Zabiják & Bodyguard (The Hitman´s Bodyguard) – Recenze – 50%

Bývalý top-tajný agent a v současnosti elitní nájemný ochránce na volné noze (a s traumatem z minulosti kvůli jedné neúspěšné akci) Michael (Ryan Reynolds) dostane novou zakázku – usvědčeného trestance, profesionálního zabijáka Daria (Samuel L. Jackson), kterého má ochránit na cestě do nizozemského Haagu, kde musí stihnout soud a svědčit proti bývalému prezidentovi Běloruska (Gary Oldman). Odměnou za svědectví bude Dariovi propuštění jeho ženy z vězení (Salma Hayek). A Michaelovi tuhle prácičku dohodila jeho bývalá přítelkyně, agentka Interpolu, která by mu mohla dopomoci zpět k jeho agentské kariéře.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Zabiják & Bodyguard je akční komedie ve stylu Půlnočního běhu a mnoha jiných dalších filmů s identickým námětem o policajtovi či agentovi, který se musí postarat o ochranu někoho, s kým si vůbec nesedne, ale mezi oběma se po počáteční nevraživosti a vzájemných nadávkách vyvine během společné cesty kamarádský vztah a přátelská náklonnost. Pochopitelně po nich celou dobu jdou agenti Interpolu a spousta najatých vrahů běloruského prezidenta, přičemž ti první je chtějí zatknout a ti druzí zabít, nebo jim alespoň zabránit v dostavení se do soudní síně včas.

Nicméně tu jsou dva rozdíly, v nichž se Zabiják & Bodyguard odlišují. Zaprvé se oba hlavní hrdinové znají už z dřívějška (což je změna k lepšímu, protože to zvyšuje množství témat k vzájemné interakci) a zadruhé jsou ve svých oborech natolik profesionální, že by si jeden bez druhého klidně vystačili a Darius by vlastně ani žádného bodyguarda nepotřeboval, neb se o sebe dokáže perfektně postarat sám (což je změna k horšímu, protože to narušuje význam existence hlavní zápletky). Že jsou nuceni cestovat spolu, má tím pádem smysl akorát z té stránky, že si Michael díky Dariovi uvědomí, že se choval jako idiot, a pokusí se napravit zpřetrhaný vztah se svou bývalou přítelkyní, kterou nikdy nepřestal milovat.

Citové projevy, rozhovory obou hlavních hrdinů o lásce a podobné seriózněji míněné pasáže se každopádně řadí ve filmu k tomu nejslabšímu, a to jich navíc rozhodně není málo. O mnoho zajímavější a zábavnější je vzájemné popichování nedobrovolných spolucestujících, kdy Ryan Reynolds i Samuel L. Jackson potvrzují své komediální nadání, mistrně zvládají komické načasování a občas jsou vtipní už jenom tím, jakým tónem něco pronesou. Přesto ale nejsou vtipní pořád, kromě těch výše zmíněných vážnějších momentů totiž nemají moc o co se opřít ve scénáři, který rozhodně nepatří mezi ty nejvybroušenější a spíš se řadí mezi veskrze průměrné. I vtipy nabízí jen průměrné a navíc poměrně málo, přičemž jejich vtipnost je navýšena jen a pouze tím, že je vypouštějí z úst kvalitní a schopní komediální herci.

Naprosto nevtipná je naopak Salma Hayek ve vedlejší roli, přítomná jen jako zdroj hispánských nadávek a jako berlička, která nutí Daria dostavit se k soudu, jak slíbil, a neutéct místo toho okamžitě na svobodu. Naštěstí ve filmu není moc často, stejně jako nepochybně vynikající Gary Oldman v roli vyšinutého psychopata, který si svou maniakální roli evidentně užil, leč jeho pošahaný a krutý totalitní vladař s ruským přízvukem, co se dopustil genocidy na vlastním národu, je jak z úplně jiného filmu.

S průměrným a průměrně napsaným příběhem jde ruku v ruce i režie nevýrazného řemeslníka Patricka Hughese, který natočil třeba Expendables 3 (leč tentokrát si mohl dovolit i vulgarity a krev, Zabiják & Bodyguard jsou tudíž mládeži nepřístupní), a v jehož podání je poněkud mdlé úplně všechno od dynamiky příběhu po akční scény a jen občas ve filmu probleskne něco nápaditějšího, třeba scéna, v níž se Michael brání vrahounovi v železářství, kde má k dispozici široký repertoár potenciálních zbraní. Opět je třeba vyzdvihnout oba hlavní herce, kteří drží film nad vodou, ale přesto ho nedokáží udržet celé ty dvě hodiny, co film trvá. Vystřižení nějakých dvaceti minut by bylo podstatným zlepšením.

A rozhodně nejde o parodii, jak by mohl naznačovat plakát filmu. V celém snímku není jediná scéna, jenž by parodovala Osobního strážce nebo jakýkoli jiný film, dokonce v něm ani není jediná scéna, v níž by Ryan Reynolds nesl Samuela L. Jacksona tak, jak ho nese na plakátu. Sem tam si film maximálně utahuje z některých žánrových klišé, spoustu dalších ale zas potvrzuje a pochopitelně je kvůli tomu dost předvídatelný.

 

Vlevo plakát k filmu Zabiják & Bodyguard, vpravo plakát k Osobnímu Strážci

Jako akční komedie je snímek Zabiják & Bodyguard naprosto obvyklý a málo nápaditý, takže je spíš úsměvný, než že by se u něj dalo smát nahlas. Obě hvězdy v hlavních rolích jsou na něm tím nejlepším, a to přesto, že nedělají nic jiného, než co jsme u nich viděli už nesčetněkrát předtím (Samuel L. Jackson v podstatě staví humor hlavně na tom, jak perfektně umí vyslovit slovo „motherfucker“). Žádná scéna nevyčnívá z hlediska kvality ani v jednom směru, naopak se všechny utápějí v obyčejnosti, kvůli níž opravdu nemá smysl se u filmu pozastavovat, pokud tedy nepatříte mezi nějaké zásadní fanoušky některého z pánů v hlavních rolích.