Atomic Blonde: Bez lítosti (Atomic Blonde) – Recenze – 50%

Akční špionážní thriller Atomic Blonde: Bez lítosti natočil herec, kaskadér a nyní i režisér David Leitch, dlouholetý kamarád režiséra Chada Stahelskiho (autora obou dílů Johna Wicka), jemuž David jednak asistoval u režie prvního Johna Wicka a zároveň s ním založil bojové výcvikové studio, v němž se herci mohou intenzivně připravovat na akční scény. Zrod Atomic Blonde tak definují především dva zdroje – zaprvé snaha o natočení dalšího snímku, v němž by se podobně jako v Johnu Wickovi zúročil režisérův talent pro vytváření bojových choreografií založených na fyzické akci, a zadruhé koncem Studené války inspirovaný britský černobílý komiks s názvem The Coldest City, jehož je Atomic Blonde volnou adaptací.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Křižáček – Recenze – 40%

Režisér a scenárista Václav Kadrnka, jenž před sedmi lety úspěšně celovečerně debutoval komorním festivalovým dramatem Osmdesát dopisů, ani u svého druhého a s velkými nadějemi očekávaného snímku neopustil od prostředkového minimalismu, byť se tentokrát pustil do produkčně o něco náročnější a výpravnější látky. Film Křižáček je totiž historický, odehrává se ve Středověku v období křižáckých výprav a jeho hlavní roli ztvárnil Karel Roden.

Děj vypráví přibližně o tom, že z jakéhosi hrádku, kde bydlí dva manželé se zhruba desetiletým synkem, tento synek odejde v dětském brnění bůhvíkam (asi do Svaté země, ať už je to kdekoli), načež se ho jeho otec (Roden) vydává hledat, aby ho mohl přivézt zpět k jeho matce. Na své cestě občas někoho potká, ale v pátrání po synovi je neúspěšný, protože všude přijíždí pozdě, až když už tam jeho syn není. Pomalu přichází o rozum, sem tam má halucinace a z mysli se mu postupně vytrácí i vzpomínka na to, jak jeho dítě vypadalo, stejně jako pomalu ztrácí na obrysech i synova podobenka, kterou mu žena vyšila do kusu látky…

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Dunkerk (Dunkirk) – Recenze – 90%

Christopher Nolan, tvůrce Inception a Temného rytíře, natočil válečné drama, které vystavěl kolem skutečné historické události, k níž došlo na přelomu května a června roku 1940 na francouzském pobřeží, konkrétně v Dunkerku. Tam se tehdy ocitlo zhruba 400 000 vojáků anglické a spojenecké armády v německém obklíčení, takže bylo potřeba celou oblast evakuovat do Anglie. Leč lodě, které připlouvaly přes kanál La Manche vojáky nakládat, byly pravidelně potápěny německými bombardéry a ponorkovými torpédy…

Nolan příběh vystavěl kolem tří centrálních dějových větví. Jedna se odehrává přímo na pláži, kde bojuje o přežití a zejména vyčkává na nejistou záchranu mnoho postupně zmírajících a tonoucích mužů pod vedením admirála (Kenneth Branagh), přičemž pozornost je z velké části věnována jednomu až dvěma vojákům, kteří jakžtakž vyčnívají z davu. Druhá se zaobírá civilní posádkou malé loďky (mimo jiné Mark Rylance), kteří se také vydávají přes kanál na pomoc zoufalým a zmateným vojákům, protože každá pomoc je vítaná. Třetí se odehrává ve vzduchu, kde několik pilotů (mimo jiné Tom Hardy) létá nad celou oblastí s cílem sestřelit nepřátelská letadla a zabránit jim tak v dalším potápění lodí.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Valerian a město tisíce planet (Valérian et la Cité des mille planètes) – Recenze – 80%

Film Valerian a město tisíce planet, adaptace francouzského sci-fi komiksu vycházejícího v letech 1967-2000, je velkým návratem režiséra Luca Bessona do světa velkofilmu. Tohle totiž není nějaký film, který by Besson natočil v další ze svých slabších chvilek, kterých nastalo od jeho Pátého elementu kriticky mnoho. A už vůbec to nemá nic společného s těmi béčkovými slátaninami, které produkoval nebo k nim psal scénář (kromě 96 hodin). Tohle je jeho návrat na výsluní v podobě projektu, na jehož natočení čekal přes dvacet let, údajně kvůli tomu, že digitální triky doposud nebyly na takové úrovni, aby dokázaly věrohodně ztvárnit jeho megalomanskou představu o vizuální podobě snímku.

 

Zdroj fotek: valerianmovie.com

Baby Driver – Recenze – 80%

Mladík jménem Baby (Ansel Elgort z Hvězdy nám nepřály) seděl jako malý na zadním sedadle auta, když během havárie zemřeli jeho rodiče. Od té doby mu píská v uších, pročež neustále poslouchá hudbu, kterou nosí u sebe v několika iPodech. K tomu je vynikající řidič a zároveň má vroubek u zločineckého bosse (Kevin Spacey), takže musí vozit jeho poskoky (mimo jiné Jamie Foxx) k bankám, které se chystají přepadnout a vyloupit, a zajišťovat hbitý úprk před policií. V jádru je ale hodný chlapec, co nechce mít s kriminalitou nic společného, a jelikož už zanedlouho svůj dluh splatí, plánuje si budoucnost se servírkou Deborou (Lily James z hrané Popelky), s níž se seznámil v bistru. Nicméně je proti své vůli zatažen do ještě jednoho kšeftu, a ten se mu stane osudným…

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Dvojitý milenec (L´amant double) – Recenze – 70%

Pětadvacetiletá Chloé je komplikovaná křehká žena se spoustou mindráků a psychických i fyzických problémů, z nichž nejpalčivější je neustupující bolest břicha, s níž si doktoři nevědí rady. V domnění, že může jít o důsledek něčeho v podvědomí, se rozhodne bolest konzultovat s psychiatrem Paulem. Po několika sezeních se do sebe oba zamilují a následně spolu začnou žít. Po nějaké době ale Chloé zjistí, že Paul před ní zatajil existenci svého bratra-dvojčete, též psychiatra. Tajně se k němu objedná, zjistí, že je dravější a vášnivější než Paul, a udělá z něj svého milence. Ukáže se však, že onen muž se stává postupně až příliš drsným a temným, a že skrývá děsivé tajemství i důvod, proč se o něm Paul raději nezmiňoval…

 

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Válka o planetu opic (War for the Planet of the Apes) – Recenze – 70%

Dva roky po událostech z Úsvitu planety opic. Dochází k bojům mezi opicemi, vedenými šimpanzem Cézarem (digitální herecký výkon opět výjimečně skvělý Andy Serkis), a lidmi, kterým velí pološílený plukovník (Woody Harrelson). Poté, co tento Cézarovi zavraždí družku i jejich syna, rozhodne se mu Cézar pomstít. Doprovázen svými nejvěrnějšími se vydává na cestu, plukovníkovi lidé nicméně zajmou celý zbytek Cézarovy tlupy…

Zdroj fotek: cinemart.cz

Oklamaný (The Beguiled) – Recenze – 40%

Na jihu USA (ve Virginii) žije během americké občanské války několik žen a dívek v dívčím internátu, protože nemají moc kam jinam jít. Jedna ze studentek náhodou v lese objeví zraněného vojáka nepřátelské strany a dovleče ho k budově. Padne rozhodnutí, že muž nebude vydán do zajetí hned, ale bude o něj postaráno, než se uzdraví. To už si je ale voják začne obmotávat kolem prstu a jednu po druhé svádět, čímž si na internátu zajistí dlouhodobější pobyt…

Film režisérky Sofie Coppoly (Ztraceno v překladu) je remakem stejnojmenného snímku z roku 1971, v němž tehdy onoho vojáka ztvárnil Clint Eatswood. Jeho postavu si tentokrát zahrál Collin Farrell, zatímco v ženském obsazení stojí za zmínku Nicole Kidman v roli ředitelky školy, Kirsten Dunst coby učitelka a Elle Fanning v roli nejstarší žákyně. A ten původní film je zas adaptací románu z poloviny šedesátých let.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

KVIFF 2017 – Další první dojmy z Karlových Varů a závěrečná rekapitulace

Vary jsou za námi, takže přichází další várka komentářů k filmům, které jsem na festivalu viděl. Mnohé z nich ještě budu později plnohodnotně recenzovat. Bohužel jsem neměl možnost zhlédnout snímek Wind River, jenž uváděl v Karlových Varech herec Jeremy Renner, a který, kromě toho že vyhrál diváckou cenu, je údajně opravdu výjimečně dobrý, tak snad ho někdo koupí i do distribuce v kinech. Na konci článku najdete i výherce v soutěžních kategoriích, seznam oceněných hostů festivalu a festivalovou statistiku.

Baby Driver

Režisér Edgar Wright (Scott Pilgrim proti zbytku světa, Jednotka příliš rychlého nasazení) se po nedokončeném Ant-Manovi pustil do akční komedie o mladíkovi, co musí dělat řidiče partě vykradačů bank. Je to film sympaticky letně ujetý a zábavný, leč režírovaný a hlavně napsaný není úplně dokonale a oproti Wrightově starší britské tvorbě má trošku obroušenější hrany a chybí mu nadhled. Nicméně celý snímek stojí na tvůrčím záměru nastříhat jej celý na písničky, jež neustále znějí hlavnímu hrdinovi ve sluchátkách, a tam už nejde režiséra nepochválit za to, jak skvěle dokázal sestříhat do rytmu muziky nejen akční scény, přestřelky a automobilové honičky, ale třeba i to, jak nějaká postava jde po ulici nebo plánuje bankovní loupež. Obsahově rozhodně nic náročného, ale jako přiblblá akční komedie je to o patro nápaditější a zábavnější i než poslední díly Rychle a zběsile.

Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

Svět podle Daliborka – Recenze – 70%

Svět podle Daliborka je český dokument režiséra Víta Klusáka (Český sen, Dobrý řidič Smetana), jehož předmětem zájmu je zhruba pětatřicátník Daliborek, který žije u své maminky v Prostějově, pracuje ve fabrice jako lakýrník a věnuje se řadě koníčků. A je to dokument, který budí velkou kontroverzi a nejrůznější divácké reakce a zároveň vybízí k bohatým diskuzím.

Ono jde totiž o to, že Dalibor je neonacista. Obdivuje Adolfa Hitlera a jeho politiku, ztotožňuje se s nacistickými názory na svět, je vlastenec, nemá rád lidi odlišných ras, barvy pleti a náboženského vyznání, a jak to vypadá u něj v pokoji, to si asi umíte představit. Zároveň je však Dalibor člověkem citlivým a tvořivým – miluje přírodu, se svou přítelkyní chodí na pikniky, ani mouše by neublížil a také natáčí poetická videa na YouTube, v nichž třeba skotačí na louce nebo básní na hřbitově, kde něžně hladí náhrobky. Součástí jeho tvorby jsou ovšem i videa, v nichž například mlátí baseballovou pálkou cikány (a cikány hrají jeho maminka s přítelem, kteří mají obličeje pomazané čokoládou), případně v nich vyřvává nějaké nenávistné texty.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Spider-Man: Homecoming – Recenze – 80%

Po třech Spider-Manech od Sama Raimiho, v nichž pavoučího superhrdinu ztvárnil Tobey Maguire, a po dvojici Amazing Spider-Manů režiséra Marca Webba, kde zas v hlavní roli hrál Andrew Garfield, přichází další restart této komiksové postavy a opět s jiným hercem. Tentokrát je to ale trochu jiné – studio Sony se dohodlo s Disneym, vlastnícím Marvel, že budou film produkovat společně, následkem čehož Disney mohl postavu Spider-Mana zasadit do marveláckého světa Avengerů, jako jsou Iron Man nebo Captain America.

Došlo tím pádem k několika změnám – Peter Parker alias Spider-Man je patnáctiletý středoškolák, nefotí pro noviny, není zamilovaný do Mary Jane a za celou dobu nepadne ani zmínka o jeho mrtvém strýčku Benovi. Také je zcela ignorováno vysvětlování toho, jak ke svým superschopnostem přišel (kromě zmínky o tom, že ho kousnul pavouk, a že hi-tech obleček má od Tonyho Starka) – tvůrci filmu zkrátka spoléhají na to, že všechny základní informace budou diváci už předem vědět z předchozích filmových verzí.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

KVIFF 2017 – První dojmy z Karlových Varů, Svět podle Daliborka, Křižáček a nový Haneke i Kaurismäki

Zatím jde skutečně jen o první dojmy. Plnohodnotných recenzí na většinu z následujících filmů se ještě dočkáte, řada z nich totiž vstoupí v nadcházejících týdnech či měsících i do běžné kino distribuce. Některé také budete mít šanci vidět ihned po skončení festivalu v rámci festivalových ozvěn. Nějaký zásadní must-see film, na nějž by se zde ve Varech pěly oslavné ódy, a který by bylo nutné vidět za každou cenu (tak jako loni Toniho Erdmanna nebo pár let před tím Velkou nádheru), se tu zatím neobjevil, ale třeba se vyloupne v průběhu nadcházejících dnů. I tak ale není o kvalitu nouze, v některých případech však i o nekvalitu.

Křižáček

Z druhého filmu českého režiséra Václava Kadrnky (Osmdesát dopisů), přítomného v Hlavní soutěžní sekci, by měl radost Andrej Tarkovskij i Terrence Malick, o tom není pochyb. Příběh zasazený do Středověku a vyprávějící o cestě otce (Karel Roden) za svým ztraceným synem, který jednoho dne opustil oblečen do dětského křižáckého brnění svůj domov a vydal se bůhvíkam, zaujme vizuální stránkou, kamerou a výkonem Rodena, jehož postava v průběhu filmu přichází o rozum, ale to je tak všechno. Prostý, myšlenkově i obsahově zoufale prázdný děj, inspirovaný epickou básní Jaroslava Vrchlického, je totiž tak strašlivě natahovaný a jeho scény jsou tak přehnaně dlouhé, že se prostě není možné nenudit. Roztáhnout materiál na slabou půlhodinku do trojnásobné délky není dobrá cesta, filmové umění totiž automaticky nespočívá ve schopnosti filmařů natočit zvedání a sklápění padacího mostu tak, aby zabralo ve filmu tři minuty. Dvě třetiny snímku tvoří záběry zachmuřeného Rodena jedoucího na koni a zbytek obstaraly děti s palmovými ratolestmi. A dialogů je poskrovnu, protože tahle křižácká komorní road-movie měla vyprávět hlavně obrazem, nicméně není moc co k vyprávění.

Zdroj fotek: Film Servis Festival Karlovy Vary

Pěkně blbě (The Big Sick) – Recenze – 60%

Snímek Pěkně blbě způsobil rozruch už na festivalu Sundance, kde se mu dostalo nebývale vřelých ohlasů, kritických i diváckých. Nyní je k vidění na festivalu v Karlových Varech, kde byl uveden coby zahajovací film, a v polovině července vstoupí i do běžné české distribuce. Jde o nezávislou americkou romantickou komedii, byť s výraznou pákistánskou příchutí.

Hlavním hrdinou je totiž Pákistánec Kumail, narozený v Americe, živící se jako stand-up komik a řidič Uberu. Jednoho večera se dá dohromady s mladou Američankou Emily, kterou sbalí na baru krátce po svém komediálním vystoupení. Po pěti měsících vztahu ale dojde mezi oběma partnery k hádce kvůli tomu, že Kumail před svými rodiči existenci Emily doposud tajil, jelikož jeho matka se mu snaží v souladu s muslimskými tradicemi dojednat nějakou pákistánskou nevěstu, neustále mu dohazuje různé vhodné nápadnice a cizí ženu by neschválila, což Kumail před Emily zamlčel. Následující den Kumail obdrží telefonát z nemocnice, že Emily má nějakou infekci na plicích a musí být stabilizována v umělém kómatu…

 

Zdroj fotek: aerofilms.cz