Film Spider-Man: Daleko od domova
je sice de facto pokračováním předchozího dobrodružství Petera Parkera ze
snímku Spider-Man: Homecoming, leč
zároveň navazuje i na nedávné Avengers: Endgame, neb se zabývá tím, jak se hlavní hrdina a vůbec celý svět
vyrovnává s událostmi, k nimž v tomto snímku došlo. Takže na něj
má smysl chodit pochopitelně pouze tehdy, když se v tomto superhrdinském
vesmíru studia Marvel dobře orientujete.
Děj je o tom, že Peter Parker (Tom Holland) se musí vypořádat s rolí,
kterou mu určil jeho mentor Tony Stark alias Iron Man, a která s sebou nese
práci superhrdiny na plný úvazek, zatímco Peter by raději žil normálním životem
a zamilovaně nadbíhal pohledné spolužačce (zpěvačka a herečka Zendaya). V tom však
začnou na svět útočit mocní elementálové, jež se snaží porazit z paralelního světa přicházející superhrdina
Mysterio (Jake Gyllenhaal), který ale k jejich zdolání potřebuje Spider-Manovu
pomoc. Což zní sice dost dementně, leč je to dementní schválně a ve skutečnosti
je děj filmu složitější – nerad bych nicméně cokoli prozrazoval.
 |
| Zdroj fotek: spidermanfilm.cz |
Z řemeslného hlediska představuje film
Spider-Man: Daleko od domova obvyklý, poměrně vysoký standard, na který
jsme u filmů od Marvelu zvyklí. Herci jsou dobří a jejich postavy sympatické,
akční scény jsou přehledné, nápadité a je jich dostatek, režie Jona Wattse je poměrně
pevně uchopená a snímek je celkově zábavnou a dynamickou podívanou, která
fanoušky série rozhodně neurazí. Změna je tentokrát akorát v tom, že
tvůrci výrazně přidali na množství humoru (ještě podstatně více než ve Spider-Man: Homecoming, což souvisí s tím,
že se pokusili děj filmu protnout se žánrem středoškolské komedie. Avšak
bohužel ne všechny vtipy dopadají na úrodnou půdu.
Hlavní hrdina se totiž ocitá i se zbytkem své třídy a s učitelským doprovodem
na školní exkurzi po Evropě, pročež se kromě něj dostane nemalému prostoru i
jeho komickému tělnatému kamarádovi (Jacob Balaton) a několika dalším
spolužákům, což s sebou přináší kromě řady povedených gagů a hlášek i
nemálo vtipů, které v lepším případě míjí terč, v horším případě vyznívají
až trapně a puberťácky. Ledacos přitom zachraňují kvalitní herci (zejména
Holland a Gyllenhaal, ve vedlejších úlohách ale i Samuel L. Jackson či Jon
Favreau) a přítomnost některých evropských lokací – našinec si definitivně
užije Prahu (a Liberec vydávaný za Prahu), v níž se odehrává podstatná
část příběhu (vidět v letní podvečer Karlův most zcela prázdný je vskutku
rarita).
O dost zajímavější motivy s sebou přinese až druhá polovina filmu, která
podstatně zvážní, změní dosavadní atmosféru, přinese s sebou několik vizuálně
výrazných extravagantních sekvencí a hlavně začne tematizovat to, jak lidé
vnímají informace kolem sebe a jak snadno je mnohdy akceptují bez ohledu na
jejich pravdivost. Film Spider-Man:
Daleko od domova v tu chvíli odhalí, že stojí na velkém množství
překvapivých zvratů, které obrací mnohé z toho, co jsme na plátně viděli a
čemu jsme věřili, na vytváření paralelních, lživých realit a na manipulaci s informacemi.
V podstatě se tím tvůrci snímku vyjadřují k šíření fake news a
konspiračních teorií a v podstatě i k Hollywoodu a k tomu, jak plodí
jednu hovadinu za druhou a my mu to s nadšením žereme – a říkají nám to právě
prostřednictvím jedné takové hovadiny, která následně tuto ironii reflektuje.
Pozoruhodné je i to, že potitulkové scény (které jsou tu dvě) už nejsou jen
nějakými nepovinnými bonusy navíc, ale že v tomto případě stále tvoří
nedílnou součást děje a je tím pádem nutné si na ně počkat, aby byl divákův
zážitek z filmu ucelený. Kromě toho dost výrazně navnazují na další díl.
Zakončením tzv. třetí fáze Marvelu neměl být podle oficiálního plánu film Avengers: Endgame, ale právě Spider-Man: Daleko od domova. Pocitově je
to ale spíš naopak – Avengers: Engame
působí vyloženě jako plnohodnotný závěr ságy, který dělá za určitými událostmi
tlustou čáru a mapuje místo, kde jedna éra končí a druhá začíná. Spider-Man: Daleko od domova hraje
oproti tomu spíš roli dodatkového filmu, takové závěrečné tečky, která dořekne
to poslední, co ještě zbývalo k probrání, a zároveň slouží jako nalákání
na další marveláckou etapu. Leč zdařilé, zábavné a obsahující několik
pozoruhodných prvků.
Žádné komentáře:
Okomentovat