Boxerské drama Creed II nejenže příběhově
navazuje na předchozí film Creed, v němž
vysloužilý boxer a trenér Rocky Balboa (Sylvester Stallone) začal trénovat
nadějného a odhodlaného Adonise (Michael B. Jordan), syna svého dávného přítele
Apolla Creeda, ale přímo odkazuje i na dění ve filmu Rocky IV, ve kterém Apolla Creeda zabil v ringu sovětský boxer
Ivan Drago (Dolph Lundgren). Ve jménu osobní msty a národní hrdosti pak Rocky Ivana
slavně porazil v následném zápasu o titul mistra světa v těžké váze.
Film Creed II začíná ve chvíli,
kdy se Adonis stává šampionem a žádá o ruku svou partnerku Biancu (Tessa
Thompson), když v tom se po mnoha letech vrací na scénu Ivan Drago (opět
Lundgren) i se svým obrovitým synem Viktorem (Florian Munteanu), který Adonise
vyzve na souboj o titul. Adonis po chvíli váhání (přeci jen proti němu stojí
syn muže, který zabil jeho otce) výzvu přijme, ale Rocky si minulost do života
vpustit nehodlá a odmítá Adonise trénovat…
Creed II tím pádem hodně spoléhá na fanouškovskou
nostalgii, a to nejen prostřednictvím setkání Rockyho s jeho největším nepřítelem,
ale i ve scénách, kdy Rocky navštěvuje hrob své ženy, když kamera v jeho bytě
zabere akvárium se želvami, nebo když zazní povědomý hudební motiv s fanfárami.
A daří se mu to, leč jedna věc mu přesto chybí – kontext doby, v níž vznikl
Rocky IV. V roce 1985 stále ještě
probíhala za neutuchající animozity USA a Sovětského svazu Studená válka, což
Rocky IV reflektoval i v boxerském
ringu, v němž úspěšný self-made man Rocky Balboa reprezentoval Spojené
státy, zatímco v bolševických střediscích trénovaný stroj Ivan Drago zastupoval
Sovětský svaz. Jejich střet pak nebyl jen napínavým a emocemi nabitým vyvrcholením
filmu, ale i politickým odrazem tehdejšího soupeření obou zemí, přetvořeným v souboj
dobra a zla.
Ivana Draga a jeho syna filmaři tudíž vytáhli na světlo světa pravděpodobně
proto, že to byla ta nejlepší možná cesta, kterou se mohl příběh mladého
Adonise ubírat – vystavit ho (a Rockyho též) už dávno pohřbenému traumatu
z minulosti a zavléct jej do stejné pozice, v níž se před více než
třiceti lety ocitl jak Apollo Creed, tak sám Rocky. Adonis tentokrát ale brání
jen svou čest a čest svého otce, případně se snaží obhájit titul a zabránit
tomu, aby připadl nějakému doposud neznámému ruskému kolohnátovi, ale jeho
výhra či prohra už s sebou nenese tak znatelný politický význam jako
kdysi. Místo toho se tvůrci dost prvoplánově opírají o rodinné zázemí obou
boxerů, kdy Viktor Drago, trénovaný v ulicích chladného a nenávistného
prostředí svým zahořklým otcem, vytváří kontrast k americky šťastné
rodince Adonise, který se spolu s úspěšnou partnerkou těší v teple láskyplného
domova na narození potomka.
Z předchozího odstavce pak jasně vyplývá, že Creed II je pochopitelně nasáklý americkým patosem a hromadou obvyklých
klišé, která se mohou leckomu snadno zprotivit (a když Adonis nastupuje do
ringu v doprovodu své zpívající snoubenky, je to vskutku zatěžkávací
zkouška). I tak je ale výsledný dojem z něj velice podobný dojmu z prvního
Creeda, přestože došlo ke změně
režiséra a na scénáři se tentokrát podílel přímo Sylvester Stallone. Pořád jde totiž
o značně civilní a fyzický film, stavící do popředí především příběh,
ozkoušené mnohorozměrné postavy a vztahy mezi nimi, dobře znějící dialogy,
napínavé sekvence boxerských zápasů a také skvělé herecké výkony zejména Sylvestera
Stalloneho a Michaela B. Jordana. Stallone byl ostatně za svůj výkon ve filmu Creed dokonce nominován na Oscara a tady
je přinejmenším stejně dobrý.
Creed II je díky tomu stejně působivým boxerským dramatem,
jako byl první Creed, a je tudíž i důstojným
pokračovatelem série s Rockym Balboou, a ačkoli by mu víc slušel nějaký
méně šablonovitý a klišovitý děj, tak vzkříšené vzpomínky na Rockyho souboj se
sovětskou mocí dokáží i tak zarezonovat na správných místech. Takový hukot jako
Warrior nebo Million Dollar Baby to vážně není, ale na dobrý film to stačí
bohatě.
Žádné komentáře:
Okomentovat