Teroristka – Recenze – 50%

Marie (Iva Janžurová) je učitelka v důchodu, která žije na vesnici a tráví čas v chatařské oblasti u vážně nemocné bývalé kolegyně (Eva Holubová). Všechny chataře se kvůli pozemkům snaží vystrnadit místní zlý mafián Mach (Martin Hofmann), který jim ruší jejich klid a dělá všelijaké naschvály. Nelze s ním hnout, protože má pod palcem i starostku (Tatiana Vilhelmová), která je jeho milenkou. Jednoho dne ale pohár trpělivosti přeteče a Marie se vydává za Machem s nabitou zbraní, přestože celý život zastávala mírumilovné a pacifistické názory.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Film Teroristka režiséra a scenáristy Radka Bajgara (Teorie tygra) je černou komedií o tom, že slušní lidé se mezi sebou vždy nějak domluví po dobrém, ale pokud narazíte na někoho, kdo slušný není, tak vám nakonec nezbyde než vzít kuráž a brokovnici do hrsti. Což je pochopitelně ztvárněno s jistou porcí nadsázky a tvůrci nikoho nenabádají, aby šel ohrožovat střelnou zbraní každého, kdo mu je trnem v oku. Jejich film ale zároveň není úplně odtržen od reality a lze jej tudíž do jisté míry číst i jako sociální komentář, v jehož poselství zůstává kvůli neúčinnosti nenásilných řešení hořká pachuť z neexistence východiska pro ty, co se podobně jako Marie ocitají pod nespravedlivým útlakem bezcitných mocnářů.

Komediální složku filmu pak tvoří zejména nesnáze Marie, která si sice dokázala morálně ospravedlnit zabití tyrana, leč postupně zjišťuje, že obstarání zbraně, její používání a následné praktické provedení vraždy také nejsou příliš jednoduché záležitosti. Terorismus však rozhodně neprovozuje – záměrně tvrdý název filmu slouží pouze k vytvoření ostrého kontrastu s Mariinou jemností a mravností. Akční film to také v žádném případě není a ani být neměl, byť pár výstřelů v něm padne.

Snímek totiž ve všech svých aspektech zohledňuje to, že jeho hlavní hrdinkou je zásadově slušná a křehká seniorka, která zbraň v životě nedržela, vraždu Macha nemá předem nijak promyšlenou a je jí v podstatě jedno, jaké důsledky z jejího konání vyplynou pro ni samotnou, takže se ani nesnaží sama sebe chránit. Je tím pádem trochu škoda, že se Marie nepustí do realizace nějakého detailně naplánovaného a sofistikovaného zločinu, z něhož by navíc dokázala čistě vyváznout, protože to by mohlo být v českém prostředí a s Ivou Janžurovou v hlavní roli docela zajímavé. Místo toho se dramatické vyvrcholení filmu nese v duchu rozvážného improvizovaného vaření z vody, vrcholícího dadaistickým dumáním půl tuctu postav nad dalšími kroky.

Teroristka se nicméně potýká se závažnějším nedostatkem, a tím je rozkol mezi jejím dramatickým tónem a komediální stylizací, kdy Mariino amatérské počínání a její debaty s bývalým žákem-recidivistou (Pavel Liška), který jí udílí zločinecké rady, jsou komediálně zabarvené, zatímco všechno ostatní kolem nich je poměrně seriózní a realistické. Když prolhaný a cynický Mach škodolibě ničí životy chatařů, všemi trestuhodně manipuluje a jedné mladé matce-samoživitelce dokonce neváhá vyhrožovat odebráním jejího nemocného dítěte sociálkou, pokud se s ním dotyčná nevyspí, tak na tom není nic komediálního, leč způsob, jakým se mu pak Marie mstí, ten už komediální je, a oba tyto přístupy navzájem vůbec nespolupracují.

K podobným příkladům střetů komiky a tragiky přitom dochází napříč celým filmem neustále a ve všech případech jejich prolínání výrazně drhne. Každá postava je totiž definována na jiné úrovni komediální stylizace (a některé nejsou komediální vůbec), a když se pak mají setkat v jedné scéně a nějak společně interagovat, tak o nějakém souznění výsledných nálad a hereckých výkonů nemůže být řeč. Bez ohledu na to, jak dobří ti herci jsou, protože hrají postavy, které jsou každá jak z jiného filmu. Přičemž přinejmenším Iva Janžurová, Pavel Liška a Martin Hofmann rozhodně skvělí jsou (ostatní mají jen malinkaté role).

Určité části filmu jsou zkrátka natočené jako sociální drama s přesahem a jiné se zas tváří jako vhodné do absurdní černé komedie, pohromadě však operují v disharmonickém nesouladu. Některým hláškám a humorným hereckým kreacím zejména z druhé poloviny filmu se dá i docela dobře zasmát, celkově však Teroristka působí značně nevyrovnaně. Okrajové bizarnosti, jako jsou scény točící se kolem závodů v moto-biatlonu (kdy myslivci střílí z flint na motorkách), nebo tvůrčí záměr doprovodit celý film westernovou hudbou, pak tuto nevyrovnanost už jen podtrhují.