Observační dokument režiséra, scenáristy a producenta Tomáše Bojara (Česká RAPublika, FC Roma) se natáčel v redakcích České televize a Hospodářských
novin (a také trošku na Pražském hradě) během jednoho dne v březnu roku
2017, kdy měl prezident Miloš Zeman slavnostně oznámit svým příznivcům a
podporovatelům, zda bude či nebude znovu kandidovat do funkce. Celá akce byla
pouze pro zvané a bez účasti médií a výsledek Zemanova rozhodnutí měl být
novinářům oficiálně oznámen o den později – prestižní zpravodajství ale
potřebovaly mít tuhle mimořádnou zprávu pochopitelně co nejdřív, a tak započal informační
závod.
 |
| © Cinema Arsenal |
Podobnou metodu nekomentovaného vhledu si Tomáš Bojar vyzkoušel už dříve,
když třeba v dokumentu Dva nula
rozmístil spolu s dokumentaristou Pavlem Abrahámem kamery po fotbalovém
stadionu a z reakcí diváků během jednoho konkrétního zápasu sestříhal výpověď
o stavu českého fotbalu a fotbalového fandění. V dokumentu Mimořádná zpráva zas podobným způsobem pozoruje
lidi při jejich běžné práci v newsroomu, přičemž i díky vhodně zvolenému specifickému
dni a pozoruhodné události, která mezi zaměstnanci obou médií způsobí vzrušený
nervózní rozruch, je to o dost menší nuda než sledovat chování diváků
fotbalového zápasu.
Film tudíž zprostředkovává možnost nahlédnout pod pokličku toho, jak vypadá
relativně standardní pracovní den v Hospodářských novinách a ve
zpravodajské sekci České televize, jak to tam obvykle funguje a jací lidé tam
pracují a jak spolu mluví (přičemž jejich jména a zaměstnanecké funkce se
bohužel dozvíte až úplně na konci). Úsměvná exkurze po obou lokacích zachycuje
rozdíly v pracovních postupech tištěného a televizního média i pracovní náplň
českých žurnalistů, pohybujících se ve stresujícím prostředí, kde se výrazně
hraje o čas, ale které zároveň nepůsobí nijak akčně nebo chaoticky, nýbrž jako
pečlivě kontrolované pracoviště sehraného profesionálního týmu, který i zcela
mimořádné nepředvídatelné situace zvládá se stoickým klidem.
Lehkým humorem prodchnuté svědectví o nelehké práci novinářů (od legračních
hovorů o oblíbeném ovocném sirupu po takřka špionážní nahánění zvaných účastníků
Zemanova projevu, kteří by teoreticky byli schopni a ochotni pronést na Pražský
hrad skrytou kameru), zároveň vypovídá i ledacos o poťouchlosti pana prezidenta
a prostřednictvím komunikace mezi redaktory i o lidovém ironizování českého
politického bizáru. To ale rozhodně nepředstavuje nic objevného pro diváky,
kteří se vyznají v českém společensky-politickém kontextu – a naopak kdo
se nevyzná, ten se bude ve filmu jen horkotěžko orientovat. Úroveň zajímavosti
se pochopitelně snižuje, pokud jste zvyklí v podobném prostředí pracovat,
a tím pádem víte sami moc dobře, jak to v něm chodí. Ale pokud to nevíte,
tak snímek Mimořádná zpráva plní
funkci náhledu do tohoto mikrosvěta poměrně slušně.
Žádné komentáře:
Okomentovat