Naposledy byl mravenčí superhrdina Ant-Man k vidění ve filmu Captain America: Občanská válka, nicméně
v Avengers: Infinity War se už
neobjevil – a snímek Ant-Man a Wasp,
pokračování prvního Ant-Mana
z roku 2015, vysvětluje proč. Hlavní hrdina Scott (Paul Rudd) je totiž už
téměř dva roky pod policejním dohledem v nuceném domácím vězení a zbývá mu
už jen pár dnů, když se mu zničehonic jedné noci zjeví ve snu Janet Van Dyne
(Michelle Pfeiffer), manželka jeho mentora a bývalého Ant-Mana Dr. Hanka Pyma
(Michael Douglas), která se před lety obětovala pro záchranu tisíců lidí a
kvůli zneškodnění raketového útoku se zmenšila tak moc, že hrozbu sice
odvrátila, ale nadobro zmizela ve světě kvantových částic. To svede Scotta a Hanka
spolu s jeho dcerou Hope (Evangeline Lilly) znovu dohromady – společnými
silami by totiž mohli Hankovu ženu a Hopeinu matku z kvantové říše
vysvobodit.
 |
| Zdroj fotek: falcon.cz |
Je nutno říct, že scenáristé si s příběhem filmu Ant-Man a Wasp příliš nevyhráli. Zejména oproti obsahově
natřískaným posledním Avengers (ale i
oproti většině jiných marvelovek) je děj tentokrát velice jednoduchý a založený
výhradně jen na tom, jestli se hrdinům podaří Janet lokalizovat (pokud tedy
skutečně pořád žije) a zvětšit na normální velikost, a film s celovečerní
délkou se z toho podařilo uplést jen díky tomu, že se je vedlejší postavy
záporáků soustavně snaží obrat o laboratoř, ve které se tu lokalizaci pokoušejí
provést. Konkrétně se jedná o protřelého mafiánského obchodníka (Walton Goggins)
a ženu jménem Ghost (Hannah John-Kamen), obdarovanou proti své vůli nadlidskou
schopností udělat se nehmotnou a procházet pevnými objekty.
Děj každopádně ale není to hlavní, tím hlavním je totiž humor. Série Ant-Man je zdaleka nejkomediálnější ze
všech marvelovek, což film Ant-Man a Wasp
dokazuje ve vrchovaté míře – je přeplněný hláškami a nápaditými vizuálními gagy
(především zmenšování a zvětšování nejrůznějších předmětů), jejichž jediným
účelem je rozesmát. Ne vždy však tahle snaha dopadá na úrodnou půdu, protože
Paul Rudd se trefuje do černého zhruba jen v polovině případů a Michael
Douglas s Evangeline Lilly nejsou dokonce vtipní skoro vůbec. V tomto
ohledu je naopak velmi vděčná postava Scottova kamaráda a kolegy (Michael Peña),
který komediálně strká do kapsy úplně všechny.
Důraz na komediální rovinu a množství humorných dialogů má za následek i
to, že ve filmu není příliš mnoho akčních scén, tak patnáct až dvacet minut
celkem. Akce je rozhodně dobře natočená a nápaditá, ale nijak zvlášť výrazná a
o dost větší požitek po trikové stránce plyne spíš z flashbackových scén,
v nichž jsou digitálně omlazeni nejen Michelle Pfeiffer a Michael Douglas,
ale třeba i Laurence Fishburne ve vedlejší roličce Hankova bývalého
spolupracovníka. Dramatická rovina je veskrze předvídatelná a nepříliš napínavá
a mnohdy i nedostatečně využitá – třeba scéna, v níž Scottova dcera poprvé
odhalí tajnou identitu svého otce, jen nevzrušivě prošumí.
Na Ant-Mana a Wasp se hrozně
dobře kouká, protože to je nadprůměrně režírovaná i zahraná vtipná zábava,
která nikdy není hloupá (akorát vědci mezi vámi by se mohli cítit pohoršeni
neustálým znásilňováním kvantové fyziky), ale nelze zastřít, že je to trochu
generická zábava na autopilota, která se snaží hlavně si nezadat a být co
nejvíc nenáročná a splachovací. Z dramatického hlediska je z celého filmu
nejosudovější a nejsilnější až dodatečná scéna při závěrečných titulcích, na
kterou si ale určitě počkejte.
Žádné komentáře:
Okomentovat