Miss Hanoi – Recenze – 40%

Odsouzený mladík, který ve městě Varnsdorf před čtyřmi lety zabil vietnamskou Miss severní Čechy, je krátce po svém propuštění nalezen zavražděný v nedalekém lese. Vyšetřování se ujímá zkušený, ale také zapšklý, cynický, nihilistický a poněkud rasistický kriminalista (David Novotný), jemuž vůbec nevoní případ opřený o vietnamskou komunitu, tím spíš, že má na něm spolupracovat s novopečenou, leč ambiciózní a schopnou vietnamskou policistkou, hlavní hrdinkou filmu (Ha Thann Špetlíková, kterou mohou znát televizní diváci z Ordinace v růžové zahradě, a pro niž je česká krimi Miss Hanoi její první filmovou rolí).

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Základem snímku je kromě kriminální zápletky o pátrání po „vrahovi vraha“ i příběhové klišé o nedobrovolném soužití dvou etnicky i povahově rozdílných policajtů, kteří k sobě chovají od začátku silné antipatie, ale nakonec se naučí vzájemně se respektovat. Zároveň se film zjevně snaží narušovat stereotypní představy, které mají Češi o Vietnamcích, čehož se pokouší docílit nejen skrze vedlejší postavu vietnamského podnikatele, jenž podporuje drobné obchodníky a staví školy, ale hlavně skrze postavu emancipované hlavní hrdinky, která se touží zavděčit své pochybovačné matce a bojuje s tím, že hlavními podezřelými jsou de facto jejich rodinní přátelé, kteří jim dotují bydlení, a s jejichž synem kdysi sama chodila.

Film přitom chce působit špinavě realistickým dojmem a čerpá z autentických prostředí, v nichž se však ty stereotypy, které se snaží celkem dovedně potírat, běžně vyskytují – včetně prodavaček ve večerkách, hovořících špatně česky – a ledacos přiživují i okatě jedovaté rasistické průpovídky Novotného vyšetřovatele, házejícího všechny Vietnamce do jednoho pytle včetně všech možných předsudků, které o nich kolují (a hlavní hrdinka se shodou okolností zná s každým Vietnamcem, o němž padne slovo). Náhled do vietnamské komunity, který film zprostředkovává, je navíc poměrně mělký a nenabízí nic víc než pozorovatelské záběry několika málo tradic a zmínku o důležitosti hrdosti a cti, kdy pro Vietnamce je nejdůležitější neztratit tvář (avšak film to prezentuje tak, že aby si tu tvář zachoval, tak je kvůli tomu ochoten napáchat ledajaké zvěrstvo, což není úplně lichotivé vyznění).

Kriminální rovina snímku je pak pouze standardně průměrná a kromě toho je bohužel vyprávěná dost nepřehledně a klopýtavě. Už na začátku filmu, když je v lese náhodou nalezena mrtvola, je tento záběr natočen extrémně laicky, až směšně, a zcela tím ztrácí potenciál na diváka nějak zapůsobit. Na tělo přitom vůbec není vidět, a to ani, když se pak kolem něj začnou shlukovat policisté, takže není zřejmé, o koho jde (a ani to dlouho nikdo neřekne), a tudíž je nutné si tuhle informaci poskládat z toho, co padne na adresu zavražděného až později v průběhu snímku (každopádně vy už to víte, protože jsem to propíchl v prvním odstavci). Stejně tak není od začátku jasné, kdo je s kým jak příbuzensky či přátelsky spřízněn, ale v tom se naštěstí dá vyznat lépe a rychleji než v různých vedlejších postavách, které mnohdy nemají žádnou expozici (takže občas někdo vysloví příjmení, které si nespojíte s konkrétní osobou).

Rozuzlení ohledně vrahovy totožnosti pak proběhne ve stylu „vrahem je zahradník“ – zkrátka to padne na zcela okrajovou postavu, jejíž motivace je odbytá jednou větou – a ještě je završeno zvratem s moralistickou pointou, který z filmu čpí na sto honů dopředu mimo jiné i proto, že všichni potenciální podezřelí se chovají až moc podezřele, zcela odmítají spolupracovat a zjevně něco tají. A leckteré stopy vedoucí k pachateli působí navíc dost zmateně. Co měl tedy hrdinčin bývalý přítel s rukama a proč o tom mlžil? Komu patřil ten ukradený notebook, byla jeho krádež jen náhoda, a kdo byl autorem těch videí, která se v něm našla? Natočila obě videa stejná osoba?

Za zmínku stojí vizuálně konzistentní podoba filmu, počínaje spíš lacinějším obrazem malujícím všechno do špinavě zelenošedého odstínu a konče výraznou kamerou opájející se nuzným prostředím zaneřáděných bočních ulic s hernami a večerkami a dělající z pražské Tržnice SAPA (kde se nicméně odehrává jen pár minut filmu) působivě spletité mraveniště, jehož vstupní brána funguje jako průchod do jiného světa (což je do značné míry pravda i ve skutečnosti). Herecké výkony jsou značně nevyrovnané, avšak alespoň dvojice hlavních protagonistů hraje velmi obstojně. Snaživá Ha Thann Špetlíková dokáže být velmi přirozená a je Davidovi Novotnému důstojnou spoluhráčkou – i proto, že její kolega je nucen pronášet mnohem křečovitější věty a nemá tolik prostoru, aby se na jeho postavě projevil nějaký vývoj (takže to na konci nevypadá, že by se kdovíjak polepšil a přestal být rasista).

Režisér filmu, Zdeněk Viktora, který před čtyřmi lety celovečerně debutoval snímkem Raluca, napsal scénáře k několika epizodám různých televizních seriálů od Letiště po Modrý kód a na scénáři k Miss Hanoi spolupracoval s o něco méně zkušenými kolegy Adélou Kabelkovou a Markem Grajciarem, rozhodně dokáže do jisté míry pracovat s atmosférou konkrétních lokací a s estetikou interiérů i exteriérů, avšak jinak režíruje nemastně a neslaně, byť řemeslně velmi slušně. Značné limity ve vyprávění a budování příběhu každopádně ale má, ty byly ostatně znát i v Raluce (kde měl David Novotný vedlejší roli).

Miss Hanoi je vystavěná na žánrové šabloně, kterou ale i přes její relativní obyčejnost nenaplňuje příliš dovedně (až na charaktery hlavní hrdinky a jejího zatvrzelého kolegy), a spíš než tuctovým a neuspokojivě vyprávěným kriminálním případem dokáže zaujmout netradičním zázemím Vietnamců žijících v Čechách a snahou vyvracet s nimi spjaté předsudky. Komu se nicméně má Miss Hanoi šanci zavděčit hodně, jsou diváci českých televizních krimi typu Kriminálka Anděl či Policie Modrava.