Power Rangers: Strážci vesmíru (Power Rangers) – Recenze – 30%

Mnohasetdílný seriál Strážci vesmíru, vysílaný od roku 1993, je strašlivě debilní. Ale kdo vyrůstal v devadesátých letech a díval se po ránu na televizi, ten k němu může pociťovat nostalgické emoce, protože v útlém věku přehlížel demenci příběhu o pětici studentů, co oblečení v různobarevných kombinézách bojují proti zlé čarodějnici, která chce ovládnout svět a posílá proto na Zem nová a nová obří monstra. A trapnost soubojů těch monster s mega-roboty, ovládanými Strážci na dálku, kteří vypadali jako plastové hračky. A neuvěřitelné hlášky typu „Potřebujeme sílu bleskozordu ptáka pterodaktyla!“

Zdroj fotek: Vertical Entertainment

Na novém celovečerním filmu s názvem Power Rangers: Strážci vesmíru evidentně pracovali tvůrci, kteří se do něj snažili obsáhnout to, co všichni znají ze seriálu, ale dát tomu nějaký modernější nádech a trochu víc smyslu, aby to nepůsobilo tak hloupě. Režisér Dean Israelite, který předtím natočil průměrné sci-fi Projekt minulost, a John Gatins, scenárista zdařilé Ocelové pěsti a nezdařilé adaptace Need for Speed, však ztroskotali v podobných ohledech, v jakých ztroskotala z nedávné doby např. poslední Fantastická čtyřka. Ve faktu, že akční scény se nacházejí až v poslední půlhodině, přičemž do té doby je divák nucen sledovat nepříliš zajímavé expozice náctiletých hrdinů a jejich postupné osvojování superhrdinských schopností, ke kterým přišli jako slepí k houslím.

Navíc to i přes veškerou snahu pořád působí dost debilně a upřímně řečeno, těžko říct, jak by asi výsledný film musel vypadat, aby debilně nepůsobil, když by měl mít takovýto děj:

• Země před 65 miliony let. Strážci vesmíru prohrávají osudovou bitvu s čarodějnicí Ritou (Elizabeth Banks), těsně před svou smrtí však poslední z nich stihne ukrýt magické mince, v nichž se skrývá síla Strážců, pro další generace. Rita je nakonec smetena na dno moře.

• V současném americkém maloměstě pětice teenagerů ÚPLNĚ NÁHODOU objeví tyto mince v povrchovém lomu, všech pět je najednou obdařeno superschopnostmi a ÚPLNĚ NÁHODOU objeví ukrytý futuristický velín (vypadající jako vnitřek mimozemské lodi), kde je jim vysvětleno, že jim bylo předurčeno stát se novými Strážci vesmíru.

• Ejhle, ÚPLNĚ NÁHODOU je v tu chvíli čarodějnice Rita vytažena z moře, obživne a začne po městě shromažďovat zlato, aby ho mohla přetavit v obřího ničivého netvora, s jehož pomocí chce zdemolovat celé město a najít v jeho základech ukrytý magický krystal, díky němuž by se stala vládkyní vesmíru. Podaří se zprvu nesourodým Strážcům vesmíru táhnout za jeden provaz a zachránit město (a svět)? 

Hlavní hrdiny nehrají žádné známé tváře, víceméně jde o řadové, zhruba dvacetileté herce z různých seriálů, z nichž jeden je lacinější kopií Zaca Efrona, druhá je lacinější kopií Megan Fox a zbylou trojici představují zástupci rasových menšin. Charakterově jde v podstatě o stereotypy – drsňácký frajírek, femme fatale, legrační technik, záškolák starající se o nemocnou matku a rebelka frustrovaná svou rodinou. A aby toho nebylo málo, tak většina z nich je relativně nesympatická a arogantní. Když si po deseti dnech letmé známosti začnou pateticky slibovat, že by za sebe navzájem obětovali život, tak to rozhodně postrádá hloubku i všechny emoce, jaké by to asi mít chtělo.

Hlavní problém je ale v tom, že první hodinu a půl se ve filmu skoro nic neděje – hrdinové se akorát po nabytí svých dovedností snaží osvojit si i schopnost morfovat (tj. dokázat si na těle silou vůle vyčarovat oblek a zbroj), leč prvnímu z hrdinů se to podaří až v polovině dvouhodinového filmu a další půlhodinu pak trvá, než se to podaří i ostatním. Do té doby si spolu povídají o svých životech, o problémech, které je trápí, a o tom, jací se z nich stali kamarádi. Rita do toho přepadává zlatnictví a bezdomovce, kterým trhá zlaté zuby.

Onen krystal, po němž Rita prahne, se mimochodem nachází pod jistou prodejnou koblih, což je prodejna koblih existující americké značky. Netuším, kolik peněz musela tato firma do filmu vrazit, nicméně výsledkem je jedna z nejtrapnějších ukázek product placementu za hodně dlouhou dobu. Kolem oné prodejny se totiž točí značná část druhé poloviny filmu, o jejím názvu se mluví jako o klíčové lokaci nesčetněkrát a Rita samotná si dokonce v průběhu jedné akční scény odskočí dovnitř, aby si pochutnala na koblize. Jako vážně?

Další věc je, že film jde do kin pouze s dabingem, což jde docela ruku v ruce s tím, jaké cílové publikum se snaží Power Rangers: Strážci vesmíru oslovit především – děti a náctileté. A obecně nejde o dabing dobrý, byť většina postav ještě nedopadla tak tragicky. Nejhůře je na tom s přehledem Elizabeth Banks, která si svou roli zlé čarodějnice evidentně maniakálně užívala, leč její projev je ubitý k smrti příšerným českým zněním, kvůli němuž zní spíš směšně.

Akční závěr navíc vypadá jako dietní verze Transformerů, přičemž digitální triky rozhodně nejsou tak skvělé, jak by se slušelo. Celkově Power Rangers: Strážci vesmíru působí jako pilotní film nějaké nové seriálové řady, jímž se jeho tvůrci snaží tento fenomén znovu restartovat. Akorát že žádný takový seriál neexistuje a film je tak jen dvouhodinovou představovačkou nových hrdinů, které možná uvidíme i v nějakém pokračování, pokud tento film dost vydělá.