Od předchozího filmu s názvem Zloba
– Královna černé magie uplynulo pět let. Růženka (Elle Fanning) je
královnou lesů, v nichž se prohánějí digitální skřítci, víly a jiná fantaskní
stvoření, a má se vdávat za milovaného prince Filipa ze sousedního království
lidí. A Růženčina kmotřenka Zloba (Angelina Jolie), byť z ní jde strach,
je ve skutečnosti hodná a myslí to s Růženkou dobře. Tudíž je potřeba
postavit proti nim jiného antagonistu – a sice princovu matku (Michelle
Pfeiffer), která bytosti z Růženčina království nenávidí a přála by si
jejich vyhlazení a všechny kolem sebe zmanipuluje, aby dosáhla svých cílů.
Disneyho fantasy pohádka Zloba:
Královna všeho zlého působí jako pokračování, o nějž nikdo nestál a které ani nebylo proč a z čeho natočit, ale předchozí film vydělal velké peníze, a tak zkrátka vzniknout muselo. Výsledkem je generický a z prstu vycucaný
sequel, vypadající jako kombinace nastavované kaše a produktu vytvořeného generátorem náhodných zápletek.
Příběh je v podstatě jedna velká šablona, která zahrnuje mladý zamilovaný
pár (ona je nevinná uplakaná chudinka, on je gumový panák s mečem u pasu),
mocichtivou zápornou postavu (Michelle Pfeiffer je alespoň okázale zlověstná),
roztomilé digitální potvůrky (i méně roztomilé), chabou zápletku založenou na
soustavě nedorozumění a akční bitvu na závěr, k níž by ani teoreticky vůbec
nemuselo dojít, kdyby se některé z klíčových postav rozhodly tomu zabránit
(což se nerozhodly). Vtipné je, že titulní Zloba stráví na plátně zhruba jen
20-25 minut (z dvou hodin) a film ji nálepkuje jako „královnu všeho zlého“,
přestože jde o kladnou postavu.
Triviální a předvídatelný děj, zhusta prošpikovaný hromadami klišé a
nekonzistentností, své hrdiny zdlouhavě vláčí skrz situace, v nichž si mají
osvojovat určité motivace – Růženka tu svádí boj o zachování vlastní
přirozenosti a individuality, Zloba je tlačena k nenávisti k lidem, kterou
však v sobě musí přemoci, princ Filip musí prozřít a postavit se na odpor
své matce… Ve finále se ale stejně všichni zachovají víceméně předpokládaně
bez ohledu na smysluplnost a věrohodnost jejich motivací (s výjimkou zlé královny,
která vymyslí skvělý plán, jak se zbavit nepřátel, leč pak ho provede tím nejméně
efektivním způsobem) a film skončí přesně tak, jak byste čekali, včetně multikulturního
poselství o životě v míru a vzájemné toleranci.
Kvůli obsahové obyčejnosti a ledabylosti tak snímku nezbývá než stát téměř
výhradně jen na výpravě, barvitém vizuálu a digitálních tricích. I v tomto
ohledu však Zloba: Královna všeho zlého
pouze naplňuje obvyklý líbivý standard a prakticky neobsahuje nic originálního,
výrazněji nápaditého či pozoruhodného. Dokonce i hudba je povážlivě všední a
nezajímavá. Za zmínku tak stojí akorát místy docela zdařilé herecké kreace a um
všech animátorů, maskérů, kostýmních výtvarníků a dalších členů štábu
podílejících se na zjevně profesionálně realizovaných povrchových aspektech
filmu, u nichž je jediná škoda to, že jejich schopnosti nebyly vynaloženy na
nějaký lepší snímek, který by neexistoval jen z povinnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat