Mars – Recenze – 10%

Česká komedie Mars se odehrává v budoucnosti, kdy lety na rudou planetu přestaly lidstvo zajímat, a tudíž k žádné její kolonizaci nikdy nedošlo. Přesto se na ni po několika letech vydává česká expedice, jejíž šestičlennou posádku tvoří vedoucí výpravy (zajišťující ubytování v malé stanici, kterou na Marsu kdysi postavil jeho otec), kapitán vesmírné lodi (vyžadující po všech ostatních, aby hovořili anglicky), přihlouplá youtuberka/videobloggerka (která si z nějakého důvodu myslí, že není na Marsu, ale v nějaké reality show se skrytou kamerou), slovenská psycholožka a dvojice snoubenců ve středních letech (ženich-miliardář celou misi financuje, protože jeho budoucí žena si přála mít svatbu v Marseille a on jí špatně rozuměl).

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Za vznikem filmu stojí především Benjamin Tuček (mimo jiné režisér snímku Děvčátko, řady dokumentů a televizních projektů a též spolu-scenárista filmů Mistři, Protektor a Polski film), který Mars režíroval. Scénář pak napsal spolu s režisérkou, scenáristkou a herečkou Terezou Nvotovou (Špína, Mečiar), která ve filmu dokonce i hraje zmíněnou psycholožku. Film, jenž zřejmě vznikal se záměrem natočit komedii o Češích na Marsu, která by si utahovala ze sci-fi filmů a stavěla na hlavu různá vesmírná klišé, je zároveň historicky prvním filmem natáčeným v americkém simulátoru „Mars Desert Research Station“ v poušti v Utahu, ale to je tak to jediné, co je na něm zajímavé a za co jej lze pochválit.

Výsledkem je totiž bohužel zmatený, špatně vyprávěný a neuvěřitelně nekonzistentní blábol, v jehož rozpadlém dějovém torzu se nedá ani základně zorientovat, pokud se tedy o nějakém ději vůbec dá mluvit. Z filmu jde jasně vycítit jeden pozoruhodný nápad (založený na skeptickém rozporování toho, zdali se hrdinové snímku skutečně nachází na Marsu), nicméně jeho realizace je po všech stránkách od režie a hereckých výkonů až po katastrofální střih a dialogy nepodařená tak epickým způsobem, že to dělá z Marsu prakticky nekoukatelnou zrůdnost, akceptovatelnou pouze coby čirý nonsens s bizarními pokusy o absurdní humor na hraně trapné primitivnosti a bezradné tvůrčí improvizace.

Přitom asi jen pět gagů v celém filmu je relativně slušných a veškerý zbytek vtipů se míjí účinkem natolik, že mnohdy ani není zřejmé, v čem měla spočívat jejich pointa. Dost humoru se film snaží dojit z gramaticky chybné anglické mluvy postav a z jejich mizerné výslovnosti (což se týká asi třetiny dialogů), ale tuto snahu omezuje jen na mnohokrát obehrané dvojsmysly („Your eyes September!“) a trpí u toho mylnou představou, že Češi hovořící velmi špatně anglicky budou legrační sami o sobě. Mnohé technické nedostatky (veskrze žalostná řemeslná stránka filmu, i přes natáčení v atraktivním prostředí zjevná lacinost, hercům je mnohdy špatně rozumět, zvlášť se skafandry přes hlavu) pak vyvolávají dojem sebeparodie, ale málokdy to vypadá, že by šlo o záměr.

Vyloženě jako pěst na oko působí v tomto ohledu například otravná a mimořádně nevtipná postava humanoidního androida, který dělá hrdinům ve stísněné stanici na Marsu společnost. Toho androida hraje Ondřej Doule, který není herec, nýbrž český vědec a vesmírný architekt, který natáčení v autentickém simulátoru, v němž předtím sám podstoupil regulérní misi, filmařům doporučil a pomáhal organizovat. Jelikož hraje de facto robota s kamenným obličejem a mechanickým vyjadřováním, tak by jeho poněkud tuhý projev nemusel být příliš na škodu – ale je hodně na škodu, když dotyčný navíc zastává ve filmu roli vypravěče, ke všemu ještě kovbojsky/indiánsky stylizovaného (před příletem české expedice strávil na Marsu pětadvacet let o samotě a četl si jeden kovbojský komiks pořád dokola). Ve filmu je tenhle westernový motiv zřejmě jen proto, že si tvůrci při cestě na americké natáčecí lokace připadali jako kolonizátoři divokého západu a chtěli v něm mít tuhle rovinu zachycenou ve vztahu s kolonizováním Marsu.

Vztahy mezi postavami a jejich vzájemná interakce jsou jak z jiného vesmíru, děj prakticky absentuje a hrdinové se tudíž potácejí od jednoho absurdního výjevu k druhému, přičemž mezi jednotlivými scénami často neexistuje spojitost, postavy nereagují na dění kolem sebe, případně se chovají jako hloupí idioti a ignoranti a výkony jejich představitelů většinou variují mezi různými úrovněmi komediální křeče. Kromě toho se někteří herci (kromě těch již zmíněných ještě Jiří Havelka, Tomáš Jeřábek, Halka Třešňáková, Petra Nesvačilová a Petr Prokop) místy snaží imitovat chůzi na povrchu Marsu v nižší gravitaci, ale jiní na to zcela rezignují a pohybují se standardně.

Nejen kvůli tomu se divák mnohdy ztrácí v tom, jestli se tedy film opravdu odehrává na Marsu, nebo ne (všichni hrdinové veškeré nekonzistence zcela ignorují), jestli ten android je skutečně android nebo člověk (nikoho nenapadne to důkladněji zkoumat) a jestli tedy na Marsu nejsou, tak kdo a proč to na ně narafičil (zvlášť když jsou všichni kromě té bloggerky přesvědčeni, že na tom Marsu skutečně jsou). Závěrečný zvrat jednoznačně potvrzuje jednu z těch dvou variant, ale protože film se kromě konstatování „tahle varianta je správně“ už žádnými dalšími informacemi nezabývá a nikdo z hrdinů se po nich nepídí, tak je to nakonec zameteno pod koberec. Spoilery pro zájemce jsou dole pod recenzí.

Těžko říct, jak přesně komedie Mars vznikala, jestli se scénář náhodou nepsal až v průběhu natáčení a co všechno se vypustilo nebo změnilo při střihu. Každopádně jde ale o nesmyslný, nekoherentní, nezábavný a skrz naskrz špatně realizovaný škvár, u nějž ani není jasné, v jaké realitě se odehrává, natož aby se choval podle jejích pravidel.

SPOILER – SPOILER – SPOILER – SPOILER – SPOILER – SPOILER – SPOILER!!!

V cca polovině filmu dojde ke scéně, kdy se venku ztratí jedna z postav a po několika hodinách, kdy jí měl už dávno dojít vzduch a všichni ji už stihli oplakat, se najednou objeví živá a zdravá. Na dotazy ostatních, jak se jí podařilo přežít, odpoví: „Prostě jsem zadržela dech.“ Nikdo to nijak nerozporuje a dál už o celém incidentu nepadne ani zmínka.

Postava Terezy Nvotové se pak ke konci filmu chce zabít, a tak si venku sundá helmu. Náhodou tím zjistí, že může normálně dýchat, z čehož vyplývá, že na Marsu nejsou. Nikdo z toho ale nevyvodí žádné důsledky, proběhne svatba, jedna z postav si zapálí cigaretu (taky venku) a po chvíli film končí, aniž by se cokoli vysvětlilo.

Takže není jasné, kdo a proč za to může, že na tom Marsu nejsou, proč si pět ze šesti členů expedice myslelo, že na Marsu jsou, a proč se nijak neprojevili, když se dozvěděli pravdu. Při přemýšlení nad tím, komu ten miliardář zaplatil a kam ty peníze šly, jestli museli hrdinové projít před cestou nějakým náročným tréninkem pro astronauty, jestli ten android byl opravdu android, proč někteří hrdinové imitovali chůzi v nižší gravitaci a jestli to celé nemá nějakou další meta-úroveň, mám pocit, že na to vynakládám větší myšlenkové úsilí, než vynaložili tvůrci na celý film.