Lze předpokládat, že čtenář této recenze ví, o čem je filmová hororová řada
Annabelle. Proto jen připomenu, že za
jejím vznikem stojí režisér, scenárista a producent James Wan, tvůrce série V zajetí démonů a vůbec celého
filmového universa točícího se kolem manželů Warrenových (volně inspirovaných
dvojicí skutečných démonologů a paranormálních vyšetřovatelů), do něhož spadají
kromě filmů Annabelle a Annabelle 2: Zrození zla i nedávné
snímky Sestra a La Llorona: Prokletá žena. Annabelle
3 sice opět produkoval James Wan, leč napsal a natočil jej coby svůj
režijní debut Gary Dauberman, scenárista všech předchozích dílů Annabelle i zmíněné Sestry.
Děj filmu je tentokrát o tom, že manželé Warrenovi musejí kamsi na 24 hodin
odjet a pozvou si k sobě domů slečnu na hlídání, středoškolačku Mary
Allen, aby pohlídala jejich desetiletou dceru Judy. Za Mary Ellen se později
staví i její kamarádka, která je hrozně zvědavá a přála by si mluvit se svým
mrtvým otcem, a tak se v nestřežené chvíli vloupe Warrenovým do zamčené
komory (kde skladují všechny možné prokleté předměty včetně panenky Annabelle)
a tam v podstatě všechno osahá, aniž by tušila, s čím má co do
činění.
Z výše řečeného vyplývá, že filmaři měli k dispozici celý arzenál
démony prošpikované místnosti, s nimiž mohli rozjet pořádnou hororovou
přehlídku. Zároveň ale neměli dost peněz na to, aby tu velkou strašící show
mohli skutečně nakopnout – Annabelle 3
byla totiž zjevně dost laciná, což se projevuje nejen obsazením zcela neznámých
hereček do hlavních rolí (Patrick Wilson a Vera Farmiga jsou přítomni opravdu
jen chvíli na začátku a ještě kratší chvíli na konci), ale třeba i tím, že ti
démoni a duchové útočí na hrdinky vždy pouze jeden po druhém (nikdy ne najednou),
málokdy mají šanci jim skutečně ublížit (stačí jim pohrozit krucifixem nebo se
modlit, či se po nich ohnat kytarou) a navíc většina z nich nemá na to
strašení ani dost prostoru (často je jim dopřáno jen pár vteřin, nanejvýš
minut).
Gary Dauberman přitom režíruje řemeslně slušně, umí děsivou scénu správně
vygradovat i napínat oddalováním lekaček, celkově se však i jako scenárista
potýká s nedostatkem prostředků (peněz, postav i lokací), jež mu
neumožňují využít potenciál námětu k vytvoření něčeho velkolepějšího než
řadového komorního hororu s pár pozoruhodnými bubáky a hrůznými
rekvizitami. Děj se navíc rozjíždí povážlivě dlouho – k nějakému
zásadnějšímu strašení dojde de facto až v druhé polovině snímku a do té
doby si hrdinky prakticky jen nevzrušivě povídají mezi sebou, zatímco za nimi
dolézá komická postava mladíka, jenž je do Mary Ellen zamilovaný a snaží se jí
dvořit.
Tím se dostáváme k tomu, že v Annabelle
3 je poměrně výrazně přítomen i humor, jenž funguje překvapivě dobře, leč
dělá z filmu místy takřka středoškolskou komedii a znevažuje jeho seriózně
míněnou hororovou atmosféru, následkem čehož se o trojici hrdinek (i o toho
legračního nápadníka) bojíte o to méně.
Annabelle 3 představuje průměrný hororový standard, jenž
bohužel nenaplňuje ani zdaleka potenciál možností, jež jeho námět skýtal, a
který je příliš obvyklý a zapomenutelný, leč není ani vyloženě hloupý či špatně
natočený a pravděpodobně si opět přijde v kinech na slušné peníze. Takže
budou pravděpodobně vznikat další a další díly…
Žádné komentáře:
Okomentovat