Za britským plukovníkem Lewisem (Jason Clarke) přijíždí v roce 1946 do
poválečného rozbombardovaného Hamburku jeho žena Rachael (Keira Knightley). Jeho
trápí to, co v Německu za války zažil a co všechno byl nucen dělat, ji trápí
nevítaná změna prostředí a pobyt v zemi plné nedávných nepřátel. A
oba navíc trpí ztrátou syna, jenž před časem zemřel při leteckém náletu, což v jejich
manželství způsobilo silnou trhlinu. V Hamburku se ubytují v luxusní vile
patřící německému architektovi Stefanovi (Alexander Skarsgård), kterého Lewis
nechá i s jeho dospívající dcerou bydlet v podkroví, aby nemuseli žít
na ulici. To Rachael nelibě nese, protože se těšila na trochu soukromí, a navíc
Němce z principu nenávidí. Po několika týdnech společného soužití však
její odpor opadne a poté, co Stefana blíže pozná, v něm dokonce najde
zalíbení. A on v ní.
Britské koprodukční drama Zraněná
srdce, natočené převážně televizním režisérem Jamesem Kentem (Testament mládí), je adaptací
stejnojmenného románu spisovatele Rhidiana Brooka, jehož základem je poválečná romance
vyprávějící nejen o vášni, ale i o bolesti ze ztráty, výčitkách svědomí a touze
pohřbít minulost a začít znovu a jinak. Na výše naznačený milostný trojúhelník
ovšem dojde až někdy v polovině filmu a do té doby jsou především
představovány jednotlivé postavy, rozpadlé prostředí a nezvyklá situace, v níž
se nacházejí, a pozvolna se měnící vztahy mezi nimi. Úplně hladce to ale bohužel
nejde.
Hlavní potíž spočívá v tom, že filmu se dlouho nedaří přimět diváka k sympatizování
s hlavní hrdinkou, kterou se na pozadí scén odehrávajících se v ruinách Hamburku,
kde vládne smrt, zkáza, bída a hlad, nechává zabývat rádoby problémy typu „tohle
křeslo je ošklivé a nepohodlné,“ „nelíbí se mi koukat na zeď, na které
dřív visela Hitlerova podobizna,“ či „mého muže nečekaně zavolali k rozhánění
demonstrací, zrovna když jsem měla chuť se milovat, to je teda smůla.“ Zkrátka
si žije na okolní poměry privilegovaným životem ženy v domácnosti, ve
velkém domě se služebnictvem a relativně v přepychu, leč půlku filmu
stráví ohrnováním nosu a vyjadřováním nespokojenosti. A pak se tajně spustí s pohledným
architektem, protože její stávající manželství jí už štěstí a uspokojení
nepřináší.
Vzniklá milostná linie nicméně ani ve druhé půlce snímku není ničím příliš
výrazná a přebíjí ji mnohem zajímavější motiv zkoušeného manželství, silně
poznamenaného a zpřetrhaného ztrátou potomka, snaha jeho protagonistů se s ní
nějak vyrovnat a jejich zoufalství, jemuž se oba brání dát průchod. Ledacos přitom
zachraňují herecké výkony Keiry Knightley, Jasona Clarkea a Alexandera
Skarsgårda, jenž jsou spolu se zdařilou dobovou výpravou na celém filmu tím
zdaleka nejlepším. V závěru je pak celá ta milostná zápletka, nazíraná z pohledu
Rachael, degradována do příběhu ženy, která si není jistá, co vlastně chce,
avšak přesto se musí rozhodnout, jestli začne nový život v novém vztahu, nebo se
pokusí dát do pořádku ten předchozí. Kdo ale má v oblibě červenou knihovnu a tklivá
melodramata, ten si popláče každopádně, o tom žádná.
Pak je tu ještě ta věc, že příběh hlavní trojice je místy narušován
vedlejší linií, v níž se Stefanova dcera začne sbližovat s mladým nacistou,
jenž vede malou skupinku záškodníků, sabotujících práci britských vojáků. Tahle
rovina jistě měla v knižní předloze svou funkci, ve filmu však vyznívá
nadbytečně, neb je podaná značně zkratkovitě, je předem jasné, k jakému typu
vyvrcholení bude směřovat, a ve finále je završena mimořádně neintenzivně, bez
šance dostatečně zapůsobit a strhnout – a ostatní postavy se s ní navíc vypořádají
až příliš rychle, téměř jako kdyby k ní vůbec nedošlo, takže jí ani nedají
prostor k doznění.
Film Zraněná srdce se tím pádem
nese ve znamení diskutabilně uchopeného, leč poměrně silného příběhu, řady vypravěčských
nedostatků a do jisté míry i citového podchlazení, kvůli němuž je nutno výraznější
emoce dohánět truchlivými scénami usedavého pláče a nářků. To vše z něj dělá
v podstatě tuctovou a nepříliš vtahující dramatickou romanci, odehrávající se však alespoň
v netuctovém prostředí a zahranou herci podávajícími nadstandardní herecké
výkony.
Žádné komentáře:
Okomentovat