Floridu sužuje obří hurikán a pětadvacetileté Haley (Kaya Scodelario) ani
její sestře nebere jejich otec (Barry Pepper) telefon. Haley se za ním proto vydává
do jeho bytu v již evakuované a uzavřené oblasti, leč nachází ho až v jejich opodál
stojícím starém rodinném domě, konkrétně v pomalu se zatápějícím sklepě,
zraněného a v bezvědomí. A spolu s ním i několik aligátorů, kterým
silné deště rozvodnily nedalekou rezervaci, a kteří hrdinům nedovolí jen tak
odejít.
Původem francouzský režisér Alexandre Aja poprvé vešel v mezinárodní známost
díky sérii exploatačních hororů (Noc s nabroušenou
břitvou, Hory mají oči), kterou završil
snímkem Piraňa 3D, což bylo dost
přihlouplé béčko s dementními dialogy, leč s řadou nápaditých scén
zaměřených především na extrémně brutální krvavé orgie, během nichž byli lidé
cupováni na kusy žravými piraňami, případně mrzačeni jinými způsoby. Později se
pokusil i o pár ambicióznějších, vážnějších filmů se zřetelnějším přesahem (Rohy, Devátý život Louise Draxe).
Nyní se však Alexandre Aja vrací do kin se snímkem Kořist, který je spíš návratem k žánru, v němž se
pohybovala i Piraňa 3D, akorát tedy s aligátory
a bez třetího rozměru. Oproti Pirani 3D
je však Kořist mnohem umírněnější co
do brutality (nějaké otevřené zlomeniny či ukousnuté končetiny fanoušky tohoto
typu filmů rozhází jen těžko) a naopak se snaží zaujmout i prací s postavami
a jejich jakžtakž propracovanou psychologií. Kromě toho se Kořist bere velmi vážně – zcela jí chybí jakýkoli humor a odmyslíme-li
si písničku doprovázející závěrečné titulky, tak i nadhled. Avšak nic z toho
jí její béčkovou auru stejně neodpáře.
Gradace příběhu je přitom ještě docela slušná – co začíná jako naháněčka s přerostlými
ještěrkami v zatopeném sklepě (kde přijde velmi vhod, že hlavní hrdinka je
zároveň shodou okolností profesionální plavkyně), se později přesouvá i do
jiných lokací, přičemž hrdinové každou chvíli narazí na příslib v podobě nějakého
bezpečného úkrytu či rekvizity, jež by jim mohla pomoci v obraně proti
zuřivým predátorům. Každý takový příslib je jim ale vzápětí odepřen, případně
se změní okolnosti, kdy jeho využití již pozbývá smysl, a film v tomto zvládá
být dostatečně invenční a napínavý.
Občas se do příběhu vloží i nějaké okrajové vedlejší postavy, které pochopitelně
slouží především jako potenciální aligátoří potrava, na rozdíl od dvojice
hlavních hrdinů, kteří jsou naopak velmi životní, na poměry dobrodružného
thrilleru s krokodýly i relativně prokreslení, a jejichž vzájemnému vztahu
a motivacím je věnováno nemálo času. Postavy otce a dcery k sobě totiž tváří
v tvář nebezpečné situaci znovu nacházejí ztracené pouto, narušené před
určitou dobou odchodem Haley a její sestry z rodinného hnízda a následným
rozvodem rodičů, na což je upomínáno jak lokací domu, kde obě dívky vyrůstaly,
tak hrdinčinou zálibou v plavání, která ji s otcem vždy spojovala a
dodnes spojuje.
Přesto je poměrně nesnadné s oběma hrdiny plně soucítit a fandit jim,
neb jejich fyzická výdrž je až podezřele vysoká vzhledem k nejrůznějším zraněním,
jež v průběhu filmu utrží. Když postava otce bez obtíží pochoduje po obou
nohách, přestože mu z jedné z nich ještě nedávno trčela obnažená zlomená
kost, působí to přeci jen poněkud podezřele, byť u toho dotyčný sem tam zaúpí. Realističnost
a plnou věrohodnost snad nečeká nikdo, ale dělat z hrdinů superhrdiny
ignorující většinu svých tržných ran pár sekund po jejich vzniku, je vyloženě
kontraproduktivní.
Snímku Kořist nelze odepřít konzistentní
tempo, zábavnou akci a napětí, které z něj dělají uspokojivou žánrovou podívanou
na jedno použití. Jinak ale platí, že v plném rozletu filmu brání zbytečná
snaha o serióznost, neumožňující mu nadsadit krvavé scény, celkově přidat na
otáčkách a povýšit v rámci žánru na výraznější úroveň. Vážnou tvář si totiž
snímek udržet nedokáže, ať už kvůli řadě realizačních slabin, hollywoodsky
předvídatelnému finále či provařenému námětu hodícímu se na pozdně večerní
vysílání nějaké komerční televizní stanice.
Žádné komentáře:
Okomentovat