Nejlepší filmy roku 2017

Dvacet filmů, které by rozhodně neměly uniknout pozornosti žádného filmového fanouška, jsem vybíral pouze z těch, které se promítaly v roce 2017 v českých kinech. Ten úplně nejlepší (jediný, kterému bych letos dal 100%) se nicméně do české distribuce nedostal - je jím film Brawl in Cell Block 99 od režiséra S. Craiga Zahlera (Kosti a skalp). Recenzi jsem na něj nepsal, tak se o něm alespoň krátce zmíním.

Hlavním hrdinou je drogový poslíček Bradley (Vince Vaughn), který se, uvězněný toho času za mřížemi, musí probít do vězení s nejpřísnější ostrahou, aby zde zabil jistého vězně a zachránil tak život své těhotné manželky a budoucí dcerky (když to hodně zjednoduším). Jde o mistrovsky režírovaný, natočený, vyprávěný i napsaný nářez, v němž se pečlivě budují gradace, napětí, atmosféra i postavy a nezapomíná se ani na homeopatické dávky černého humoru, po němž ovšem pokaždé následuje šokující ledová sprcha a poctivá rána na solar. Je to originální, invenční a hutné civilní drama, které postupně přejde do hned několika typů thrilleru, a ve kterém se perfektně snoubí niterná citlivost se syrovou brutalitou. Plus životní výkon zmíněného Vince Vaughna, který se z hrdiny romantických komedií dokonale přerodil v nakládající lidské beranidlo. Zkrátka nekompromisní Dantovo peklo ve vězeňské verzi. Vřele jej doporučuji všem, kteří jsou schopni rozdýchat občasné otevřené zlomeniny či rozšlapané lebky. Letos jsem každopádně nic lepšího neviděl, ať už v kinech, na festivalech, nebo jinde.

Následuje TOP 10 filmů roku 2017:

Blade Runner 2049 (90%)

Dunkerk (90%)

Já, Daniel Blake (80%)

La La Land (80%)

Moonlight (90%)

O těle a duši (80%)

Paterson (90%)

Star Wars: Poslední z Jediů (90%)

Strážci galaxie vol. 2 (90%)

Zkouška dospělosti (80%)

A ještě přidávám další desítku toho, co se sice nevešlo do TOP 10, ale pořád to dost stojí za to:

Barry Seal: Nebeský gauner (80%)

Čtverec (70%)

Druhá strana naděje (80%)

Kráska a zvíře (80%)

Logan: Wolverine (70%)

Místo u moře (80%)

To (70%)

Uteč (70%)

Wind River (70%)

Zabití posvátného jelena (80%)

A také Vám přeji krásný další rok plný vybraných filmových zážitků, a samozřejmě i štěstí, zdraví, radost a úspěchy :)

Děkuji za Vaši čtenost.

Kolo zázraků (Wonder Wheel) – Recenze – 40%

Nové drama Woodyho Allena se odehrává v padesátých letech minulého století v zábavním parku na Coney Islandu, kde žije i pracuje Ginny (Kate Winslet), která to v životě moc nevyhrála. Je bývalou herečkou, co se musí spokojit s na svůj věk potupnou prací servírky v bistru, se svým nevzhledným manželem, hrubiánem a vášnivým rybářem Humptym (Jim Belushi), tře bídu s nouzí, jejich problematický synek je chronickým zakladatelem požárů a navíc se jim do skromného příbytku mezi hlučnými pouťovými atrakcemi nastěhuje Humptyho dcera z předchozího manželství, Carolina (Juno Temple), která utekla od svého manžela – gangstera a potřebuje se schovat před mafiány. Trocha naděje svitne pro Ginny ve chvíli, kdy nalezne milence v podstatně mladším plavčíkovi Mickeym (Justin Timberlake), s nímž by mohla začít nový život. Ten se ale zamiluje právě do Caroliny.

Zdroj fotek: bioscop.cz

Největší showman (The Greatest Showman) – Recenze – 60%

Americký muzikál debutujícího režiséra Michaela Graceye Největší showman je inspirován životem muže jménem P.T. Barnum, který žil v letech 1810 – 1891 v USA, kde proslul jako „reklamní švindlíř“, popularizátor opery a především zakladatel cirkusu Barnum & Bailey. Tím reklamním švindlířem je myšleno to, že neviděl nic špatného na tom vzít nějakou starou slepou černošku a vydělávat peníze na vybírání vstupného od lidí, kteří si chtějí poslechnout historky od „stošedesátileté bývalé kojné George Washingtona“ (pochopitelně smyšlené, což ale ti lidé nevěděli). Zkrátka se považoval za showmana a nedělalo mu problém trochu si přikrášlit skutečnost, pokud se diváci dočkali za své peníze odpovídajícího zážitku. O tom ale tento snímek moc není.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Špindl – Recenze – 20%

Před dvěma lety měla premiéru „zimní komedie“ Padesátka, která sice byla dost hrozná, ale stejně se na ni hodně chodilo. Její úspěch se nyní pokoušejí zopakovat tvůrci filmu Špindl, v němž si trojice sester vyrazí na dovolenou a dámskou jízdu právě do zasněženého Špindlerova mlýna. Jestli se film dočká podobné návštěvnosti, je ve hvězdách, ale z hlediska filmové kvality jde o něco otřesného, oproti čemu jsou třeba Snowboarďáci třeskutě vtipným a koncepčním veledílem a i v té Padesátce se člověk alespoň sem tam dočkal nějaké zdařilé herecké kreace.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Star Wars: Poslední z Jediů (Star Wars: The Last Jedi) – Recenze – 90%

Tam, kde skončila sedmá epizoda Star Wars: Síla se probouzí, plynule navazuje osmá epizoda, tudíž hrstka rebelů hodného Odboje prchá před obří flotilou zlého Prvního řádu a Rey podává světelný meč Luku Skywalkerovi. A ten si ho od ní obřadně převezme a pak ho odhodí za sebe, což celkem dobře předznamenává, jaký mají tvůrci tohoto filmu názor na představy a očekávání fanoušků. Star Wars: Poslední z Jediů totiž sice kráčí ve stopách předchozího dílu, ale s úplně jiným režijním záměrem.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Jumanji: Vítejte v džungli (Jumanji: Welcome to the Jungle) – Recenze – 40%

Pokud si nepamatujete (nebo jste neviděli) rodinný dobrodružný film Jumanji z roku 1995 (podle stejnojmenné knižní předlohy), tak ten vypráví o společenské hře téhož názvu, jejíž hráči (dvě děti a dva dospělí, mimo jiné Robin Williams a mladičká Kirsten Dunst) mají každý svou figurku, snaží se s ní dostat co nejrychleji do cíle, ale každý hod kostkami nějak zásadně ovlivní prostředí okolo nich (třeba jim skrz obývák proběhne stádo divoké zvěře, nebo se jim dům roztrhne na dvě půlky). Jediná možnost, jak zastavit příval katastrof a zabránit jim v pustošení města, je hrát hru dál a dohrát ji do konce. A nenechat se přitom zabít lovcem lidí, spolknout masožravou kytkou či pohltit tekutými písky… Jumanji navíc ve své době bylo počinem s revolučními digitálními triky.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Thelma – Recenze – 70%

Norské drama režiséra Joachima Triera (žádná spřízněnost s Larsem von Trierem) vypráví o zhruba dvacetileté studentce Thelmě, která se poprvé v životě ocitá mimo dosah rodičů, a sice když nastupuje do prvního ročníku vysoké školy. Zde se zamiluje do spolužačky, ale její chtivé a vzrušující pocity jsou jí cizí – je totiž doposud sexuálně (a vztahově) nezkušená a navíc má v sobě vštípenou křesťanskou výchovu, tudíž by jí vztah se ženou nemuseli schválit nejen rodiče, ale možná ani vlastní svědomí. Náročné studium jí kromě komplikovaných citů posléze začnou narušovat i občasné epileptické záchvaty, nicméně doktoři tvrdí, že o epilepsii nejde. Háček tedy bude vězet v něčem jiném…

 

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Nádech pro lásku (Breathe) – Recenze – 80%

Britský herec Andy Serkis, kterého má většina lidí zafixovaného jako autora hereckého výkonu digitálního Gluma v Pánovi prstenů, debutuje jako režisér s filmem Nádech pro lásku, který začíná jako okouzlující romance na konci padesátých let, ale ve skutečnosti jde o příběh podle skutečných událostí ze života Robina Cavendishe, muže, který prodělal ve 28 letech obrnu a od té doby strávil zbytek života ochrnutý.

Robina (Andrew Garfield) tato nešťastná událost potká v době, kdy se svou milující ženou Dianou (Claire Foy) čekají narození dítěte. Pohybu neschopný a na lůžko upoutaný Robin, kterého udržuje naživu permanentní chod dýchacího přístroje, upadá do depresí a chmur, oddaná žena se mu však rozhodne zlepšit životní podmínky za každou cenu. Z filmu se tak stává povzbudivá a inspirativní oslava života, související i s vynálezem speciálního kolečkového křesla, které pro Robina sestrojí jeden z jeho přátel.

Zdroj fotek: bioscop.cz

Přání k mání – Recenze – 60%

Pohádka Micimutr, celovečerní debut jinak vesměs televizního režiséra Víta Karase, spíš jen potvrdila svou pozici v porevolučním kánonu veskrze nekvalitních českých filmových pohádek, ačkoli se do ní vkládaly naděje, že by jej mohla naopak trochu oživit. Na jeho druhý filmový počin, snímek Přání k mání, však zařazení do žánru pohádky úplně nesedí a jeho vánočně laděný příběh, jehož hlavními protagonisty jsou děti, spíš naplňuje schéma filmu rodinného, byť se odehrává ve fiktivním světě a vyskytují se v něm pohádkové prvky. Každopádně jde ale o podstatně lepší počin než Micimutr.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz