Nový film režiséra Jana Prušinovského (Okresní přebor, Kobry a Užovky, MOST!) je syrovou romancí dvou obyčejných lidí, jejichž náhodné setkání v baru skončí v posteli. Ema (Pavla Gajdošíková) je prodavačka v supermarketu na maloměstě, táhne jí na třicet a na každého se mile usmívá. Tomáš (Jan Jankovský) je vesnický pokrývač, táhne mu na čtyřicet a doma pěstuje kaktusy, protože vyžadují minimum péče. Záležitost na jednu noc přeroste v randění, následně se Ema nastěhuje k Tomášovi a zdá se, že jim to klape. Pak ale vyplave na povrch, že Ema v osmnácti letech účinkovala v pornu, což jejich vztahem ošklivě otřese.
 |
| Zdroj fotek: Falcon |
V jedné rovině je film Chyby dramatem o tom, jestli vzájemná láska hlavních hrdinů dokáže překonat zásadní krizi, kterou v jejich soužití ozvěna Eminy minulosti způsobí. Situace je přitom zkomplikována tím, že Tomáš se kamarádí s burany a sám se chová jako primitiv (a mockrát to v průběhu filmu předvede), zatímco sympatická Ema by určitě měla i na někoho mnohem lepšího. Jejich vztah rozhodně není ani zdaleka ideální (komunikace vázne, Tomáš řeší konflikty násilím a alkoholem, Ema obviňuje sama sebe, aniž by k tomu měla důvod), leč přes to všechno se mají pořád rádi. Vzhledem k řečenému však při čekání na to, jestli se nakonec usmíří a dají znovu dohromady, vyvstává otázka, jestli by šlo takové potenciální vyústění vůbec považovat za šťastný konec.
V rovině druhé jde především o reakce, které Emina pornografická zkušenost vyvolává v jejím okolí, pročež snímek pojednává o nejrůznějších formách předsudků, pokrytectví, nepochopení a lidské malosti. Někteří reagují neuvěřitelně pohoršeně, jako kdyby se snad Ema živila zabíjením lidí, jiní se v její společnosti odkopou jako chlípní prasáci. Dominuje výsměch a odsuzující pohledy, stopy empatie problesknou jen vzácně. Skoro všechny postavy ve filmu přispívají k tomu, že je Ema za účinkování v pornu soustavně stigmatizována a udržována ve stavu věčného zahanbení, přestože si to ani trochu nezaslouží – přičemž film se vůči tomuto jednání kupodivu nijak nevymezuje, neb ani jeden z oněch omezenců a posměváčků v něm není pro své nevhodné chování a hloupé názory kritizován ani konfrontován s ničím, co by jej přimělo chytit se za nos. Film je totiž postaven na tom, že Ema si musí toleranci u ostatních pracně vydobýt – což je dost smutné, ale zároveň se nedá říct, že by to nereflektovalo realitu ve společnosti.
Realitu film Chyby odráží i v tom, že pojednává o párech, jakých pravděpodobně existuje dost, a které spolu drží navzdory zásadnímu vnitřnímu nesouladu. Scénář Romana Vojkůvky (autora amatérských exploatačních hororů Někdo tam dole mě má rád a Total Detox) si v tom pomáhá řadou klišé a stereotypů, které nicméně nepůsobí nepřirozeně, byť párkrát už to bylo trochu na hraně (viz třeba mladé slečny ochotně nadbíhající oplzlým řemeslníkům). Výrazný podíl na opravdovosti zobrazovaného mají i věrohodně ztvárněné lokace, dokumentárně laděná kamera a zejména pak herecké výkony obou představitelů. Prušinovskému se v tomto ohledu vyplatilo vsadit na neokoukané tváře, neb Pavla Gajdošíková i Jan Jankovský jsou oba vynikající, a i herci ve vedlejších rolích jsou velmi dobří.
Chyby jsou poměrně silným
sociálním vztahovým dramatem, jehož záměr je sice diskutabilní, ve snaze zachytit
předsudky ve společnosti klouže po povrchu a pornografii dělá medvědí službu, leč
svým celkovým provedením by se na mezinárodních evropských festivalech přesto
jistě neztratilo. Ačkoli by tam naráželo na tematicky podobné a koncepčně pevněji
uchopené konkurenty – třeba v podobě divácky podstatně náročnějšího
rumunského satirického filmu Smolný pich aneb Pitomý porno, jehož hlavní
hrdinka, gymnaziální učitelka, se v něm ocitne v podobné situaci jako
Ema, ale na rozdíl od ní se dokáže předsudkům postavit čelem a před zraky
pokryteckých moralistů obhájit sama sebe.
Žádné komentáře:
Okomentovat