V animovaném filmu studia Disney Raubíř
Ralf (2012) se videoherní postavička hromotluka Ralfa skamarádila s holčičkou
Vanilopkou, závodnicí z arkádové hry Cukrkáry. V pokračování s názvem
Raubíř Ralf a internet dojde k tomu,
že Cukrkáry mají být po zlomení ovládacího volantu nadobro zrušeny, pokud se
tedy nekoupí nový volant – a ten se dá sehnat pouze na eBayi. Ralf a Vanilopka
se tudíž vydávají do útrob internetu…
Původní Raubíř Ralf fungoval jako
příjemná nadprůměrná rodinná zábava, dějově nikterak vynalézavá, leč poměrně
nápaditá ve smyslu práce s humorem generovaným prostřednictvím nezměrného
množství odkazů na staré videohry, což uspokojilo svou retro-nostalgií i mnohé odrostlejší
(zejména mužské) diváky a herní fanoušky. Film Raubíř Ralf a internet je ale už jen průměrná rodinná zábava,
protože se po svém předchůdci prakticky pouze opičí (případně i po jiných
animovaných filmech), nic moc nového nepřináší a navíc má ještě o něco slabší a
jednodušší děj. Na děti to bude fungovat i tak, avšak dospělí (a kupodivu i
fanoušci videoher) tentokrát ostrouhají o něco víc.
Svět herních postaviček uvnitř staré videoherny, kde se to nejrůznějšími obživnutými referencemi jen hemží (ale většina z nich byla k vidění už v jedničce),
je totiž po půlhodině opuštěn a nahrazen světem uvnitř internetu, kde se pro
změnu odkazuje na slavné internetové weby a služby. Mimochodem, hned první věta, která ve filmu na téma internetu zazní, je: „Je nový, je jiný, a proto se ho musíme bát.“
Je přitom poměrně bizarní, že Disneymu se zřejmě většinou podařilo nasmlouvat oficiální loga konkrétních firem, ale děj se v nich odehrávat už nesměl, takže ve filmu se sice mihne logo YouTube, nicméně když hrdinové chtějí nahrát video na největší video-server na světě, tak kvůli tomu navštíví fiktivní firmu „BuzzzTube“ (jejíž název zjevně vznikl kombinací stránek YouTube a Buzzfeed. Podobně se tu několikrát objeví budova s logem Google, leč pokaždé když hrdinové potřebují něco vyhledat, používají k tomu výhradně fiktivní vyhledávač „KnowsMore“.
Je přitom poměrně bizarní, že Disneymu se zřejmě většinou podařilo nasmlouvat oficiální loga konkrétních firem, ale děj se v nich odehrávat už nesměl, takže ve filmu se sice mihne logo YouTube, nicméně když hrdinové chtějí nahrát video na největší video-server na světě, tak kvůli tomu navštíví fiktivní firmu „BuzzzTube“ (jejíž název zjevně vznikl kombinací stránek YouTube a Buzzfeed. Podobně se tu několikrát objeví budova s logem Google, leč pokaždé když hrdinové potřebují něco vyhledat, používají k tomu výhradně fiktivní vyhledávač „KnowsMore“.
Zdaleka nejlepší pasáž z celého filmu nastává v okamžiku, kdy se
hrdinové ocitnou na oficiálních stránkách společnosti Disney, kde jsou
konfrontováni s jinými postavičkami od Disneyho a Pixaru či se světem
Marvelu a Star Wars (ale to opravdu jen hodně okrajově). Nejvtipnější jsou v tomto
ohledu s velkým předstihem disneyovské animované princezny, přítomné v
kompletní sestavě od Sněhurky po Vaianu, které si ohromně legračně utahují samy
ze sebe a z různých princeznovských klišé, ale bohužel ve filmu stráví
dohromady sotva čtyři minuty, což je žalostné.
Pokud si ale odmyslíte všechny ty odkazy (které jsou zábavné mnohdy jen
díky tomu, že je dokážete identifikovat, ne že by byly něčím skutečně legrační –
princezny v tomto představují světlou výjimku), tak kupodivu nezbývá
příliš mnoho dalšího humoru, který by obstál sám o sobě. Příběh to ničím
nespasí – jde v něm vyloženě pouze o to, že Ralf a Vanilopka chtějí koupit
ovladač (ale nevědí, že aby si mohli něco koupit, potřebují k tomu peníze)
a pokusí se na jeho zaplacení vydělat natáčením videí, během čehož se Vanilopka
zamiluje do promakané počítačové závodní hry a rozhodne se v ní zůstat,
což otestuje sílu jejího a Ralfova vzájemného přátelství.
Dobře, ve skutečnosti se toho stane o něco víc, ale tu výše zmíněnou
dějovou kostru to ničím neobohatí. Celkově se toho každopádně odehraje překvapivě
málo (přesto má film skoro dvě hodiny), a to, co se v něm děje, je hrozně
málo nápadité a nedostatečně využité (prostředí internetu skýtá nekonečný počet
možností, přesto v něm hrdinové zavítají asi jen na sedm nebo osm lokací).
Na té pasáži s natáčením videí je navíc hrozně rozčilující, že místo toho,
aby Ralf a Vanilopka přišli s nějakým novým originálním nápadem na video,
tak se rozhodnou jen kopírovat nejpopulárnější trendy – což je vyloženě zabiják
tvůrčí kreativity a je s podivem, že animační studio Disneyho kalibru něco
takového podporuje.
Navíc je možné, že svět uvnitř internetu (ztvárněný poměrně vynalézavě) je záměrně zamýšlen jako sociální satira
života na síti, neb celkem zdařile reflektuje chování těch uživatelů, kteří se
snadno nechají nalákat ke klikání na každou blbost a nejvíce je zpravidla pobaví
ty nejprimitivnější pitomosti, přičemž jde ale o satiru velice mělkou a málo
kritickou (i sebevíc dementní video film prohlašuje za ohromnou legraci a třeba
Instagram stylizuje do podoby umělecké galerie), takže ve výsledku skoro není
poznat, že by mělo jít o satiru. Nezbývá než doufat, že teď nepřibude na
YouTube víc dětí, které se budou natáčet při jedení pálivých papriček v domnění,
že tím vydělají balík peněz.
Raubíř Ralf a internet je úplně standardní rodinný animák a zcela
průměrné pokračování, jež využilo silné stránky svého předchůdce a akorát je
zopakovalo, případně variovalo, jen s minimem přidané hodnoty navíc. Chvílemi
se to dokonce blíží ještě podstatně méně povedenému Emoji ve filmu, akorát s tím rozdílem, že Disney si přeci jen
dal mnohem víc záležet na tom, aby byl fikční svět uvnitř internetu soudržnější,
dával větší smysl a řídil se nějakými pravidly. Zároveň je Raubíř Ralf a internet i úspěšnější v dávkování humoru a
emocí, na nápaditost prvního Raubíře
Ralfa nicméně nemá. Avšak nějaký krátký filmeček věnovaný výhradně Disneyho
princeznám, dělajícím si legraci z vlastních stereotypů, by rozhodně na
škodu nebyl.
P.S. Závěrečné titulky skýtají ještě dvě scény navíc.
P.S. Závěrečné titulky skýtají ještě dvě scény navíc.
Žádné komentáře:
Okomentovat