Děj Ligy spravedlnosti přímo
navazuje na události z filmu Batman vs Superman: Úsvit spravedlnosti. Předpokládám, že pokud si čtete
tuhle recenzi, tak jste BvS viděli.
Někteří z vás možná letos viděli i Wonder Woman, za což máte plusové body a budete se v Lize spravedlnosti lépe orientovat. Věc se totiž má tak, že
superhrdinské filmy od DC, podobně jako filmy Marvelu (Avengers a spol.), to také dotáhly do podoby provázaného filmového
seriálu, u nějž budete mít trochu problémy se chytit, jakmile vynecháte nějakou
epizodu. U některých věcí a postav se ale nebudete chytat ani tak, protože
jsou v tomhle filmu poprvé.
Wonder Woman (Gal Gadot) a novou verzi Batmana (Ben Affleck) už známe,
nicméně Liga spravedlnosti má ještě několik dalších členů, kteří zatím příliš
představeni nebyli:
- Aquaman (Jason Momoa) je svalnatý potetovaný princ oceánů (nebo co), je urozeným členem podmořského národa Atlanťanů a má zajímavou rodinnou historii, což je okrajově naznačeno během asi dvaceti vteřin. Vládne vodě pomocí svého magického trojzubce (blíže nespecifikované síly) a má i jiné nadlidské schopnosti. Vypadá legračně, ale jde z něj respekt, takže do očí bych mu to neřekl.
- Flash (Ezra Miller) je asi pětadvacetiletý mladík, do něhož před časem udeřil blesk, a od té doby se umí pohybovat neuvěřitelně rychle (a dávat elektrické rány). Chodí do vězení navštěvovat svého otce, který tam sedí za vraždu své ženy (ale možná neprávem). Jinak je Flash v tomto filmu hlavním zdrojem humoru. V celém filmu mu nikdo neřekne „Flash“.
- Cyborg (Ray Fisher) je černoch s částečně robotickým tělem. Jde o oběť laboratorního experimentu jeho otce, který se ho snažil zachránit po autonehodě před smrtí. Cyborg má přístup ke všem existujícím datům na světě, ale dělá mu problém je zpracovat. Psychologicky jde o dost zajímavou postavu, ale jakmile se přidá k Lize spravedlnosti, traumata zmizí.
Je možné, že čtenáři komiksů znají tyto postavy už delší dobu, ale film Liga Spravedlnosti je skutečně
nepřibližuje divákovi více než takto. A protože od začátku nevíte, že Flashova
rychlost souvisí s elektřinou, z jaké výšky vydrží Aquaman pád bez
zranění nebo na jaké různé zbraně se může Cyborgovo tělo morfovat, tak se sem
tam přihodí, že vás některá z těch postav zaskočí předvedením schopnosti,
o níž jste nevěděli, že jí disponuje. Působí to trochu chaoticky a nahodile.
Každopádně zatímco u Marvelu se snaží své filmy natáčet hlavně jako zábavné
taškařice, které mohou na určitých místech příjemně překvapit něčím dramatickým
a osudovým, tak poslední filmy DC jsou naopak dramatické a osudové neustále, od
začátku do konce, a jen občas v nich probleskne nějaký vtípek nebo humorná
hláška. To je zásadní rozdíl, protože náhodné gagy temnou atmosféru filmu spíš
narušují, než aby ji oživovaly, a navíc Liga
spravedlnosti ani Batman vs Superman
nemají dostatečnou oporu ve scénáři na to, aby ta atmosféra měla na čem stát, na
rozdíl třeba od mnohem lépe napsané netopýří trilogie Christophera Nolana.
Asi tak polovina vtipů je dobrá a funguje (většina toho, co říká nebo dělá
Flash), ale ta druhá polovina působí hrozně divně (většina toho, co říkají
ostatní). Přitom když si ty vtipy představíte na papíře, tak působí o dost
legračněji, než ve filmové podobě. Souvisí to zřejmě už se scénářem (Chris
Terrio dělal na Batman vs Superman a
Joss Whedon pracoval na obou dílech Avengers),
kdy pravděpodobně došlo ke střetu (namísto zamýšlené symbiózy) dvou tvůrců,
z nichž jeden dodal temnou vizi a druhý se z Ligy spravedlnosti
pokusil udělat zábavnou partu, jejíž členové mají mezi sebou legrační chemii,
v rámci níž občas vtipkují a sem tam se navzájem škádlí. A i obyčejné
dialogy občas zaskřípou tím, jak jsou strašné.
Co se týče režiséra Zacka Snydera (který kvůli rodinným důvodům z projektu na poslední chvíli odešel a Joss Whedon po něm film dokončil), tak to vypadá, že mu už definitivně
přestalo záležet na nějaké struktuře a logice
příběhu a nejvíc ho zajímá, jak cool a bombasticky budou vypadat akční
scény. Akce je opravdu hodně, na plátně se skoro pořád děje něco
spektakulárního a vizuálně epického, je to zábavné, nápadité, dynamické a rozhodně
je na co se dívat. Bitevní techniky hlavních hrdinů jsou zajímavé, když bojují
jednotlivě, i když v soubojích spolupracují. Stejně tak vypadají skvěle i
lukostřelecké schopnosti Amazonek a podvodní bitky Atlanťanů, ale obojího je tu
povážlivě málo.
Oproti tomu příběh je v podstatě už ohrané klišé a není zajímavý vůbec
ničím. Z jiné dimenze přijde na Zem jakýsi třímetrový uchvatitel světů
s obří sekerou a armádou létajících zombie pohůnků, který si uzurpuje
nadvládu nad planetou, ale potřebuje k tomu tři magické krychle, které se musí spojit v jednu, takže Batman a Wonder Woman začnou dávat dohromady superhrdinský tým, aby tomu zabránili. Zásadní výjimkou je jeden zvrat asi v polovině snímku, u nějž
by se dalo diskutovat o jeho předvídatelnosti, každopádně ihned po něm
následuje nejlepší scéna z celého filmu, v níž musí Liga spravedlnosti
sjednotit síly ještě proti jinému nepříteli. V jedné scéně se malá holčička
proti těm létajícím zombíkům vyzbrojí sprejem na komáry, ale ten se naštěstí ke
slovu nedostane.
V každém případě se ale Lize
spravedlnosti nedá upřít, že je rozhodně o dost lepší než Batman vs Superman, a to ve všech
ohledech (včetně toho, že lépe drží pohromadě a není v ní tolik nudných
prostojů). Nepředstavuje nějaký úžasný a nezapomenutelný filmový zážitek, leč
zábavná a svižná atrakce, která diváka zasype velmi dobře technicky natočenou
spektakulární akcí, to je rozhodně. A i pár takřka dojemných okamžiků se najde,
což souvisí hlavně s tím, jak dobří herci se tu vyskytují i mimo hlavní
role. Celkový dojem je tak i přes řadu zmíněných problémů vesměs pozitivní, ale na většinu marvelovek Liga spravedlnosti stále ztrácí body.
Žádné komentáře:
Okomentovat