Nejnovější adaptaci detektivního románu Agathy Christie o slavném Herculovi
Poirotovi, který vyšetřuje záhadnou vraždu jednoho z cestujících v
luxusním vlaku na cestě z Istanbulu do Londýna, jenž nečekaně vykolejí
někde v zasněžených horách, natočil shakespearovský herec a režisér Kenneth Branagh
(naposledy režíroval Disneyho hranou Popelku),
který sám ztvárnil hlavní roli belgického detektiva a do vedlejších rolí nacpal
tolik známých hvězd, že by mu takové obsazení kdekdo záviděl.
Kenneth Branagh si Poirota samozřejmě stylizoval po svém, takže je o něco
svižnější a energičtější než jeho předchůdci (David Suchet v televizní
verzi Vraždy v Orient expresu z roku
2010 a Albert Finney z filmu z roku 1974), svou hůl zdaleka nepoužívá
pouze k chůzi, relativně obstojí i v akčnější honičce a jeho pěstěný knír
je tentokrát skutečně mohutný. Zároveň se mu podařilo vtisknout Poirotovi větší
psychologickou hloubku (se svými pocity a pochybami se svěřuje zarámované fotografii
své zesnulé ženy) a není ani tak škrobený jako David Suchet, ani tak podivínský
jako Albert Finney.
Jisté rozpaky lze pociťovat akorát v úvodu filmu, kdy Hercule Poirot
coby bonvivánský puntičkář až nezvykle výrazně laškuje a komediálně hláškuje,
což působí hodně divně, ale jakmile vlak vyjede, tak humor naštěstí ustane a Poirot
od té doby už není nejen legrační, ale díky bohu ani k smíchu, a to jak z hlediska
svého majestátně kníratého vzezření, tak co do Branaghovy snahy o belgický
přízvuk. Naopak nakonec působí velmi důstojně a elegantně. Jinak, než
byste od Poirota očekávali, ale přitom ne tak, aby to jakkoli výrazně
vybočovalo z jeho knižního předobrazu. Zejména na Suchetova Poirota si
prakticky během sledování filmu ani nevzpomenete.
Kromě toho je Branagh i velmi výrazný ve svém hereckém projevu, což se dá v podstatě
říct i o hercích ve vedlejších rolích. Ti však doplácejí na to, že jich je
zkrátka hodně (podezřelých je tucet), a že jejich postavy oproti Poirotovi
nemají prakticky žádnou hloubku a de facto jsou pouze jednorozměrnými
figurkami. Nikdo z nich navíc nestráví na plátně v součtu více jak
deset minut, takže často nemá ani dostatek příležitostí, aby stihl herecky zazářit.
Za zmínku stojí Michelle Pfeiffer, Josh Gad či Judi Dench, ostatní (Daisy
Ridley, Johnny Depp, Willem Dafoe, Derek Jacobi nebo Penélope Cruz, mimo jiné)
mají v podstatě jen kraťoučká camea.
Přesto bylo pro film naprosto zásadní, aby všechny postavy hráli schopní a
povětšinou i velice známí herci, protože herecké výkony jsou jedním z prvků,
které povyšují celý film na velmi zajímavou a vtahující podívanou i pro diváky,
kteří četli knižní předlohu nebo viděli jinou její adaptaci a tím pádem vědí
předem, co se bude dít a kdo nakonec bude označen za vraha. K dalším takovým
prvkům patří Branaghova přesná režie, dynamické tempo filmu a skvostná vizuální
stránka, jíž vévodí překrásné krajinky a honosný interiér vlaku.
Znalci předlohy si tudíž rozhodně přijdou na své ve velké míře a dokonce by
se dalo tvrdit, že si film užijí možná i víc, než ti, kteří děj neznají vůbec.
Branaghova Vražda v Orient expresu
má totiž jeden velký handicap – v závěru je sice správně odhaleno, kdo
vraždu spáchal, a je ukázáno, jak k té vraždě došlo, ale film už se dále nezabývá
vysvětlením všech podrobností, takže všemožné detaily (důvod existence
některých důkazů, přesný čas smrti oběti, jak to bylo s tím průvodčím s pisklavým hlasem, a tak dále) zůstanou nevyřčeny, což některé diváky
může vést ke zmatení a k neuspokojení z nedostatečných odpovědí na
mnohé otázky, jež vyvstávají v průběhu detektivního pátrání.
Celkem dobře tento problém charakterizuje už úvodní scéna v Jeruzalémě,
kdy Poirot představí divákům své schopnosti hbitým vyřešením úplně jiného
případu – krádeže cenné relikvie (což v knize není). Pachatele sice odhalí
a je i naznačeno, jak ta krádež proběhla, ale její konkrétní provedení a jasnější
vysvětlení Poirotovy dedukce, kromě banálního tvrzení, že se nechal vést svým
detektivním instinktem, jaksi chybí.
Jinak ale většina změn, k nimž oproti knize a jiným jejím adaptacím v tomto
filmu došlo, jsou v podstatě změny k lepšímu, navíc se jedná jen o
drobnosti. Potěšující je třeba to, že sem tam se hrdinové filmu vydají i mimo
vlak, čímž pádem se některé části děje odehrávají i v exteriérech. Nejlepší
zpráva je ale ta, že mohou bez problému fungovat i jiné verze postavy Hercula Poirota,
než je ta nejznámější v podání Davida Sucheta, pokud je zachováno jeho charisma,
elegance a základní charakterové vlastnosti a hraje jej skvělý herec. Kenneth
Branagh je dokonce tak dobrý, že by stálo za to natočit s ním celou sérii
detektivek. Ostatně, v závěru filmu tvůrci už jednou nohou směle vykročili
směrem k dalšímu Poirotovu případu…
Žádné komentáře:
Okomentovat