Vyvrcholení trilogie navazující na Padesát odstínů šedi a Padesát odstínů temnoty začíná svatbou hlavních hrdinů (což je překvapivě odbyto docela
svižně hned v úvodu, včetně svatební cesty) a pokračuje tím, že Ana by
chtěla dítě (na rozdíl od Christiana, který není připravený stát se otcem) a
Christian by chtěl mít z manželky poslušnou ženu v domácnosti (na
rozdíl od Any, která chce dál řídit knižní vydavatelství). A ve hře je pořád také
zhrzený bývalý Anin zaměstnavatel Jack.
 |
| Zdroj fotek: cinemart.cz |
Oproti dvěma předcházejícím filmům se formálně prakticky nic nezměnilo,
takže opět jde o filmařsky profesionálně odvedený produkt (hudba, kamera,
svícení…), který nicméně prakticky nemá děj, resp. má jakési lobotomizované
dějové torzo prokládané erotickými vsuvkami se sexem hlavních hrdinů (dohromady
ne víc než pět minut v celém filmu a opět žádné záběry na rozkroky) a jen
místy snímek ze žánru romantického dramatu zabrousí do žánru thrilleru (skrze
postavu mstícího se Jacka), ale vždy jen velmi mírně a primitivně.
Pořád je to celé strašně stupidně napsané (za což nese vinu převážně braková
knižní předloha – autorem scénáře je Niall Leonard, manžel autorky celé knižní série)
a všechny ty thrillerové prvky („akční“ automobilová honička s Jackem,
vloupání, únos…) působí extrémně hloupě a diletantsky, avšak ASPOŇ SE
KONEČNĚ DĚJE NĚCO ALESPOŇ TROCHU DRAMATICKÉHO. I když kolem a kolem, všechno
podstatné se stejně odehraje v posledních dvaceti minutách filmu a všechno
do té doby je především obsahově vyprázdněná reklama na drahý snobský životní
styl plný soukromých letadel, jachet, luxusních aut, rustikálních venkovských
domů a přepychových dovolených.
Vztah Any a Christiana odpovídá tomu, v jakém stavu byl už v Padesáti odstínech temnoty, a od té
doby se nevyvíjí už de facto nijak. Z původně divokého hřebce Christiana
je již dávno umírněný a převychovaný něžný milovník jak z pohádky (a při
hře na klavír zpívá, OMG!!!) a naopak Ana je ta iniciativní, pokud jde o
sex. Veškerá dynamika jejich vztahu pozůstává výhradně z toho, že se Christian
sem tam pořád chová příliš majetnicky, načež Ana sem tam poruší nějakou dohodu,
za což má Christian tendenci ji trestat, což se jí někdy líbí a někdy ne, a
občas jsou jeden na druhého naštvaní, což vyřeší obvykle sex nebo drahý dárek. Každopádně
ona vzrušující atraktivita plynoucí z toho, že naivní a nezkušená Ana v hrůzách
očekává, jaké další erotické hračky na ni nepředvídatelný divoch Christian
vybalí, je beze stopy pryč.
Přestože jde o závěrečný díl série, řada nakousnutých motivů zůstala
podivně nedořešená. Spor hlavních hrdinů o Anino zachování soběstačné pracovní
kariéry jaksi vyšuměl do prázdna, stejně tak otázka záletnictví Christianova
bratra, který možná zahýbá své přítelkyni – Anině nejlepší kamarádce – ale možná
také ne. Christianův „potenciálně jen kamarádský“ vztah s bývalou osudovou
milenkou zůstal také ukončen-neukončen. Oba představitelé hlavních rolí, Dakota
Johnson a Jamie Dornan, pořád nepředvádějí herecky nic, co by se dalo označit za lepší
než přijatelné. Film se opět bere smrtelně vážně a neobsahuje ani špetku
nadhledu, což nejde úplně dohromady se zjevnou slabomyslností jeho scénáře, a to
zejména v případě zmíněné thrillerové zápletky (a šokujícího odhalení
Jackovy motivace ke mstě).
K dobru věci je ovšem nutno přičíst, že oproti přechozím dílům došlo k
mírnému zlepšení v rovině dialogů z ultra-blbých na poměrně decentní a
v rovině celkového tempa filmu z mrtvolně pomalého na víceméně
snesitelné, což spolu se snahou o větší dramatičnost především v poslední čtvrtině
snímku činí z Padesáti odstínů
svobody nejlepší díl trilogie (o fous), což však rozhodně neznamená, že
by to byl dobrý film. Znamená to jen to, že již neobsahuje téměř nic, za co by se
mu dalo vyloženě vysmívat.
Žádné komentáře:
Okomentovat