Íránský režisér Asghar Farhadi, tvůrce oscarových filmů Klient a Rozchod Nadera a Simin, už před lety vícekrát expandoval na
evropskou půdu se snímky natáčenými v koprodukci s Itálií či Francií.
Jeho nejnovější počin Všichni to vědí
je však již čistě evropskou záležitostí, a to převážně španělskou – natáčenou ve
španělštině a s nejžádanějšími španělskými herci v hlavních rolích. Asghar
Farhadi je zároveň autorem scénáře, přesto film Všichni to vědí připomíná jeho předchozí íránskou tvorbu jen
částečně.
Děj spočívá v tom, že hlavní hrdinka Laura (Penélope Cruz) přilétá se
svým synem a dospívající dcerou z Argentiny na španělský venkov na svatbu,
kde se po letech setkává se zbytkem své rodiny a s dávnou láskou Pacem (Javier
Bardem), zatímco její manžel (Ricardo Darín) zůstal kvůli práci v Argentině.
Během svatebního večírku však dojde ke zmizení Lauřiny dcery – a nedlouho poté
se ozvou únosci se žádostí o výkupné. Rodina se rozhodne nekontaktovat policii a
raději se spolehnout na Pacova dávného kamaráda, bývalého policejního
vyšetřovatele, zatímco Paco, majitel rozlehlých vinic, začne dávat dohromady
peníze na zaplacení výkupného.
K této patálii s únosem nicméně dojde až po zhruba čtyřiceti
minutách, přičemž do té doby probíhá na plátně akorát úmorně zdlouhavá sekvence
svatby a následných bujarých oslav, při nichž se hlavní hrdinové setkávají s nejrůznějšími
příbuznými a nezávazně s nimi nepříliš zajímavě hovoří o všem možném, na
co pak zbytek filmu navazuje jen minimálně. I přes svou mimořádnou délku však
tato úvodní pasáž selhává v tom jediném, co měla za úkol, a sice
dostatečně představit všech přibližně patnáct relevantních postav, které následně
mají i v pozdějším dění relativně důležitou roli, a jejich vzájemných
příbuzenských vztahů (které vám začnou pořádně docházet až v průběhu dalších
událostí).
Následná kriminální zápletka připomíná svým provedením nějakou detektivku
od Agathy Christie, akorát bez detektiva, a slouží v podstatě jako pouhá záminka
pro rozehrání takřka telenovelového dramatu, v němž se řeší především
vztahy a dávné rodinné křivdy. Ve zbytku filmu se totiž hrdinové hlavně rýpou
ve své minulosti a spíš řeší odkrývání různých rodinných tajemství, než aby se
vyšetřoval únos a pátralo se po pachatelích. Laura přitom hodně naříká a brečí
(intenzivní výkon Penélope Cruz je v tomto ohledu místy až na hranici
dryáčnického přehrávání, jinak je ale samozřejmě skvělá), atmosféra pomalu čím
dál tím víc houstne a průběžně dochází k různým odhalením a konfrontacím,
z čehož lze místy jednoznačně poznat Farhadiho rukopis, akorát aplikovaný
na jinou kulturu, než na íránskou.
Neznalost totožnosti únosců pak do snímku sice přináší určité napětí a
nejistotu, v závěru se však přesto nelze ubránit zklamání z poněkud banálního
vyvrcholení, neuspokojivého jak v rovině kriminální, završené nepřekvapivě
a neintenzivně, tak v rámci oněch rodinných a vztahových odhalení, z nich
to největší se dá snadno a s velkým předstihem odhadnout předem.
Všichni to vědí je nadprůměrný film, a to hlavně díky výtečným
hercům a řadě emocionálně funkčních a dobře natočených scén, ale na poměry
schopností Asghara Farhadiho, jež prokázal ve svých starších filmech, je to přeci
jen kvalitativně o něco nižší liga. A rozhodně očekávejte spíš drama, než napínavý
thriller nebo detektivku.
Žádné komentáře:
Okomentovat