Liga spravedlnosti (Justice League) – Recenze – 60%

Děj Ligy spravedlnosti přímo navazuje na události z filmu Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti. Předpokládám, že pokud si čtete tuhle recenzi, tak jste BvS viděli. Někteří z vás možná letos viděli i Wonder Woman, za což máte plusové body a budete se v Lize spravedlnosti lépe orientovat. Věc se totiž má tak, že superhrdinské filmy od DC, podobně jako filmy Marvelu (Avengers a spol.), to také dotáhly do podoby provázaného filmového seriálu, u nějž budete mít trochu problémy se chytit, jakmile vynecháte nějakou epizodu. U některých věcí a postav se ale nebudete chytat ani tak, protože jsou v tomhle filmu poprvé.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Wonder Woman (Gal Gadot) a novou verzi Batmana (Ben Affleck) už známe, nicméně Liga spravedlnosti má ještě několik dalších členů, kteří zatím příliš představeni nebyli:

• Aquaman (Jason Momoa) je svalnatý potetovaný princ oceánů (nebo co), je urozeným členem podmořského národa Atlanťanů a má zajímavou rodinnou historii, což je okrajově naznačeno během asi dvaceti vteřin. Vládne vodě pomocí svého magického trojzubce (blíže nespecifikované síly) a má i jiné nadlidské schopnosti. Vypadá legračně, ale jde z něj respekt, takže do očí bych mu to neřekl.

• Flash (Ezra Miller) je asi pětadvacetiletý mladík, do něhož před časem udeřil blesk, a od té doby se umí pohybovat neuvěřitelně rychle (a dávat elektrické rány). Chodí do vězení navštěvovat svého otce, který tam sedí za vraždu své ženy (ale možná neprávem). Jinak je Flash v tomto filmu hlavním zdrojem humoru. V celém filmu mu nikdo neřekne „Flash“.

• Cyborg (Ray Fisher) je černoch s částečně robotickým tělem. Jde o oběť laboratorního experimentu jeho otce, který se ho snažil zachránit po autonehodě před smrtí. Cyborg má přístup ke všem existujícím datům na světě, ale dělá mu problém je zpracovat. Psychologicky jde o dost zajímavou postavu, ale jakmile se přidá k Lize spravedlnosti, traumata zmizí.

Je možné, že čtenáři komiksů znají tyto postavy už delší dobu, ale film Liga Spravedlnosti je skutečně nepřibližuje divákovi více než takto. A protože od začátku nevíte, že Flashova rychlost souvisí s elektřinou, z jaké výšky vydrží Aquaman pád bez zranění nebo na jaké různé zbraně se může Cyborgovo tělo morfovat, tak se sem tam přihodí, že vás některá z těch postav zaskočí předvedením schopnosti, o níž jste nevěděli, že jí disponuje. Působí to trochu chaoticky a nahodile.

Každopádně zatímco u Marvelu se snaží své filmy natáčet hlavně jako zábavné taškařice, které mohou na určitých místech příjemně překvapit něčím dramatickým a osudovým, tak poslední filmy DC jsou naopak dramatické a osudové neustále, od začátku do konce, a jen občas v nich probleskne nějaký vtípek nebo humorná hláška. To je zásadní rozdíl, protože náhodné gagy temnou atmosféru filmu spíš narušují, než aby ji oživovaly, a navíc Liga spravedlnosti ani Batman vs Superman nemají dostatečnou oporu ve scénáři na to, aby ta atmosféra měla na čem stát, na rozdíl třeba od mnohem lépe napsané netopýří trilogie Christophera Nolana.

Asi tak polovina vtipů je dobrá a funguje (většina toho, co říká nebo dělá Flash), ale ta druhá polovina působí hrozně divně (většina toho, co říkají ostatní). Přitom když si ty vtipy představíte na papíře, tak působí o dost legračněji, než ve filmové podobě. Souvisí to zřejmě už se scénářem (Chris Terrio dělal na Batman vs Superman a Joss Whedon pracoval na obou dílech Avengers), kdy pravděpodobně došlo ke střetu (namísto zamýšlené symbiózy) dvou tvůrců, z nichž jeden dodal temnou vizi a druhý se z Ligy spravedlnosti pokusil udělat zábavnou partu, jejíž členové mají mezi sebou legrační chemii, v rámci níž občas vtipkují a sem tam se navzájem škádlí. A i obyčejné dialogy občas zaskřípou tím, jak jsou strašné.

Co se týče režiséra Zacka Snydera (který kvůli rodinným důvodům z projektu na poslední chvíli odešel a Joss Whedon po něm film dokončil), tak to vypadá, že mu už definitivně přestalo záležet na nějaké struktuře a logice příběhu a nejvíc ho zajímá, jak cool a bombasticky budou vypadat akční scény. Akce je opravdu hodně, na plátně se skoro pořád děje něco spektakulárního a vizuálně epického, je to zábavné, nápadité, dynamické a rozhodně je na co se dívat. Bitevní techniky hlavních hrdinů jsou zajímavé, když bojují jednotlivě, i když v soubojích spolupracují. Stejně tak vypadají skvěle i lukostřelecké schopnosti Amazonek a podvodní bitky Atlanťanů, ale obojího je tu povážlivě málo.

Oproti tomu příběh je v podstatě už ohrané klišé a není zajímavý vůbec ničím. Z jiné dimenze přijde na Zem jakýsi třímetrový uchvatitel světů s obří sekerou a armádou létajících zombie pohůnků, který si uzurpuje nadvládu nad planetou, ale potřebuje k tomu tři magické krychle, které se musí spojit v jednu, takže Batman a Wonder Woman začnou dávat dohromady superhrdinský tým, aby tomu zabránili. Zásadní výjimkou je jeden zvrat asi v polovině snímku, u nějž by se dalo diskutovat o jeho předvídatelnosti, každopádně ihned po něm následuje nejlepší scéna z celého filmu, v níž musí Liga spravedlnosti sjednotit síly ještě proti jinému nepříteli. V jedné scéně se malá holčička proti těm létajícím zombíkům vyzbrojí sprejem na komáry, ale ten se naštěstí ke slovu nedostane.

V každém případě se ale Lize spravedlnosti nedá upřít, že je rozhodně o dost lepší než Batman vs Superman, a to ve všech ohledech (včetně toho, že lépe drží pohromadě a není v ní tolik nudných prostojů). Nepředstavuje nějaký úžasný a nezapomenutelný filmový zážitek, leč zábavná a svižná atrakce, která diváka zasype velmi dobře technicky natočenou spektakulární akcí, to je rozhodně. A i pár takřka dojemných okamžiků se najde, což souvisí hlavně s tím, jak dobří herci se tu vyskytují i mimo hlavní role. Celkový dojem je tak i přes řadu zmíněných problémů vesměs pozitivní, ale na většinu marvelovek Liga spravedlnosti stále ztrácí body.