Uprchlickou krizi reflektuje světová kinematografie už nějakou dobu -
festivaloví diváci si jistě vzpomenou třeba na oceňovaný italský dokument Fuocoammare (Požár na moři), na finské
komediální drama Druhá strana naděje
či na vítězný film z Cannes Dheepan.
V českém filmu se toto téma projevilo naposledy ve snímku Do větru. A nyní přichází do kin
maďarský příspěvek, který uprchlický motiv ozvláštnil prvkem sci-fi – jeho
hlavní hrdina, syrský uprchlík Aryan, je totiž během pokusu o překročení
maďarské hranice postřelen policejní kulkou a po svém přesunu na ošetřovnu pro
běžence zjistí, že tím získal schopnost levitace.
Ano, Měsíc Jupitera je film o
uprchlíkovi, který umí létat. Toho se rozhodne využít lstivý doktor Gabor,
který Aryana vezme pod svá ochranná křídla a tajně ho propašuje do města s plánem
vydělat na jeho neuvěřitelné dovednosti peníze. V patách jim je ovšem
policejní detektiv, který je odhodlán Aryana dopadnout a vyhostit.
 |
| Zdroj fotek: aerofilms.cz |
Maďarská kinematografie je na vzestupu už delší dobu, přibližně od Revizorů a Taxidermie, teprve v posledních letech však udělala opravdu obrovský
skok kupředu – holokaustové drama Saulův syn vyhrálo Oscara, jemně romantické drama O těle a duši zazářilo na festivalu v Berlíně, Rodinné štěstí zas obdrželo cenu
v Karlových Varech. Každopádně pokud by stále někdo chtěl ohrnovat nos nad
filmy z východní Evropy, tak v případě Maďarska si svůj postoj nemá šanci
obhájit a u Měsíce Jupitera ani nemá pořádně
důvod – z audiovizuálního hlediska totiž z jeho sledování získá podobný
požitek jako ze sledování amerického sci-fi filmu se středním rozpočtem,
jen se v něm prostě nemluví anglicky.
Kdokoli film srovnává s americkou produkcí, zmiňuje obvykle Potomky lidí či Vyvoleného, přisadit si ale lze i kriminální filmy ze 70. let (třeba
Francouzskou spojku), z moderních
snímků zas Kroniku nebo dokonce Inception (zejména co do scén
odehrávajících se ve stavu beztíže). Po technické stránce je Měsíc Jupitera na evropské poměry zcela
výjimečný a výborně řemeslně zpracovaný, zároveň si ale i přes množství
zahraničních a především hollywoodských vzorů zachoval maďarské vzezření a
osobitou estetiku. Naprosto bravurní je opojná kamera, vyžívající se v dlouhých
nepřerušovaných záběrech a krkolomných trajektoriích, a neméně působivá je i hudba.
Hned úvodní scéna nočního zátahu na uprchlíky je dokonale vtahující a nechává
vyniknout režijní schopnosti režiséra Kornéla Mundruczóa, tvůrce filmů Bílý Bůh a Projekt Frankenstein. Dokonalé jsou i akční pasáže, povětšinou útěkové,
nicméně dojde i na jednu skvělou automobilovou honičku. Celkový příběh však
působí poněkud mělce a repetitivně – hrdinové pokaždé utečou před svým
pronásledovatelem, a jakmile je dotyčný opět dožene, utečou mu někam dál a to
samé pořád dokola, v podstatě až do konce, což se po čase přeci jen přejí.
Vedlejší linie odkrývající Gaborovy motivace a jeho osobní a vztahové problémy
to příliš nevytrhne.
Děj pak narušuje i řada nedomyšlených zvratů, uprchlické téma obohacené o společensko-sociální
komentář a sci-fi nadstavbu je zas ředěno nadbytečnými náboženskými analogiemi
a křesťanskou symbolikou. Námět o létajícím imigrantovi je přitom sám o sobě
nadmíru nosný a atraktivní, bohužel se ho ale nepodařilo rozpracovat do
spletitějšího a zajímavějšího příběhu, v němž by otázky víry a sociální
morálky a kritika egocentrismu a korupce nehrály prim namísto dotaženějšího děje.
Obsahově Měsíc Jupitera zaostává,
po technické stránce jde ale o naprostou výhru, navíc je to film nesmírně výrazný a plný působivých scén, které se snadno zaryjí do paměti. Viděl jsem ho už před rokem na
festivalu ve Varech a z některých scén jsem se nevzpamatoval doteď.
Žádné komentáře:
Okomentovat