Dwaynem Johnsonem a Emily Blunt to nejiskří dost na to, aby jejich láskyplné vzplanutí vzešlé ze série hádek a neshod nepůsobilo trochu chtěně a na sílu, a že přílišné spoléhání na počítačové triky druhé cenové dělá z mnohých scén tmavý digitální mišmaš.
Pozitiva však výrazně převažují nad nedostatky a činí z Expedice: Džungle
ideální dobrodružnou podívanou s humorem a s trochou fantasy a romance,
která na dvě hodiny chytne a nepustí, spolehlivě zabaví a dá vzpomenout na to nejlepší
z klasik dobrodružného žánru (od Africké královny po Aquirre, hněv boží),
byť v disneyovsky přibarveném a digitálně přeplácaném kabátě.
Souhlas :-)
OdpovědětVymazat