Já, padouch 3 (Despicable Me 3) – Recenze – 40%

Některé upoutávky naznačují, že se Gru vrací v Já, padouch 3 na dráhu zločinu, poté co se ve druhém dílu nechal zaměstnat jako agent organizace, která naopak zločince loví. Což není pravda.

Příběh je tentokrát o tom, že Gru je z práce vyhozen, jelikož si nechá proklouznout mezi prsty padoucha (zhrzenou bývalou dětskou hvězdu z osmdesátkového televizního seriálu), který uloupil největší diamant na světě. Zároveň se Gru dozví, že má bratra – dvojče. Navštíví ho a s jeho pomocí a prostředky se pokusí získat diamant zpět a zabránit jeho lupičovi ve zničení Hollywoodu.

Zdroj fotek: cinemart.cz

Vedlejší podzápletky jsou věnovány honu na jednorožce a mimoňům, kteří jsou tentokrát zcela bokem a s hlavní zápletkou nemají nic společného – utíkají z vězení, kam se dostali po účasti na pěvecké soutěži. Jinak je ale děj tohoto filmu zcela nesmyslný a nahodilý a může se v něm stát prakticky cokoli, leč všechny dějové linky a motivy v něm obsažené jsou přesto mnohdy jen okrajově načaté a nedotažené a přítomné jsou jen proto, aby bylo na co nabalovat primitivní groteskový humor.

Zároveň si tvůrci filmu už zřejmě myslí, že strčit do záběru mimoně a nechat je žvatlat bude samo o sobě legrační, ale ono to už vážně nestačí, když to člověk vidí již ve čtvrtém filmu a navíc s průběžně klesající hladinou invence. To sice neznamená, že by film nebyl nacpaný nejrůznějšími vtípky a vizuálními gagy (je a jak), nicméně v porovnání s nedávnými pixarovkami nebo disneyovkami je to i tak docela bída, až na pár světlých výjimek (třeba skluzavka na sýrovém festivalu je vážně originální nápad). Pak je tu ještě ta věc, že animáky od studia Illumination Entertainment jsou založeny hlavně na juchání, zakopavání, padání a obdobné fyzické komice a příběh hraje až druhé nebo třetí housle, viz třeba také Tajný život mazlíčků. A snímek Já, padouch 3 je dějově vážně strašlivě slabý.

Jediné, co by si na filmu teoreticky mohli užít dospělí, jsou občasné narážky na 80. léta a hezky stylizovaná animace. Jinak je ale všechno podřízeno publiku dětskému. Postavy se neustále infantilně pitvoří a křepčí, dvě třetiny filmu se odehrávají ve fiktivní zemi, kde jsou ulice zaplaveny prasátky a prodejny sladkostí se nacházejí na každém rohu, a hlavní záporák okolo sebe rozhazuje místo výbušnin žvýkačky. Z hlediska atraktivity pro malé děti jde o ideální produkt, ale jejich dospělý doprovod bude mít co dělat, aby to přežil.

Tím pádem je zajištěno, že se Já, padouch 3 bude dětem líbit, ostatně se příliš neliší od předchozích dílů, a ty měly u dětí nebývalý úspěch. Jen mi připadá, že komu je víc než deset let, tak už asi i v animovaných filmech hledá o něco sofistikovanější zábavu, než je prdění do ksichtu nebo padání ze žebříku.