Americký film Dětská hra je předělávkou
stejnojmenného snímku z roku 1988, jenž dal svým úspěchem vzniknout sedmidílné
hororově-komediální filmové sérii o vraždící panence jménem Chucky, jejíž
poslední kapitola s názvem Chuckyho
kult vyšla i u nás na různých nosičích v roce 2017. Nová Dětská hra se vrací ke kořenům celé ságy,
avšak tentokrát zmodernizovaná pro novou generaci diváků a s několika zásadními
odlišnostmi.
V původním filmu Chucky obživl a začal zabíjet díky tomu, že se do něj
rituálně převtělila duše psychopatického vraha – v nové verzi ovšem k
ničemu podobně nadpřirozenému nedojde. Chuckyho pořídí rozvedená matka Karen
(Aubrey Plaza) jako dárek pro svého syna (Gabriel Bateman), který si horkotěžko
hledá kamarády, aniž by tušila, že donesla domů model, který má na rozdíl od
všech ostatních vypnuté inhibitory násilí. Vypnul mu je totiž dělník v asijské
továrně na hračky, který se chtěl pomstít svému šéfovi.
Chucky tudíž není od začátku zlý, leč zlým se stane díky vlivům a vzorům v
chování, které odkouká a špatně si vyloží od svého okolí, krvavých filmů a společnosti
prošpikované nejrůznějšími formami násilí. Zároveň je Chucky výrobkem velké
firmy s technologiemi, která vyrábí všechno možné od domácích spotřebičů
po samohybné automobily, přičemž Chucky je s nimi všemi kompatibilní a
může je ovládat.
Dětská hra je tudíž částečně (a velmi mírně) i kritikou
společnosti kombinovanou s technofobním sci-fi, v němž jsou lidé napadáni
automatizovanými vozy bez řidičů, létajícími drony a přístroji v chytrých domácnostech
(které ale nakonec stejně s přehledem strčí do kapsy klasika v podobě
ostrého nože či cirkulárky). Je rozhodně chvalitebné, že remake béčkového filmu
o vraždící panence má ambice šířit i nějaké poselství (byť zaměřené na absurdní
strach lidí z moderních technologií), na druhou stranu je ale v jejich
realizaci poměrně povrchní a průhledný a mnohdy nutí určité technologické vymoženosti
fungovat způsobem, jakým rozhodně fungovat nemohou. Především jde ale o snímek,
který do značné míry selhává ve svém záměru být zábavnou hororovou komedií,
kvůli čemuž se pak rozebírání jeho vyšších cílů stává poněkud irelevantním.
Nadmíru kvalitní jsou akorát postupně gradující úmrtí, pojatá překvapivě dost
krvavě a brutálně (ale musíte si na ně počkat, film má docela dlouhý rozjezd a na
vraždění dojde až v jeho druhé polovině), a slušná je místy i hudba, variující
soundtrack z původní Dětské hry.
Ve všem ostatním ale film více či méně plave. S pravidly vlastního
fikčního světa nakládá značně svévolně, kvůli čemuž leckteré dějové aspekty
působí nahodile a v lepším případě nedomyšleně, v horším případě vyloženě
tupě. Leckteré postavy jsou na poměry laciných béčkových hororů celkem dobře zahrané
a v mnohém i napsané, leč i tak se sem tam dopustí rozhodnutí, nad nímž
zůstává rozum stát. S přibývajícími minutami film čím dál víc ztrácí logiku
a stává se přihlouplým výplachem na jedno použití, jemuž se ve finále rozpadá vnitřní
dějová soudržnost i návaznost jednotlivých scén.
Na horor je pak Dětská hra nedostatečně
napínavá (pár průměrných lekaček to nevytrhne) a na komedii zas zoufale málo
vtipná (groteskní násilí bohužel nestačí). Samotný Chucky (většina filmu se
natáčela se skutečnou animatronickou loutkou) není o nic děsivější než jeho
předchůdce z 80. let, a o tom, že jej nadaboval Mark Hamill, byť rozhodně
zdařile, má smysl mluvit pouze jako o zajímavosti (a je ohledně toho do filmu
velmi špatně implementován jeden Star Wars
vtip).
Hloupost příběhu i postav a celková předvídatelnost není něco, za co by si horory
či hororové komedie zasloužily kárat, nicméně všechno má své meze, zvlášť pokud
výsledek děsí jen minimálně, rozesmává sporadicky a využívá svůj potenciál
pouze napůl (příběhové inovace jsou ku prospěchu věci jen občas, nápaditost
filmu je vzhledem k jeho námětu ve všech ohledech umírněná). O dost lepší
šance má však Dětská hra u skalních příznivců
původního filmu (a případně i jeho četných pokračování), které jistě bude
zajímat, jak si Chucky povede připojený online.
Žádné komentáře:
Okomentovat