Ambicí televizního režiséra a milovníka přírody Mariána Poláka bylo natočit
přírodovědný dokument ve stylu Zázračné
planety od BBC, leč v českém prostředí. Výsledná Planeta Česko se sice s úchvatnými mega-produkcemi od BBC
nemůže měřit hlavně kvůli obřím rozpočtům a mnohonásobně větší pracovní síle, i
tak se ale Mariánovi a jeho štábu podařilo během více než ročního natáčení
pořídit pozoruhodné a sem tam i poměrně unikátní záběry zejména české fauny.
 |
| Zdroj fotek: Aerofilms |
Natáčelo se na všemožných lokacích ve čtyřech ročních obdobích a ve snímku
je zastoupeno více než čtyřicet živočišných druhů od brouků a měkkýšů po koně a
zubry. Tvůrci měli k dispozici profesionální techniku a nejlepší kamery,
takže nebyl problém pořídit i extrémně zrychlené či zpomalené záběry v nejvyšším
rozlišení. Na některé momentky se čekalo i mnoho dní, odměnou jsou nicméně
scény, kdy třeba had požírá celého kapra, tesařík zápasí s vosou nebo čáp
krmí svá mláďata. Překvapivě hojně zastoupené jsou i všelijaké pářicí rituály.
Obraz doprovází vypravěčský komentář v podání Kryštofa Hádka, který má
kromě standardního popisování a vysvětlování ještě jednu funkci – slouží k vyprávění
osobního příběhu samotného režiséra, tedy dokumentaristy, který natáčel laciné přírodovědné
dokumenty už kdysi na FAMU a pak se pro své dcery rozhodl natočit o české
přírodě něco pořádného. Ve filmu tak občas dojde i na záběry s panem režisérem
osobně i s jinými lidmi, čímž se Planeta
Česko od dokumentů BBC odlišuje. Popisně-vzdělávací komentář je pak poměrně
neodborný, aby byl srozumitelný i pro děti (ale zas není vyloženě primitivní),
a je prokládán režisérovými poznámkami např. ohledně náročnosti natáčení nebo
vlastních pocitů z přírody a podobně.
Byť se ve filmu hodně akcentuje slovo „divočina“, tak jde o takovou tu
divočinu, za kterou se nemusíte vydávat nikam daleko. Nechybí třeba syslové
žijící v blízkosti panelákových sídlišť či ptáci stavící si svá hnízda v prostorách
vlakových nádraží. Celkově se snímek snaží jak o zachycení jedinečnosti,
tak o zprostředkování všednosti v tom smyslu, že zároveň ukazuje jak věci
relativně unikátní, které běžně jen tak neuvidíte, tak věci zcela obyčejné,
které máte naopak šanci zahlédnout poměrně snadno, pokud do přírody vyrazíte. Obojím
každopádně film usiluje o to, aby lidé do přírody chodili, zajímali se o ni a
záleželo jim na ní.
Poučné jsou i zmínky o řádění motorkářů nebo vojenské techniky, působící na
pohled jako devastace přírody, ale ve skutečnosti jde často o potřebnou
činnost, prováděnou mnohdy i na objednávku (kvůli zkypření půdy nebo roznošení
vajíček živočichů, kteří se rozmnožují výhradně jejich přenosem mezi kalužemi).
Některé poznatky jsou zajímavé více, některé méně, ale film celkově rozhodně
nepůsobí nezáživně a příliš netrpí tím, že by na něj tvůrci neměli natočeno
dost materiálu – tento dojem vyvstává jen sporadicky u kratších pasáží se zvířaty
označovanými v komentáři za obtížně dostupná.
Planeta Česko představuje poměrně ojedinělou a pozoruhodnou událost – filmový dokument o české přírodě natáčený vysoce na úrovni
lidmi, kteří přírodu milují a mají na její filmování dostatečné znalosti, zkušenosti,
osvědčené metody i prostředky. Zázračná
Planeta to fakt není, ale na české poměry a peníze je to dobré nadmíru
uspokojivě, včetně té příběhové roviny, kvality vypravěčského komentáře a
doprovodné hudby. Ideální pro školy a rodiny s dětmi.
Žádné komentáře:
Okomentovat