Prezident Blaník – Recenze – 60%

Možná jste před prvním kolem letošních prezidentských voleb zaznamenali ve svém okolí i kandidátskou kampaň lobbisty Tondy Blaníka, který sliboval důchody srovnatelné s Německem, dostatek másla pro všechny a lithium do každé rodiny. Ve skutečnosti je Tonda Blaník hlavním hrdinou populárního internetového politicky-satirického seriálu Kancelář Blaník (od roku 2014 bylo natočeno již pět řad), jehož tvůrcům poskytly prezidentské volby dostatečnou záminku pro nakročení do celovečerního formátu. Film Prezident Blaník tak vypráví o tom, jak se Tonda rozhodl stát prezidentem, jak mu to nevyšlo a co bylo pak.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Nit z přízraků (Phantom Thread) – Recenze – 80%

Od předchozí spolupráce režiséra Paula Thomase Andersona s hercem Danielem Day-Lewisem (Lincoln, Gangy New Yorku) na oscarovém snímku Až na krev uběhlo již jedenáct let. Nyní se oba dali znovu dohromady kvůli filmu Nit z přízraků, o němž Daniel Day-Lewis prohlásil, že to bude jeho poslední film vůbec, a pak že pověsí hereckou kariéru na hřebík. V příběhu zasazeném do poválečného Londýna padesátých let minulého století, kdy anglická metropole zažívá rozkvět módy, Daniel ztvárnil hlavní roli špičkového krejčího a návrháře ženských šatů Reynoldse Woodcocka.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Ceny české filmové kritiky za rok 2017 - Výsledky

Nejlepší film: Špína

NEJLEPŠÍ FILM

                Bába z ledu

                Křižáček

    Špína

NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ FILM

                Červená

                Richard Müller: Nepoznaný

                Sama

               

Všechny prachy světa (All the Money in the World) – Recenze – 60%

Rok 1973. V Římě je unesen jeden z řady vnuků tehdejšího nejbohatšího muže světa, amerického ropného magnáta Jeana Paula Gettyho. Únosci kontaktují chlapcovu matku a požadují výkupné 17 milionů dolarů. Ta je ale rozvedená a nemajetná, její bývalý manžel (Gettyho syn) leží kdovíkde v drogách a jedinou nadějí na záchranu je miliardářský dědeček, který je ale starým hamižným lakotou, co by si nechal kvůli deseti dolarům koleno vrtat, a zaplacení výkupného zásadně odmítá. Pošle však snaše na pomoc svého poradce (a bývalého agenta CIA), aby s únosci vyjednával.

Film Všechny prachy světa je volně inspirován skutečnými událostmi, nicméně ty byly v lecčem podstatně změněny, a číst si předem na internetu, jak to ve skutečnosti bylo, není pro plnohodnotný zážitek z filmu doporučitelným tahem. Už jen proto, že snímek obsahuje pár pozoruhodně podvratných zvratů a různě mění žánr a perspektivu vyprávění a je lepší nevědět dopředu, jak to celé skončí.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment / cinestar.cz

Labyrint: Vražedná léčba (Maze Runner: The Death Cure) – Recenze – 40%

Závěrečný díl trilogie Labyrint navazuje na předchozí dění ve filmech Labyrint: Útěk a Labyrint: Zkoušky ohněm. Takže pokud jste je neviděli, pravděpodobně se nebudete moc chytat. Vtipné je, že v celé trilogii se nevyskytuje žádný labyrint (v prvním dílu je akorát velké bludiště, v dalších dvou ani to ne). A pokud jste četli knižní předlohu, tak s tou má tento film po dějové stránce společného opět jen pramálo.

Příběh je z většiny koncipován jako záchranná akce – v úvodu se hlavní hrdinové snaží najít a osvobodit svého kamaráda, kterého zajala zlá korporace Z.L.S.N., ale protože se jim to nepodaří, tak je následující hodina a půl věnována záchrannému pokusu č. 2, k němuž dojde v přísně střeženém velkoměstě, kde má Z.L.S.N. za obří zdí hlavní ústředí. Z hlediska hlavní zápletky celé trilogie se však něco relevantního začne dít prakticky až v poslední půlhodině (a celkem má snímek vražedných 140 minut).

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Nominace na Ceny Akademie Oscar 2018

Nejlepší film

Akta Pentagon: Skrytá válka

Call Me by Your Name

Dunkerk

Lady Bird

Nejtemnější hodina

Nit z přízraků

Tři billboardy kousek za Ebbingem

Tvář vody

Uteč

Nejlepší režie

                Christopher Nolan (Dunkerk)

                Jordan Peele (Uteč)

                Greta Gerwig (Lady Bird)

                Paul Thomas Anderson (Nit z přízraků)

                Guillermo del Toro (Tvář vody)

Dukátová skála – Recenze – 20%

Dukátová skála je český rodinný pohádkový film od převážně televizního režiséra Jána Nováka (z filmových počinů režíroval Klíček a Kameňák 4). Bohužel se dost nepovedl, ale na rozdíl od jiných extrémně nezdařilých českých filmů poslední doby (Špindl, Zoufalé ženy dělají zoufalé věci) je to mnohem víc smutné, protože je na něm vidět, že jeho tvůrcům na něm dost záleželo.

Nejprve bych si dovolil ocitovat oficiální synopsi ze stránek distributora: „Obec Lukov v krásných Hostýnských horách si žije svými běžnými radostmi i starostmi. Co se ale stane, když se skupinka dětí pustí do odhalování místní pověsti, kterou až do teď všichni považovali za pohádku? Čtrnáctiletý Pavel alias Pako při jedné výpravě v okolí hradu Lukova spadne do podzemní štoly, zraní si páteř a je upoután na invalidní vozík. Po několika měsících rehabilitace se on i jeho matka Věra jen těžko smiřují s tím, že už nikdy nebude chodit. Své problémy v Lukově řeší i místní kastelán Jaromír, který zas bojuje proti smutku ze smrti své milované ženy. Starosta Lukova, Karel Zlejšek, a jeho žena Naďa si nepřipouštějí, že se jejich vztah nevyvíjí, jak si představovali, a že to má vliv i na chování jejich syna Petra. I manželství Adama a Evy prochází krizí, kterou ale zatím dokáží skrýt před svými dětmi Aničkou a Tadeášem neboli Nyny a Dydynem. Do obce přijíždí se střelnicí Tokár s dcerami Dragicou a Štěpánkou – Šmudlou a snaží se zapadnout do běžného života v Lukově.“ (www.apkcs.cz)

Nejzajímavější na tomto shrnutí děje je to, že všechno v něm řečené je vlastně pro reálný děj filmu zcela nepodstatné. Ve skutečnosti je film Dukátová skála o tom, že se pětice dětí (jedno z nich na vozíku) vydá hledat poklad do skal pod hradní zříceninu, jedna z těch skal je spolkne (rozevře se před nimi, oni do ní vejdou a pak se za nimi zase zavře) a rodiče těch dětí po nich vyhlásí neúspěšné policejní pátrání a následně po nich začnou pátrat sami za poněkud alternativnějších pohádkovějších metod. To je celé a má to 110 minut.

Zdroj fotek: apkcs.cz

Zoufalé ženy dělají zoufalé věci – Recenze – 10%

Komedie Filipa Renče Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, natočená podle scénáře a stejnojmenné knižní předlohy Haliny Pawlowské, se zaobírá osudy svérázné Olgy (Klára Issová) po zhruba čtyřicet let – od jejího problematického příchodu na svět až po stav, kdy vystřídala několik chlapů, vdala se a rozvedla, má vystudovanou psychologii a dospělého syna a toho pravého životního partnera stále ne a ne najít.

Na začátek to nejzásadnější:

• Halina Pawlowská je ve filmu cca tři vteřiny a hraje Rusku.

• Klára Issová ukáže nahá prsa několikrát, v součtu na cca deset vteřin.

• To mini-prasátko, co je na plakátu, se ve filmu vyskytuje pouze na fotografii.

A nyní již k recenzi.

Zdroj fotek: bioscop.cz

Cizinec ve vlaku (The Commuter) – Recenze – 40%

Michael (Liam Neeson), pojišťovací agent a bývalý policista, jezdí už deset let do práce vlakem. Jednoho dne, shodou okolností po jeho nečekaném propuštění z pojišťovací firmy, ho ve vlaku osloví neznámá žena a nabídne mu sto tisíc dolarů, když jí pomůže identifikovat ve vlaku jednoho z cestujících, který jím jede poprvé (s pravidelnými pasažéry se totiž Michael za těch deset let zná), měl by vystupovat na poslední stanici a má u sebe zavazadlo, do něhož je potřeba do té doby tajně umístit GPS lokátor. Pak ta žena vystoupí se slovy, že na toaletě je schovaná záloha, a ponechá Michaela dosti zmateného.

Fór je totiž v tom, že ze všech těch cestujících (kterých je rozhodně víc než sto) se Michael pravidelně potkává jen s pár jedinci a mezi těmi ostatními je spousta nových tváří, kteří většinou nějaké zavazadlo mají a v mnoha případech navíc vystupují na konečné. Dále Michael zjišťuje, že nalezením finanční zálohy na záchodě nabídku neznámé ženy de facto přijal, čímž se nenávratně ocitl v rukách nebezpečné organizace, která má své agenty všude, neváhá zabíjet nebo unášet lidi a hodlá si dohlédnout na to, aby Michael dodržel své závazky.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Coco – Recenze – 90%

O animovaném snímku V hlavě od amerického studia Pixar jsem před třemi lety napsal, že degradovat jej na pouhý film pro děti jenom proto, že je animovaný, je troufalé a neférové – je totiž tak dobrý, že je ho pro děti skoro až škoda, a dospělí si ho mají šanci užít podstatně více. Nejen díky perfektní animaci, ta tvoří jen špičku ledovce. To hlavní na filmu V Hlavě je jeho skvěle vymyšlený a bravurně pointovaný příběh, nefalšovaně dojemný, dramatický, napínavý a vtipný a odehrávající se v inspirativním, kreativním, nádherně vytvořeném a do detailu promyšleném konzistentním světě, který je dokonale smysluplný a evidentně vytvořený s láskou a nezměrnou pečlivostí. Nyní stejné studio přichází se snímkem Coco, o němž se dá říci beze změny to samé.

Jeho hlavním hrdinou je hudebně nadaný mexický kluk jménem Miguel, který by se chtěl stát slavným hudebníkem, ale jeho rodina, muzice už dlouhé generace nepřející, s ním má jiné plány a hraní mu přísně zakazuje. Miguel pak odcizí kytaru z hrobky svého hudebního idolu, aby s ní mohl zahrát na přehlídce talentů, avšak protože se zrovna ten den slaví Día de los Muertos – tradiční oslava na počest mrtvým, tak je Miguel za krádež proklet a dostane se do paralelního světa zesnulých. Tam musí do svítání získat požehnání od někoho ze svých předků, aby se mohl vrátit mezi živé.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Nejtemnější hodina (Darkest Hour) – Recenze – 70%

Britský režisér Joe Wright (Pýcha a předsudek, Anna Karenina) se po digitálním úletu v podobě Pana vrátil na mnohem jistější půdu s filmem podle skutečných událostí, k nimž došlo v Londýně v roce 1940, a v němž vypráví o několikatýdenních osudech tehdejšího premiéra, Winstona Churchilla. Nejvíce se film věnuje Churchillově přístupu k reagování Spojeného království na hrozbu spočívající v nacistické armádě okupující západ Evropy, s jejímž postupným přibližováním se z Churchillova zprvu bojovného postoje pozvolna vytrácí sebedůvěra, a velké množství času je věnováno i jeho strategickým manévrům ohledně situace v Dunkerku, což jsme shodou okolností mohli nedávno vidět z pohledů tamních vojáků ve filmu Dunkerk od Christophera Nolana. Nebo jako krátkou epizodku v Pokání, starším Wrightově snímku.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Tři billboardy kousek za Ebbingem (Three Billboards Outside Ebbing, Missouri) – Recenze – 80%

Rozvedená Mildred (Frances McDormand) žije v Ebbingu (fiktivní středoamerický zapadákov) pouze se svým synem, protože dceru jí před sedmi měsíci někdo znásilnil a zabil. Místní policie před časem odložila případ pro nedostatek důkazů k ledu. Rozezlená z toho, jak se pátrání nikam nehýbe, si Mildred pronajme tři chátrající billboardy za okrajem města, na které nechá vylepit apelativní vzkaz pro policejní sbor a jeho dobráckého šerifa (Woody Harrelson). Tento krok jí samozřejmě dceru nevrátí a policii v pátrání po pachateli (resp. pachatelích) také nepomůže, ale rozpoutá to kontroverzi, která se dotkne všech.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Zmenšování (Downsizing) – Recenze – 50%

Režiséra a scenáristu Alexandera Paynea u nás asi jen málokdo považuje za jakkoli výjimečného tvůrce, přesto byly jeho poslední tři filmy (Bokovka, Děti moje a Nebraska), byť poměrně všední a nevýrazné, nominovány na Oscary přinejmenším v kategoriích Nejlepší film a Nejlepší režie, nemluvě o Zlatých Glóbech. V zámoří totiž Alexander Payne platí za miláčka tamní kritiky a intelektuální obce, která zjevně není odkojená nezávislými filmy z bohaté nabídky evropské kinematografie a Payneovy netradičně (ne)hollywoodské, nežánrové a nezvykle obyčejné filmy pro ni znamenají naprosté zjevení. Jeho nová sci-fi skoro-komedie Zmenšování už takový úspěch nesklízí, nicméně pro našince žádný velký výkyv v Payneově kinematografii nepředstavuje (kromě toho, že je v ní o poznání více triků).

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Odnikud (Aus dem Nichts) – Recenze – 80%

O německém filmu Odnikud, oceněném na festivalu v Cannes cenou pro nejlepší herečku, se v poslední době mluví v souvislosti s blížícími se Oscary, kde má snímek zřejmě velkou šanci stanout mezi snímky nominovanými na nejlepší neanglicky mluvený film. Natočil a napsal jej německý režisér tureckého původu Fatih Akin, jehož filmy (u nás šlo např. Proti zdi a Na druhé straně) pojednávaly často o postavách reprezentujících v současném Německu tureckou menšinu. Od tohoto tématu se Fatih Akin neodvrátil ani v dramatu Odnikud, byť středobodem filmu je tentokrát kritika rasové nenávisti, o níž film pojednává prostřednictvím motivu pravicového terorismu a příběhu o utrpení ženy, která si projde několika stádii vyrovnávání se s životní ztrátou.

 

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Velká hra (Molly´s Game) – Recenze – 80%

Aaron Sorkin, slavný a Oscarem oceněný scenárista (The Social Network, Moneyball, Steve Jobs) si napsal a poprvé i sám natočil svůj režijní debut. Předlohou mu tentokrát byla autobiografická kniha ženy jménem Molly Bloom, která v ní píše o svých netradičních osudech, kdy musela kvůli zdravotnímu stavu v mladém věku pověsit na hřebík kariéru vrcholové lyžařky a následně získala věhlas jako organizátorka luxusních pokerových turnajů pro bohatou klientelu, díky čemuž se dostala do hledáčku FBI a následně před soud.

 

zdroj fotek: Vertical Entertainment

Co nás naučily filmy v kinech za rok 2017

To, že jsou Vánoce, neznamená, že vás nemůžou vyhodit z práce. (La La Land)

Kopie svých básniček si dělejte včas. (Paterson)

Vyplatí se nosit u sebe obří magnet, co kdyby byl náhodou třeba. (Velká čínská zeď)

Nestěhujte se se svou černošskou manželkou do míst, kde vládne Ku-klux-klan. (Pod rouškou noci)

S rodiči své snoubenky se seznamte dřív, než si je necháte vytetovat na záda. (Proč právě on?)

Až s odjištěným granátem má hra na horkou bramboru ten správný říz. (xXx: Návrat Xandera Cage)

Zamykejte se v autě. (Rozpolcený)

V měsíčním světle jsou černoši modří. (Moonlight)

I psí duše se mohou reinkarnovat. (Psí poslání)

Dávejte si pozor, koho si berete. (Spojenci)

Nevěřte obchodníkům. (Zakladatel)