Annabelle 2: Zrození zla (Annabelle 2: Creation) – Recenze – 60%

Hororové pokračování Annabelle 2: Zrození zla se odehrává dějově před událostmi z filmu Annabelle z roku 2014 (je to takové to „jak to všechno začalo a odkud se vzala ta strašidelná panenka a podobně“), a ten byl zas spin-offem k hororu V zajetí démonů. A vzhledem k tomu, že se plánuje i samostatný film s tou démonickou jeptiškou ze V zajetí démonů 2 (a v tomhle filmu je na ni odkaz), tak je zřejmé, že nám tu vzniká další provázaný filmový svět.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Celkově je Annabelle 2 podstatně lepší než jednička zejména z hlediska režie (režisérem je David. F. Sandberg, který natočil několik hororových kraťasů a celovečerní Zhasni a zemřeš), leč příběh je opět poněkud fádní až neexistující a hlavně podobně nenápaditý jako u první Annabelle. Ostatně se není čemu divit, když mají oba filmy stejného scenáristu, konzistentně nevýrazného Garyho Daumermana, jehož filmografie obvykle kvalitativně nepřesahuje kategorii hororových slátanin céčkového kalibru.

Tentokrát jde o to, že půltucet různě starých dívek ze sirotčince je spolu s vychovatelkou ubytován na odlehlé farmě u dvou manželů, jimž před lety zemřela dcerka. Dům je starý a prostorný, jsou v něm strašidelná zákoutí a zamčený dětský pokoj, do něhož se nesmí vstupovat, v okolí je ještě stodola a studna a paní domu je navíc upoutaná na lůžko a znetvořená v obličeji, takže se za ní také nesmí. Karty jsou rozehrány poměrně přehledně, prostředí je jasně definováno a zbytek filmu je o tom, jak jsou ta děvčata strašidelně terorizována nadpřirozenými silami, což jim dává dostatek příležitostí k vyděšenému vřískotu.

Režijně si opravdu není na co stěžovat – Sandberg si zdatně pohrává s kompozicí a rámováním obrazů, z dětských či dospívajících hereček dokáže dostat přesvědčivé a přirozené herecké výkony, je mezi nimi schopen vybudovat věrohodné a netriviální vztahy, děsivou atmosféru nestaví ani zdaleka jen na lekačkách, překvapivě vynalézavě používá rekvizity (invalidní výtah na točitém schodišti, pomalu se vysouvající žárovky, dětská pistole s navijákem na molitanové náboje…), dává si záležet na dobové stylizaci a působivé strašení dokáže ždímat nejen během nočních scén, ale i za bílého dne. Nicméně děj je v podstatě jen snůška standardních klišé a variací na jiné horory včetně obou dílů V zajetí démonů, které jsou přeci jen režírované ještě o něco precizněji a především jsou lépe napsané.

Postupem času vám také pravděpodobně začne vadit, že démon, který nemá problém dospělého člověka brutálně zmrzačit a zabít v řádu sekund, se posléze nechá oblbovat malými holkami, které nad ním až podezřele mnohokrát nějak úplně náhodou vyzrají a utečou mu bez ohledu na to, jak moc jsou zahnány do kouta.

Každopádně je Annabelle 2: Zrození zla dalším exemplářem z té lepší poloviny hororů v naší distribuci, takže pokud se chcete v kině bát, zde máte příležitost. A není nutné vidět první Annabelle ani V zajetí démonů, abyste děj filmu pochopili, návaznost je tu jen velmi malá, a to zejména až úplně na konci.