Miles Morales je černošský teenager, syn policisty, co žije ve stejném
městě jako Spider-Man. Jednoho dne Miles získá po kousnutí radioaktivním pavoukem
stejné nadpřirozené schopnosti jako Spider-Man a dokonce se mu podaří slavného
superhrdinu kontaktovat. Během boje proti zákeřnému mafiánovi Kingpinovi pak dojde
k prolnutí několika alternativních vesmírů, kvůli čemuž se na stejném
místě ocitne i několik dalších verzí Spider-Manů z různých jiných
paralelních světů – a všichni budou muset spojit síly proti Kingpinovi a jeho
poskokům.
 |
| Zdroj fotek: falcon.cz |
Komiksy se Spider-Manem prošly za více než padesát let své existence řadou
mutací a variací, přičemž všechny verze této postavy od pavoučí ženy Spider-Gwen
po Spider-Vepře (ano, opravdu existuje i oficiální prasečí verze Spider-Mana jménem
Spider-Ham a není to ta z celovečerních Simpsonů), přítomných ve filmu Spider-Man:
Paralelní světy, mají svůj komiksový předobraz. Snímek je tudíž velkou
poctou jednak Marvel komiksům točícím se kolem super-pavoučí tematiky a zároveň
předchozím filmovým adaptacím se Spider-Manem (zejména trilogii Sama Raimiho z období
2002-2007, dvojici filmů Amazing
Spider-Man režiséra Marca Webba z let 2012 a 2014 a animovanému
seriálu z konce let šedesátých).
Vzhledem k tomu, že jde navíc o film animovaný, tak příliš nepřekvapí,
že jeho animace je komiksově stylizovaná – ale do jaké míry a jakým způsobem je
stylizovaná, to už překvapivé je. Divák si při jeho sledování skutečně připadá
jako v obživlém komiksu (jde o kombinaci 3D a 2D animace zahrnující
komiksovou kresbu inspirovanou všemi možnými styly od japonského anime po
street-art graffiti), jeho postavy vypadají, jako kdyby vypadly přímo z komiksových
políček, sem tam se v obrazu objeví bublina s textem… Vše ale vypadá
moderně, nablýskaně a vizuálně jde o dechberoucí a nádherné dílo, na jehož
mnohé scény se takřka nedá dostatečně vynadívat. Jedinou ne zcela příjemnou zvláštností
(poměrně častou) je akorát záměrná neostrost v některých sekvencích,
evokujících zážitek ze sledování filmu ve 3D bez 3D brýlí (a to jsem viděl 2D
verzi).
I přes zdánlivou složitost je příběh filmu vyprávěn velice srozumitelně a
přehledně, každá postava je alespoň krátce představena, každá událost má své
opodstatnění, film celou dobu odněkud někam směřuje a navíc má i značně svižné
tempo. Spousta scén je dokonce tak našlapaná a hbitá, až je to skoro na škodu,
protože si ani nestihnete pořádně vychutnat všechnu tu obrazovou nádheru v nich
a nápadité vizuální detaily, s nimiž se stovky animátorů patlaly mnoho hodin
(hlavně v závěru ta uspěchanost zamrzí).
O to znatelněji pak navíc vynikne pomalost čistě dialogových sekvencí,
zavánějících mírnou patetičností tradičních žánrových motivů, jako je víra v sebe
sama, posílení rodinných vztahů, nutnost přátelské pospolitosti a vazba žáka s jeho
mistrem. Všechno to ale naštěstí působí přirozeně, vkusně a bez jakéhokoli tlačení
na pilu, dialogy jsou chytré a vtipné, postavy jsou napsány skvěle a nic ve filmu
není vyloženě černobílé (až na Spider-Mana Noir).
Silným pozitivem je i překvapivě svěží a funkční humor, používaný mimo jiné
i k ironizování superhrdinských stereotypů, klišé a vlastní komplikovanosti.
Postavy se neváhají přátelsky popichovat dobře pointovanými narážkami, sem tam
rozesměje i odkaz na současné reálie. Velká porce epické akce i uvědomělého nadhledu
dělá z filmu nehorázně zábavnou jízdu, která do příběhu zanáší
prostřednictvím příběhu hlavního hrdiny a jeho rodinného zázemí i seriózně dramatickou
rovinu – filmu přesto schází osudovost a napětí.
Ačkoli totiž Spider-Man: Paralelní
světy míří hlavně na odrostlejší komiksové fanoušky a je možné, že menší děti
jeho děj nepoberou, tak je přesto pořád nerozhodně na pomezí podívané pro dospělé
a dětského animovaného filmu. Ne že by byl vyloženě infantilní – to není skoro nikdy
(i když Spider-Vepř už je na hraně) – ale hlavně od začátku do konce působí dojmem
pouhého nezávazného blbnutí a vytváří tak dojem, že vlastně o nic nejde a že
hrdinům nic skutečně nebezpečného nehrozí.
Každopádně je i přes tyto drobné výtky snímek Spider-Man: Paralelní světy překvapivě a konzistentně dobrým, skvěle
napsaným, výborně vyprávěným a vizuálně krásným filmem, z něhož budou
zejména komiksoví fanoušci blahem bez sebe, a pravděpodobně nejen oni.
P.S. Na český dabing obvykle nadávám, ale tentokrát se doopravdy povedl. A
po skončení závěrečných titulků následuje ještě jedna vtipná scénka.
Žádné komentáře:
Okomentovat