Captain Marvel – Recenze – 50%

Film Captain Marvel (od studia Marvel) poprvé uvádí na scénu superhrdinku téhož jména (vlastním jménem Carol, hraje ji držitelka Oscara Brie Larson), která je jednou z nejsilnějších a nejmocnějších postav tohoto universa a podle všeho bude mít zásadní roli v příběhu snímku Avengers: Endgame, jehož se dočkáme již na konci letošního dubna. Jde tedy o první samostatný film Marvelu věnovaný ženské hrdince, který se navíc odehrává v 90. letech (a jeho druhou nejvýraznější postavou je o dvacet let mladší Nick Fury), což z něj dělá de facto prequel série Avengers.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Na počátku filmu je Carol (kterou všichni oslovují „Versová“) mimozemskou válečnicí Hvězdných sil na planetě Hala, jenž je v konfliktu s nepřátelskou rasou Skrullů. Carol trpí ztrátou paměti a disponuje velkou silou (z rukou jí šlehají energetické výboje), kterou se učí správně používat. Během jedné z válečných operací je zajata, leč podaří se jí osvobodit a omylem ztroskotat na planetě Zemi, kde se zrovna píše rok 1995. Kromě Skrullů je jí na stopě i pozemský agent Fury (digitálně omlazený Samuel L. Jackson), pro nějž je v té době setkání s Carol vůbec prvním střetem s bytostí obdařenou superschopnostmi. A Carol se navíc začnou vracet vzpomínky na její předchozí život…

Ta skutečnost, že se děj filmu odehrává v 90. letech, se do snímku nicméně promítá jen velmi mírně, a to povětšinou prostřednictvím několika dobových písniček na soundtracku a poněkud lacině vyznívající snahou urvat nějaké plusové body na nostalgických odkazech (videopůjčovna, dlouho se načítající Windows 95). Humor je pak kromě těchto referencí těžen zejména z toho, že ve filmu vystupuje v řadě scén roztomilá kočka, a zadruhé z postavy Nicka Furyho, jenž je divákům představován v trochu jiné podobě, než jak je znám ze starších Marvel filmů – takže je komičtější, rozvernější a má obě oči (a v pár scénách je doprovázen mladým agentem Coulsonem coby učedníkem).

Věc se má však bohužel tak, že Samuel L. Jackson je sice vtipný a dobře hraje, leč většina jeho hlášek je nanejvýš úsměvná a ke smíchu příliš nevybízí. Kočka je místy legrační, leč nelze opomenout fakt, že představuje značně laciný a snadný zdroj humoru. Zdaleka nejlepším momentem celého filmu je kupodivu úvodní logo Marvelu (věnované zesnulému Stanu Leeovi), zdaleka nejsofistikovanějším okamžikem je pak Leeovo cameo.

Jinak je totiž děj filmu Captain Marvel velice generický a nenápaditý a podobně generické a nenápadité je i jeho celkové zpracování. Většina filmu působí jako poslepovaná ze šablon a scén, které se u Marvelu osvědčily již dříve, a tak je někdo akorát mírně poupravil a zopakoval s minimem přidané kreativní hodnoty, následkem čehož vyznívají tuctově a zaměnitelně. Začíná to už mimořádně rutinně natočenými akčními scénami, na kterých není nic zajímavého ani režijně, ani vizuálně, ani z hlediska choreografie, a dokonce ani nejsou kdovíjak epické – ta největší, závěrečná, navíc překvapivě ztroskotává na tom, že hlavní hrdinka je silná a mocná až příliš a hlavním záporákům téměř nedá šanci. Snímek navíc postrádá jakoukoli osobitost či náznaky tvůrčího rukopisu. Jeho režiséry a hlavními scenáristy je dvojice dlouholetých filmařských partnerů Anna Boden a Ryan Fleck, kteří za sebou mají akorát několik nezávislých snímků – přičemž v Marvelu rádi a často sází na tvůrce malých a laciných filmů, kterým najednou svěří obrovskou mega-produkci za 150 milionů dolarů – akorát že tentokrát se ta sázka úplně nevydařila.

Do jisté míry film zachraňuje sympatická Brie Larson v titulní roli, která se svým talentem zvládne to málo, co se po ní chtělo, uhrát naprosto s přehledem, a velké plus patří i Samuelu L. Jacksonovi za jeho kreace a hlášky. Postava Carol/Captain Marvel jako taková však příliš zajímavá není, protože je charakterově hrozně plochá, a přestože je zápletka filmu do jisté míry založená na odhalování její minulosti, tak se dotyčná jen málokdy stane něčím víc, než figurkou ze superhrdinského plakátu. Leckteré vedlejší postavy (včetně digitálního velitele Skrullů) mají větší hloubku než ona (což kupodivu neplatí pro Judea Lawa v roli kapitána Hvězdných sil). Naopak o titul nejkřečovitějších dialogů roku se uchází postava desetileté holčičky, která zcela seriózně trousí věty typu: „Mami, teď je na čase zachovat se tak, aby na tebe mohla být tvoje dcera pyšná.“

Coby první film Marvelu s ženskou hrdinkou v hlavní úloze obsahuje Captain Marvel pochopitelně i jisté emancipační motivy, které jsou však ztvárněny velmi doslovně, a sice dějovou linií, v rámci níž se musí hrdinka vymanit z vlivu svých nadřízených, kteří ji nutí potlačovat její schopnosti a její potenciál, vrcholící okamžikem, v němž v sobě musí najít sílu postavit se na vlastní nohy, což je vyloženě doprovázeno sestřihem scén, v nichž se v různých fázích svého života stavěla ze země na nohy. Avšak považovat film kvůli tomu za nějaký symbol feminismu by bylo značně přehnané, zvlášť když film v rámci tohoto tématu ani příliš netlačí na pilu a jeho děj je hlavně o tom, že hlavní hrdinka se snaží vypátrat svou pravou identitu a přijmout roli, která se k ní váže (přičemž od jiných superhrdinských filmů se to liší především tím, že Captain Marvel má superschopnosti hned od začátku a jde jen o to odhalit, jak k nim přišla).

Díky schopným hercům tak stojí za to zejména několik dialogových pasáží nebo drobných vtípků, na něž dojde v průběhu filmu řada. Velké množství schopných a zkušených dramaturgů a tvůrců z Marvelu se zároveň postaralo o to, aby film po celou dobu víceméně konzistentně šlapal a držel pohromadě, nějakou výraznou charakteristickou tvář nebo osobitý styl mu nicméně zpětně již vtisknout nemohli. Na filmu Captain Marvel přitom nic vyloženě zásadně špatného není, přílišná obyčejnost a generičnost jeho děje a zpracování mu však podráží nohy a sráží jej na superhrdinský průměr, který nezapadne jen díky tomu, že jeho hlavní hrdinkou je žena.