Kdesi v arktické ledové pustině živoří muž (Mads Mikkelsen), který zde
před časem havaroval s letadlem, a pomalu ztrácí naději na záchranu. Každý
den loví ryby na vlasec, mapuje své okolí, vyšlapává do sněhu velký nápis SOS, manuálně
vysílá nouzový signál, na nějž nikdo neodpovídá, nocuje v nefunkčním vraku
letadla a doufá, že ho nenavštíví lední medvědi. Pak se na obloze objeví
helikoptéra a spása je téměř na dosah – stroj však také havaruje, jeho pilot
zemře a druhá pilotka je zraněná, neschopná pohybu a mluvící cizí řečí. V helikoptéře
muž najde mapu a zjistí, že pár dní chůze od nich se nachází výzkumná stanice. Naloží
tudíž omezené zásoby a imobilní (a často spící/bezvědomou) ženu na improvizované
sáně a vydá se na cestu…
Islandské dobrodružné drama Arctic: Ledové
peklo vypráví o boji o přežití v nehostinných podmínkách daleko od
civilizace zpočátku velmi pozvolně, a to když nás nechává nahlédnout do již
zažité denní rutiny hlavního hrdiny, který je zjevně chytrý, zručný, umí si s lecčím
poradit a je odhodlán přežít za každou cenu. Jakmile se však vydá na pouť s nejistým
koncem, zatížen dalším lidským životem, o nějž je potřeba se postarat, stane se
snímek podstatně dramatičtějším, přičemž až do posledního záběru prakticky už jen
prohlubuje zoufalství a beznaděj situací, do nichž se hrdina během
strastiplného putování dostává. To vše za naprostého minima dialogů.
Nesmírně silný a působivý zážitek pak snímek, který natočil a napsal celovečerně
debutující brazilský režisér, scenárista a hudebník Joe Penna, zajišťuje zaprvé
stoprocentním výkonem vynikajícího Madse Mikkelsena a zadruhé efektivně vystavěným
scénářem, jenž dokázal bezútěšné prostředí arktických hor a plání (fyzicky náročné
natáčení probíhalo na autentických islandských lokacích) i úsporné rekvizity
využít na maximum. Napětí je s přibývajícími minutami soustavně stupňováno
a stejně tak se průběžně přitvrzují i podmínky, jimž musí hlavní hrdina se svým
nákladem čelit. Díky tomu a díky zručné režii i technickému zpracování (velmi
zdařilá kamera) film dokáže upoutat od začátku do konce i navzdory tomu, že
jeho nemalou část tvoří prakticky pouze scény s člověkem, který chodí po
sněhu a táhne/tlačí sáně.
I tyto sekvence je však snímek schopen pojmout ohromně strhujícím způsobem
a vtisknout jim nesmírnou osudovost, přičemž si mnohdy vystačí pouze se skromnými
prostředky (třeba se záběry na mapu, v níž si hrdina zvýrazňuje úsek,
který už ušel, přičemž je vidět i tu část, kterou mu ještě ujít zbývá), a navíc
je pravidelně střídá s dramatičtějšími sekvencemi, které to sněžné
putování nebezpečně narušují a komplikují. Nechybí ani morální dilema plynoucí
z hrdinova uvažování nad tím, zda by nebylo lepší ponechat zraněnou ženu
svému osudu a zvýšit tím šance na vlastní přežití.
Podobných survival filmů o lidské houževnatosti, odhodlání a síle přežít
existuje mnoho, Arctic: Ledové peklo
je však v tomto žánru jedním z nejlepších, byť formálně i dějově je v podstatě standardní. Jeho příběh je však i přes jistou
konvenčnost realizován poutavě od začátku do konce a vyprávěn
je konzistentně, i filmařsky jde o film velmi čistý a vyzrálý a Mikkelsen mu
herecky vládne zcela suverénně. Některé mírně repetitivní motivy a scény jsou
bohatě vykoupeny dramaticky vyhrocenými pasážemi, které téměř nedají vydechnout.
Poněkud diskutabilní je tak akorát úroveň schopností a vytrvalosti ukázkově
heroického a po všech stránkách kladného a příkladného hlavního hrdiny, kvůli
níž se snímek párkrát ocitne na hranici věrohodnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat