V Rychle a zběsile 7 se skákalo autem z mrakodrapu na mrakodrap, v Rychle a zběsile 8 se konvoj vozů naháněl po zamrzlém moři se sovětskou ponorkou a v Rychle a zběsile 9 bylo pochopitelně nezbytné opět obojí překonat. Tentokrát se proto někteří z hlavních hrdinů vydávají až do vesmíru (aby se tam oblečeni do gumových skafandrů slepených izolepou pokusili vrazit do satelitu autem, amatérsky předělaným na raketoplán). Pokud to neustálé trumfování předchozích dílů ještě šílenějšími a absurdnějšími nápady bude pokračovat, tak vymýšlet další a další pokračování této série bude čím dál těžší a těžší.
Zdroj fotek: CinemArt |
Ono ostatně již teď není jisté, zdali se svět filmové série Rychle a zběsile už definitivně vyčerpal, nebo jestli si jeho scenáristé protentokrát jen nedali příliš záležet a nezvládli vymyslet a realizovat zápletku, která by dokázala dostatečně zaujmout (možná je i kombinace obojího). Na nejnovějším dílu populární franšízy totiž již nepracoval zajetý scenárista Chris Morgan, jenž naposledy napsal spin-off Rychle a zběsile: Hobbs a Shaw, a místo něj k projektu přiskočil nováček Daniel Casey a spolu s ním i režisér Justin Lin, který natočil díly 3-6, leč k tvorbě scénáře zasedl v rámci této série poprvé. Určitou únavou materiálu přitom trpěl již přinejmenším předchozí osmý díl, i ten ale přesto dokázal upoutat kromě bezchybně natočené akce a fungující interakce mezi postavami též poměrně osudovým a netriviálním dějem. Devátý díl však zklamává i v tomto ohledu – jelikož se jeho příběh patrně už neměl kam dál vyvíjet, tak se celý točí kolem doposud netušené minulosti hlavního hrdiny a kolem zcela nového arbitrárního nástroje zla (magicky svítící hackerské koule, která umí ovládat na dálku veškerou elektroniku), po němž všichni prahnou a který je pochopitelně potřeba vyrvat z rukou zlého nepřítele.
V obvyklé partě Dominica Toretta (Vin Diesel) bohužel chybí Dwayne Johnson a Jason Statham, přičemž úbytek charismatických ranařů film řeší novou postavou Dominicova bratra, o jehož existenci se doteď nevědělo (John Cena). Součástí příběhu jsou tak i početné flashbacky z minulosti obou bratrů (kdy je hrají jiní herci), které jsou oproti zbytku filmu natočeny jako realistické drama, přičemž postupně rozkrývají příčiny jejich vzájemných svárů. Krom toho se na plátno průběžně vracejí i nejrůznější vedlejší postavy z předchozích dílů (včetně těch, o nichž jste si mysleli, že už jsou dávno mrtví), z nichž většina je však naprosto plonková a využitá nanejvýš ke zbytnému přicmrndávání (zejména Charlize Theron nebo Helen Mirren). Z hlediska postav je tudíž krom Vina Diesela a Johna Ceny trochu zajímavá už jen humorná dvojice Tyrese Gibson + Ludacris, jejichž hlášky jsou nicméně vtipné jen sporadicky. Zdaleka nejpozoruhodnější částí filmu je jejich dialog o tom, jestli náhodou nejsou nesmrtelní super-lidé, když z každé akce vyváznou prakticky bez zranění (což je pravda a podezřelé je to velmi), leč i to je proneseno pouze jako součást vtipu a následně smeteno ze stolu a snímek s tím dál nijak nepracuje, přestože stavět by se na tom určitě dalo a ani by to v rámci několika posledních dílů série nepůsobilo jako ta největší blbost.
Celý film jinak samozřejmě stojí především na akčních scénách, kterých je hodně (stopáž čítá skoro dvě a půl hodiny), natočené jsou poměrně solidně, sem tam obsahují i nějaký hezký nápad, leč zábavné jsou především tím, jak jsou absurdní a nerealisticky přestřelené. Přestože se postavy v dialozích ohánějí dodržováním fyzikálních zákonů, tak fyzika je rozhodně to první, co je v akčních sekvencích ignorováno (což je dobře, protože jinak by to bylo asi dost nuda). Začíná to už jízdou přes minové pole takovou rychlostí, aby pod vámi ta mina nestihla včas vybuchnout, a končí honičkami s využitím silných elektromagnetů, které si velmi specificky vybírají, které kovové předměty budou přitahovat…
Takže ano, film Rychle a zběsile 9 je skrznaskrz dementní, ale to byla většina předchozích dílů série také, a nikdo snad nemohl očekávat opak. Opět je tu omílána důležitost rodiny, leckteré dialogy vyznívají až sebeparodicky a většina pokusů o seriózní scény je trochu křečovitá, ale jako spotřební zábava pro milovníky popcornu to stále obstojí, a to zejména díky tomu, že si Justin Lin dokázal pohlídat stabilní tempo i pravidelný vypravěčský rytmus a zvládl se vyvarovat prostojů. Jen ten děj připomíná zoufalé vaření vody ještě o dost víc než minule.
Žádné komentáře:
Okomentovat