Wonder Woman je jednou z nejklasičtějších superhrdinek z komiksové
stáje DC Comics, vzniklo s ní mnoho filmů a seriálů a počítá se s ní i
do připravované filmové Ligy
spravedlnosti. Kdo viděl film Batman v Superman, tak mohl novou podobu Wonder Woman v podání původem
izraelské herečky Gal Gadot spatřit už tam, byť se toho o ní mnoho nedozvěděl.
Nyní je tato postava řádně představena ve svém vlastním filmu.
A já si nemůžu pomoct, ale představa Amazonky, co bojuje s pomocí meče
a svítícího lasa pravdy (!) v první světové válce proti Němcům, mi přijde
strašlivě uhozená. Pro srovnání si představte třeba Xenu, bojující proti
nacistům. Takový námět zkrátka nelze brát seriózně, byť režisérce Patty Jenkins
(oscarové drama Zrůda) se to skoro
povedlo.
První půlhodina se odehrává na bájném ostrově, kde žijí Amazonky, jejichž
údělem je zajišťovat ve světě mír a zabraňovat válkám. Cvičí se v boji a
vyprávějí si mýty o řeckých bozích. Dcera královny Amazonek, Diana (budoucí
Wonder Woman), je z nich nejmladší a nejschopnější (kromě bojového
výcviku ovládá i superschopnosti). Pak na ostrově havaruje americký pilot Steve
(Chris Pine), který jim řekne o zuřící válce ve světě, načež se Diana rozhodne
vydat se s ním do válečné Evropy, aby se pokusila válku zastavit,
přesvědčená, že za všemi těmi boji stojí bůh války Arés, jehož je potřeba
zabít. Od té doby je ostrov Amazonek zcela zapomenut (což je škoda) a děj se
přesouvá do Londýna a následně do zákopů v okupované Francii.
Zhruba hodinu dlouhá pasáž v Londýně trčí z celého filmu jako
pěst na oko, protože je najednou natáčená jako komedie (!). Diana (přezdívka „Wonder
Woman“ mimochodem v celém filmu ani jednou nezazní) je poprvé v životě
konfrontována se světem obyčejných lidí, rozněžňuje se nad malými dětmi, poprvé
ochutnává zmrzlinu a pobuřuje konzervativní Londýňany svým průrazným vystupováním.
Do popředí jsou stavěny různé slovní vtípky a dvojsmyslné narážky, spousta
času je věnována komediální vsuvce s převlékáním v obchodě s módou a
do příběhu přibývá vedlejší postava Stevovy sekretářky, což má být čistě
komediální, až groteskní figurka s neutuchajícím chichotem a fistulí.
Po polovině snímku děj doklopýtá do válečné zóny, kde film v podstatě
konečně pořádně začne, protože poprvé dojde i na nějakou skutečnou akci.
Komedie je zcela odsunuta a nahrazena patetičností, draze vypadající akční
vřavou a budováním charismatu záporáků, jimiž jsou šílený skoro-nacistický generál
a jeho znetvořená chemička specializující se na zabijácké plyny. Finále pak
připomíná závěr Batmana v Supermana,
kdy dvě bojující strany po sobě házejí v digitální bouři opancéřované
vozy, tanky a úlomky letištní ranveje a metají po sobě blesky.
Celou druhou polovinu filmu přitom hlavní hrdiny doprovází trio tvořené Skotem,
Arabem a indiánem, kteří nejenže jsou odporně stereotypními jednorozměrnými
karikaturami, ale hlavně jsou skoro zbyteční, protože se svými omezenými schopnostmi
se nemůžou s Dianou měřit, a tak pouze přicmrndávají. Steve je z hlediska
akce mimochodem také téměř zbytečný, nicméně jeho hlavní úloha spočívá v usměrňování
ze řetězu utržené Diany, aby neudělala nějakou hloupost, a ve vysvětlování, jak
to ve světě lidí chodí. V tomto světle působí postava Diany strašlivě
naivně, protože dotyčná jen touží dostat se doprostřed bojů a umanutě tvrdí, že
za vším stojí Arés, kterého potřebuje najít a zabít. Opakuje to tak často, až
se to stane otravným.
Po celou dobu má film celkem slušné tempo, akce má švih, je dobře natočená
a i hudba pod ní tepe velmi efektně. Gal Gadot i Chris Pine jsou dobře obsazení
do svých rolí a dělají, co můžou. S odhlédnutím od snahy prošpikovat
prostředek snímku nejapnými žerty je jinak s filmem nakládáno až
překvapivě seriózně – tvůrci k němu zjevně přistoupili s veškerou vážností
a na výsledku je to vidět. Absurdnost a směšnost námětu vám tak dojde spíš až
zpětně, do té doby je vám totiž servírován vážně míněný, ambiciózní a i poměrně
zábavný a energický velkofilm s věrohodnou dávkou osudovosti a obřím
rozpočtem, jenž je přítomen v každé sekundě.
Škoda je jen těch výše zmíněných zásadních nedostatků, toho, že se film znatelně rozpadá do tří nesourodých částí, a několika závažných scenáristických
pochybení, prosakujících na povrch zejména v poslední třetině příběhu. Viz např. scéna,
kdy Diana bez problémů propašuje na přísně střežený ples více než metr dlouhý
meč, který má tajně ukrytý ve společenských šatech, odkud jí však viditelně
čouhá (a také s ním bez problémů tancuje), a nikdo z početné ostrahy
nebo ostatních návštěvníků si toho nevšimne a nikomu to nevadí.
Jinak tematicky je Wonder Woman
něco mezi Thorem a Kapitánem Amerikou (nadpřirozená postava
z jiného světa, ryba vržená mimo svůj rybník, boj s Němci ve světové
válce), vizuálně je však podobná spíš Batman
v Superman. A za podívání určitě stojí, byť je evidentní, že především
z hlediska dějového a vypravěčského na mnoha místech nefunguje, jak by
měla, a že tvoří jen další důkaz toho, o kolik úrovní je konkurenční
Marvel napřed ve všech ohledech.
Žádné komentáře:
Okomentovat