Wonder Woman – Recenze – 60%

Wonder Woman je jednou z nejklasičtějších superhrdinek z komiksové stáje DC Comics, vzniklo s ní mnoho filmů a seriálů a počítá se s ní i do připravované filmové Ligy spravedlnosti. Kdo viděl film Batman v Superman, tak mohl novou podobu Wonder Woman v podání původem izraelské herečky Gal Gadot spatřit už tam, byť se toho o ní mnoho nedozvěděl. Nyní je tato postava řádně představena ve svém vlastním filmu.

A já si nemůžu pomoct, ale představa Amazonky, co bojuje s pomocí meče a svítícího lasa pravdy (!) v první světové válce proti Němcům, mi přijde strašlivě uhozená. Pro srovnání si představte třeba Xenu, bojující proti nacistům. Takový námět zkrátka nelze brát seriózně, byť režisérce Patty Jenkins (oscarové drama Zrůda) se to skoro povedlo.

 

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

První půlhodina se odehrává na bájném ostrově, kde žijí Amazonky, jejichž údělem je zajišťovat ve světě mír a zabraňovat válkám. Cvičí se v boji a vyprávějí si mýty o řeckých bozích. Dcera královny Amazonek, Diana (budoucí Wonder Woman), je z nich nejmladší a nejschopnější (kromě bojového výcviku ovládá i superschopnosti). Pak na ostrově havaruje americký pilot Steve (Chris Pine), který jim řekne o zuřící válce ve světě, načež se Diana rozhodne vydat se s ním do válečné Evropy, aby se pokusila válku zastavit, přesvědčená, že za všemi těmi boji stojí bůh války Arés, jehož je potřeba zabít. Od té doby je ostrov Amazonek zcela zapomenut (což je škoda) a děj se přesouvá do Londýna a následně do zákopů v okupované Francii.

Zhruba hodinu dlouhá pasáž v Londýně trčí z celého filmu jako pěst na oko, protože je najednou natáčená jako komedie (!). Diana (přezdívka „Wonder Woman“ mimochodem v celém filmu ani jednou nezazní) je poprvé v životě konfrontována se světem obyčejných lidí, rozněžňuje se nad malými dětmi, poprvé ochutnává zmrzlinu a pobuřuje konzervativní Londýňany svým průrazným vystupováním. Do popředí jsou stavěny různé slovní vtípky a dvojsmyslné narážky, spousta času je věnována komediální vsuvce s převlékáním v obchodě s módou a do příběhu přibývá vedlejší postava Stevovy sekretářky, což má být čistě komediální, až groteskní figurka s neutuchajícím chichotem a fistulí.

Po polovině snímku děj doklopýtá do válečné zóny, kde film v podstatě konečně pořádně začne, protože poprvé dojde i na nějakou skutečnou akci. Komedie je zcela odsunuta a nahrazena patetičností, draze vypadající akční vřavou a budováním charismatu záporáků, jimiž jsou šílený skoro-nacistický generál a jeho znetvořená chemička specializující se na zabijácké plyny. Finále pak připomíná závěr Batmana v Supermana, kdy dvě bojující strany po sobě házejí v digitální bouři opancéřované vozy, tanky a úlomky letištní ranveje a metají po sobě blesky.

Celou druhou polovinu filmu přitom hlavní hrdiny doprovází trio tvořené Skotem, Arabem a indiánem, kteří nejenže jsou odporně stereotypními jednorozměrnými karikaturami, ale hlavně jsou skoro zbyteční, protože se svými omezenými schopnostmi se nemůžou s Dianou měřit, a tak pouze přicmrndávají. Steve je z hlediska akce mimochodem také téměř zbytečný, nicméně jeho hlavní úloha spočívá v usměrňování ze řetězu utržené Diany, aby neudělala nějakou hloupost, a ve vysvětlování, jak to ve světě lidí chodí. V tomto světle působí postava Diany strašlivě naivně, protože dotyčná jen touží dostat se doprostřed bojů a umanutě tvrdí, že za vším stojí Arés, kterého potřebuje najít a zabít. Opakuje to tak často, až se to stane otravným.

Po celou dobu má film celkem slušné tempo, akce má švih, je dobře natočená a i hudba pod ní tepe velmi efektně. Gal Gadot i Chris Pine jsou dobře obsazení do svých rolí a dělají, co můžou. S odhlédnutím od snahy prošpikovat prostředek snímku nejapnými žerty je jinak s filmem nakládáno až překvapivě seriózně – tvůrci k němu zjevně přistoupili s veškerou vážností a na výsledku je to vidět. Absurdnost a směšnost námětu vám tak dojde spíš až zpětně, do té doby je vám totiž servírován vážně míněný, ambiciózní a i poměrně zábavný a energický velkofilm s věrohodnou dávkou osudovosti a obřím rozpočtem, jenž je přítomen v každé sekundě.

Škoda je jen těch výše zmíněných zásadních nedostatků, toho, že se film znatelně rozpadá do tří nesourodých částí, a několika závažných scenáristických pochybení, prosakujících na povrch zejména v poslední třetině příběhu. Viz např. scéna, kdy Diana bez problémů propašuje na přísně střežený ples více než metr dlouhý meč, který má tajně ukrytý ve společenských šatech, odkud jí však viditelně čouhá (a také s ním bez problémů tancuje), a nikdo z početné ostrahy nebo ostatních návštěvníků si toho nevšimne a nikomu to nevadí.

Jinak tematicky je Wonder Woman něco mezi Thorem a Kapitánem Amerikou (nadpřirozená postava z jiného světa, ryba vržená mimo svůj rybník, boj s Němci ve světové válce), vizuálně je však podobná spíš Batman v Superman. A za podívání určitě stojí, byť je evidentní, že především z hlediska dějového a vypravěčského na mnoha místech nefunguje, jak by měla, a že tvoří jen další důkaz toho, o kolik úrovní je konkurenční Marvel napřed ve všech ohledech.