Temná věž (The Dark Tower) – Recenze – 40%

Především je potřeba říct, že názory diváků na americké sci-fi/fantasy Temná věž se asi budou lišit na základě toho, jestli půjde o fanoušky její knižní předlohy, či nikoli, a jak budou k filmu přistupovat. Předlohou Temné věže je totiž stejnojmenná osmidílná románová série spisovatele Stephena Kinga, která je ohromně obsáhlá a mnohovrstevnatá a jde v podstatě o Kingovo autorské opus magnum, jež je pro něj něco jako Pán prstenů pro Tolkiena nebo Hra o trůny pro George R. R. Martina.

Je poměrně obtížné vysvětlit, co by měla být filmová Temná věž zač. V žádném případě nejde o troufalý pokus našlapat všech těch osm knih do jediného filmu, trvajícího navíc pouhopouhých 91 minut, protože to by bylo absurdní. Střízlivější by bylo tvrdit, že jde o adaptaci jen prvního dílu série, ale ani to není úplně pravda – děj filmu je totiž O NĚČEM ÚPLNĚ JINÉM, a to včetně toho, že má jiného hlavního hrdinu, takže ROZHODNĚ NEJDE O ADAPTACI. Původně možná tvůrci natočení adaptace prvního dílu zvažovali, ale i to zřejmě bylo nad jejich možnosti, a tak se rozhodli vzít si z něj pouze ty úplně nejzásadnější styčné prvky a natočit jen volně inspirovanou variaci na původní příběh Temné věže.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Výsledný film, jen vzdáleně příbuzný se základem Kingova veledíla, se pak tvůrci rozhodli alibisticky vydávat za jakési kanonické pokračování celé knižní série, neb její poslední díl ve svém závěru obsahuje pozoruhodnou časovou smyčku, vracející celý příběh zpět na začátek a připouštějící alternativní vývoj událostí a časové paradoxy. Tato složitá struktura obstála u samotného Stephena Kinga, ale zřejmě neobstojí u diváků a Kingových fanoušků. Temná věž totiž není dobrý film, bez ohledu na to, jakými sofistikovanými úhybnými manévry se ji její tvůrci snaží omlouvat. Celkově vyvolává dojem nesoudržného slepence z knih převzatých motivů, spletených do zbrklého a extrémně zhuštěného patvaru, který působí hrozně zkratkovitě a nesrozumitelně.

Hlavním hrdinou je zhruba třináctiletý chlapec Jake, trpící nočními můrami o Temné věži, která drží pohromadě celý vesmír (zahrnující několik světů) a ochraňuje ho před démony útočícími na něj z vnějšku. Temnou věž se snaží zničit zlý čaroděj známý jako Muž v černém (Matthew McConaughey), aby mohl ty démony vpustit dovnitř a následně jim vládnout, v čemž se mu snaží zabránit pistolník Roland (Idris Elba), který má pistoli slitou z ocele z meče Krále Artuše. Rodiče posílají Jakea od jednoho psychologa k druhému, dokud se neukáže, že jeho sny jsou ve skutečnosti reálnými vizemi z jiného světa, do nějž se Jake později dostane pomocí teleportu (taková menší Hvězdná brána), kde ho Roland začne před Mužem v černém ochraňovat, protože Jake má tak silnou nadpřirozenou auru, že by mohl být klíčovým nástrojem pro zničení Temné věže.

Navzdory poměrně rozmáchlému a epickému námětu se však děj filmu odehrává pouze v několika newyorských ulicích, jednom lese, jedné poušti, jedné pastevecké vísce a v několika místnostech a jen občas je v něm záběr na něco monumentálnějšího, jako je třeba dětský tábor s obří pyramidou nacházející se na vysoké náhorní plošině. Jake, Roland a Muž v černém jsou v podstatě jediné zásadní postavy v celém filmu, ostatní role jsou víceméně jen epizodní.

Je zcela běžné, že na plátně se sice neustále něco děje, ale vy vůbec netušíte proč. O jeho hrdinech se nedozvíte prakticky nic, ani o jejich záměrech a motivacích, ani o zákonitostech fiktivního světa, který obývají. A to, co se dozvíte, je pokaždé jen nějakým náhodným a tichým naznačením, které už dál není jakkoli rozvíjeno a je na něj ihned zapomenuto. Ať už jde o zmínku o mluvících zvířatech (která ve filmu nefigurují) nebo o jakémsi Karmínovém králi (jehož jméno se dvakrát objeví někde na zdi, ale není vysvětleno, o koho jde), o lidské pouťové atrakce v jiné dimenzi, o domovního démona (který je ve filmu jeden a hlavní hrdina ho zabije, aniž by bylo alespoň přibližně jasné, jak se mu to podařilo) či o vesnickou dívku, co po Jakeovi zamilovaně pokukuje, ale pak z děje náhle zcela zmizí. A tak dále. Něco z toho jsou pochopitelně narážky pro znalce knih, ale neznalce to musí šeredně mást.

Fiktivní svět Temné věže totiž není vůbec představen, natož vysvětlen, takže v něm dochází k úplně nahodilým událostem, jež na pohled nemají žádnou vnitřní logiku. Stejně tak jeho postavy nemají kromě Jakea žádné expozice, tudíž rozsah magických schopností Muže v černém nebo střeleckých schopností Rolanda je také jednou velkou neznámou. Nepomůže ani to, že oba muže hrají kvalitní herci, protože oběma chybí charisma i jakékoli vlastnosti, díky nimž by nebyli divákům ukradení. Obě postavy definuje akorát to, že jedna je na straně zla a má spoustu stoprocentně oddaných služebníků a druhá je na straně dobra a má stylové pistolnické krédo. Jake je napsaný o něco lépe a má podstatně větší psychologickou hloubku, leč většinu filmu stráví udiveným pozorováním toho, co se kolem něj děje.

Dánský režisér a scenárista Nikolaj Arcel (Královská aféra), který Temnou věž údajně od dětství miluje, ji natočil sice řemeslně slušně, leč naprosto nenápaditě a nevýrazně. Na scénáři filmu kromě Arcela pracovali ještě další tři autoři, bohužel včetně Akivy Goldsmana, který sice má Oscara za scénář k Čisté duši, leč kromě toho napsal třeba i Batmana a Robina a obecně platí za jednoho z nejhorších ve scenáristické branži, pokud jde o adaptování nějaké tlusté knihy. Jak režie, zcela postrádající jakoukoli osobitost, tak rozpadlé a heslovité vyprávění špatně uchopeného příběhu se každopádně nepříznivě podepsaly na výsledné dramaturgicky nefunkční podobě filmu.

Ze všeho nejvíc totiž Temná věž připomíná nějaké úplně standardní fantasy/sci-fi ve stylu oněch nedávných adaptací románů pro náctileté, jako byl Dárce, Divergence, Mortal Instruments: Město z kostí a jim podobné zaměnitelné bláboly s průměrně hollywoodskou režií a obvykle i s průměrným až podprůměrný scénářem. Temná věž mezi nimi přitom rozhodně nevyniká a naopak s nimi plně snese srovnání, což je vzhledem ke složitosti i rozsahu Kingovy předlohy, nacházející se kvalitativně o několik úrovní výš, devalvace skutečně strašlivá.

Neznalci předlohy mají v tomto případě nezvykle výhodu, protože k tomu, aby film mohli vnímat jako samostatnou nezávislou jednotku, ji ani znát nemusejí, a navíc nebudou zatíženi neustálým nutkáním srovnávat film s jeho románovým vzorem. Pro čtenáře to naopak bude dost možná peklo, protože jestli budou k filmu přistupovat jako k adaptaci jejich oblíbené knižní série, tak v kině pravděpodobně vzteky vyrvou sedačku ze země, protože z hlediska filmové adaptace knihy je Temná věž opravdu katastrofa. Pokud však budou film brát jako alternativní variaci na tu knihu/pokračování podložené časovým zacyklením, tak budou možná shovívavější. Ani tak je to však ani omylem nedonutí k tomu, aby označili Temnou věž za kvalitní filmový počin.

Temnou věž natáčeli její tvůrci s vidinou toho, že bude sloužit jako zahajovací film pro chystaný televizní seriál, který by na ni měl navazovat, a případně i pro další filmová pokračování, rozvíjející další díly z Kingovy série. K tomu lze říct akorát to, že se měli na jakékoli filmy vykašlat, protože degradovat Temnou věž do zjednodušené a takřka nesouvisející alternativní variace na ni, byl od začátku projekt odsouzený k neúspěchu. V podobě mnohadílného seriálu by měla Temná věž podstatně větší šanci, a tam už by se nikdo nemusel bát točit skutečně plnohodnotnou adaptaci, leč nyní se akorát tak davy fanoušků budou s hrůzou obávat, co z toho všeho nakonec vyleze.