Palm Springs – Recenze – 80%

Americká komedie Palm Springs těží většinu svého humoru z fenoménu časových smyček, s nimiž se potýkali mimo jiné i hrdinové filmů Na Hromnice o den více, Na hraně zítřka, Zdrojový kód nebo Všechno nejhorší. Tentokrát je nedobrovolným rukojmím cyklického časoprostoru bezstarostný pohodář Nyles (Andy Samberg), jenž dělá doprovod své přítelkyni na svatbě její nejlepší kamarádky. Tento svatební den je Nyles nucen opakovat stále dokola, až do doby, než spolu s ním nešťastnou náhodou uvízne ve stejné smyčce i nevěstina sestra Sarah (Cristin Milioti). Od té chvíle jsou nuceni prožívat tentýž den zas a znovu oba dva.

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Snímek Palm Springs přistupuje k motivu časové smyčky nápaditě a vynalézavě. Sarah, která je černou ovcí rodiny a svatbu si rozhodně neužívá, se v ní ocitá nově, na což pochopitelně reaguje zmatením a šokem. Protipólem k ní je ležérní Nyles, jenž už je ve smyčce uvízlý delší dobu a stejný den absolvoval již mnohokrát, takže ho už tím pádem nic moc nepřekvapí a je mu jasné, že ať udělá cokoli, tak přijde zas jen další restart, který vymaže všechny případné následky jeho předešlých činů. Film tak prostřednictvím svých hlavních postav nabízí dvě různé perspektivy, z nichž jedna slouží k objevování toho, jak smyčka funguje a jaká pravidla uvnitř ní platí, druhá zas poskytuje potenciální tipy pro to, jak si čas strávený v zacykleném světě co nejvíce užít.

Časem pochopitelně dojde ke sblížení obou hrdinů, tudíž film Palm Springs je zároveň komedií romantickou, která motiv časové smyčky nepoužívá jen jako prostředek k případné nápravě špatných vlastností svých postav, ale i jako fyzikální úkaz, jehož existenci lze nějak racionálně vysvětlit a pak s ním podle toho dále pracovat (tvůrci se naštěstí do nějakých konkrétních rozborů obecné teorie relativity nebo něčeho takového vůbec nepouštějí). Komediálně pak snímek dokáže strhnout především díky své místy dost nihilistické atmosféře zmaru (když hrdinům začne docházet, že se ocitli v očistci a že tudíž nezáleží vůbec na ničem) a také ve svých bláznivějších a absurdnějších momentech. Zároveň ale funguje i v občasných vážnějších polohách, kdy dokáže překvapit až nečekaně hlubokými dialogy.

Tam, kde scénář trochu vázne a tempo vyprávění se začne zadrhávat (obzvlášť ke konci), to Palm Springs i tak většinou ustojí díky charismatické dvojici Samberg – Milioti, která je velmi sehraná, herecky přesná a umí své gagy i výrazovou mimiku perfektně načasovat. Humor je místy docela drsný a sprostými slovy se též nešetří, ale nikdy to nejde za hranu samoúčelných vulgarit za každou cenu nebo laciných nevkusných oplzlostí. Na filmu je vidět, že jej dělali inteligentní lidé, jimž je vlastní vymýšlet vtipy chytře a nápaditě a podávat je pak s vážnou tváří – producenty jsou ostatně mimo jiné i zakládající členové komediálního tria The Lonely Island (včetně Andyho Samberga), kteří psali skeče pro Saturday Night Life a kromě několika filmů mají za sebou hlavně sérii legračních videoklipů k pětici vlastních hudebních alb. Ti si pak k práci na filmu přizvali celovečerně debutující mladé talenty, režiséra Maxe Barbakowa a scenáristu Andyho Siaru.

Okrajová přítomnost oscarového J.K. Simmonse ve vedlejší roli je pak dalším pozitivem této sympatické, příjemné a odpočinkové letní komedie, která se krom jiných úspěchů stala i nejdráž odkoupeným filmem v historii festivalu Sundance a sesadila tak z trůnu Zrození národa režiséra Natea Parkera, když pokořila jeho rekordních 17,5 milionů dolarů za práva na distribuci o 69 centů. Což určitě není náhodná cifra a ke stylu humoru tvůrců Palm Springs to perfektně sedí.