Odsouzený mladík, který ve městě Varnsdorf před čtyřmi lety zabil
vietnamskou Miss severní Čechy, je krátce po svém propuštění nalezen zavražděný
v nedalekém lese. Vyšetřování se ujímá zkušený, ale také zapšklý, cynický,
nihilistický a poněkud rasistický kriminalista (David Novotný), jemuž vůbec nevoní
případ opřený o vietnamskou komunitu, tím spíš, že má na něm spolupracovat s
novopečenou, leč ambiciózní a schopnou vietnamskou policistkou, hlavní hrdinkou
filmu (Ha Thann Špetlíková, kterou mohou znát televizní diváci z Ordinace v růžové zahradě, a pro niž
je česká krimi Miss Hanoi její první
filmovou rolí).
Základem snímku je kromě kriminální zápletky o pátrání po „vrahovi vraha“ i
příběhové klišé o nedobrovolném soužití dvou etnicky i povahově rozdílných policajtů,
kteří k sobě chovají od začátku silné antipatie, ale nakonec se naučí
vzájemně se respektovat. Zároveň se film zjevně snaží narušovat stereotypní
představy, které mají Češi o Vietnamcích, čehož se pokouší docílit nejen skrze vedlejší
postavu vietnamského podnikatele, jenž podporuje drobné obchodníky a staví
školy, ale hlavně skrze postavu emancipované hlavní hrdinky, která se touží
zavděčit své pochybovačné matce a bojuje s tím, že hlavními podezřelými jsou
de facto jejich rodinní přátelé, kteří jim dotují bydlení, a s jejichž synem
kdysi sama chodila.
Film přitom chce působit špinavě realistickým dojmem a čerpá z autentických
prostředí, v nichž se však ty stereotypy, které se snaží celkem dovedně
potírat, běžně vyskytují – včetně prodavaček ve večerkách, hovořících špatně
česky – a ledacos přiživují i okatě jedovaté rasistické průpovídky Novotného
vyšetřovatele, házejícího všechny Vietnamce do jednoho pytle včetně všech
možných předsudků, které o nich kolují (a hlavní hrdinka se shodou okolností
zná s každým Vietnamcem, o němž padne slovo). Náhled do vietnamské
komunity, který film zprostředkovává, je navíc poměrně mělký a nenabízí nic víc
než pozorovatelské záběry několika málo tradic a zmínku o důležitosti hrdosti a
cti, kdy pro Vietnamce je nejdůležitější neztratit tvář (avšak film to
prezentuje tak, že aby si tu tvář zachoval, tak je kvůli tomu ochoten napáchat
ledajaké zvěrstvo, což není úplně lichotivé vyznění).
Kriminální rovina snímku je pak pouze standardně průměrná a kromě toho je bohužel
vyprávěná dost nepřehledně a klopýtavě. Už na začátku filmu, když je v lese
náhodou nalezena mrtvola, je tento záběr natočen extrémně laicky, až směšně, a
zcela tím ztrácí potenciál na diváka nějak zapůsobit. Na tělo přitom vůbec není
vidět, a to ani, když se pak kolem něj začnou shlukovat policisté, takže není
zřejmé, o koho jde (a ani to dlouho nikdo neřekne), a tudíž je nutné si tuhle
informaci poskládat z toho, co padne na adresu zavražděného až později v průběhu
snímku (každopádně vy už to víte, protože jsem to propíchl v prvním odstavci).
Stejně tak není od začátku jasné, kdo je s kým jak příbuzensky či
přátelsky spřízněn, ale v tom se naštěstí dá vyznat lépe a rychleji než v různých
vedlejších postavách, které mnohdy nemají žádnou expozici (takže občas někdo
vysloví příjmení, které si nespojíte s konkrétní osobou).
Rozuzlení ohledně vrahovy totožnosti pak proběhne ve stylu „vrahem je
zahradník“ – zkrátka to padne na zcela okrajovou postavu, jejíž motivace je odbytá
jednou větou – a ještě je završeno zvratem s moralistickou pointou, který z filmu
čpí na sto honů dopředu mimo jiné i proto, že všichni potenciální
podezřelí se chovají až moc podezřele, zcela odmítají spolupracovat a zjevně
něco tají. A leckteré stopy vedoucí k pachateli působí navíc dost zmateně.
Co měl tedy hrdinčin bývalý přítel s rukama a proč o tom mlžil? Komu
patřil ten ukradený notebook, byla jeho krádež jen náhoda, a kdo byl autorem
těch videí, která se v něm našla? Natočila obě videa stejná osoba?
Za zmínku stojí vizuálně konzistentní podoba filmu, počínaje spíš lacinějším
obrazem malujícím všechno do špinavě zelenošedého odstínu a konče výraznou kamerou
opájející se nuzným prostředím zaneřáděných bočních ulic s hernami a
večerkami a dělající z pražské Tržnice SAPA (kde se nicméně odehrává jen
pár minut filmu) působivě spletité mraveniště, jehož vstupní brána funguje jako
průchod do jiného světa (což je do značné míry pravda i ve skutečnosti). Herecké
výkony jsou značně nevyrovnané, avšak alespoň dvojice hlavních protagonistů hraje
velmi obstojně. Snaživá Ha Thann Špetlíková dokáže být velmi přirozená a je
Davidovi Novotnému důstojnou spoluhráčkou – i proto, že její kolega je nucen
pronášet mnohem křečovitější věty a nemá tolik prostoru, aby se na jeho postavě
projevil nějaký vývoj (takže to na konci nevypadá, že by se kdovíjak polepšil a
přestal být rasista).
Režisér filmu, Zdeněk Viktora, který před čtyřmi lety celovečerně debutoval
snímkem Raluca, napsal scénáře k
několika epizodám různých televizních seriálů od Letiště po Modrý kód a na
scénáři k Miss Hanoi spolupracoval
s o něco méně zkušenými kolegy Adélou Kabelkovou a Markem Grajciarem,
rozhodně dokáže do jisté míry pracovat s atmosférou konkrétních lokací a s
estetikou interiérů i exteriérů, avšak jinak režíruje nemastně a neslaně, byť
řemeslně velmi slušně. Značné limity ve vyprávění a budování příběhu každopádně
ale má, ty byly ostatně znát i v Raluce
(kde měl David Novotný vedlejší roli).
Miss Hanoi je vystavěná na žánrové šabloně, kterou ale i
přes její relativní obyčejnost nenaplňuje příliš dovedně (až na charaktery hlavní
hrdinky a jejího zatvrzelého kolegy), a spíš než tuctovým a neuspokojivě
vyprávěným kriminálním případem dokáže zaujmout netradičním zázemím Vietnamců
žijících v Čechách a snahou vyvracet s nimi spjaté předsudky. Komu se
nicméně má Miss Hanoi šanci zavděčit hodně, jsou diváci českých televizních krimi
typu Kriminálka Anděl či Policie Modrava.
Žádné komentáře:
Okomentovat